Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Ještě dnes teploty často vyšplhají nad 20 °C

Jak vzniká a vypadá rosa, jiní nebo jinovatka

Po chladných a jasných nocích se často v přírodě tvoří rosa, jiní či jinovatka. Každý z těchto jevů má ovšem odlišné charakteristiky nebo vznik. Rosa je jev, se kterým se u nás setkal určitě každý, protože zejména při východu slunce dokáže vytvořit nádherné scenérie spolu se slunečními paprsky. V případě rosy se jedná o zkondenzované vodní kapky na předmětech, které jsou v blízkosti zemského povrchu nebo přímo na něm. Největší četnost výskytu je večer anebo ráno, kdy jsou k její tvorbě vhodné podmínky. K měření výskytu nebo množství rosy se používají tzv. rosoměry (např. síťka zavěšená na vahadle vah a podle usazené rosy na síťce se určí přírůstek hmotnosti způsobený usazením rosy).

Rosa
Rosa na listech Zdroj: Wikipedia

Vznik rosy
Vznik rosy je vysvětlován jako kondenzace vodní páry na předmětech, které mají teplotu pod hodnotou teploty rosného bodu. Voda se pak sráží na jejich površích. K tomu je zapotřebí radiační ochlazování (izobarické snižování teploty aktivního povrchu země), celý proces urychluje a podporuje jasné, bezvětrné počasí, které zabrání promíchávání vzduchu a tím i přísunu tepla k povrchu zemskému. Nejrychleji rosa vzniká na kovech či listech, tedy předmětech, které obsahují dostatek vláhy nebo jsou dobře tepelně vodivé. Ideálními podmínkami jsou tedy: jasná obloha, bezvětří, vlhký vzduch a vysoká teplota rosného bodu. Vydatnost rosy, co se týče úhrnu srážek, je v našich zeměpisných podmínkách okolo 0,5 mm.

Zmrzlá rosa
Pokud se teplota vzduchu u zemského povrchu pohybuje pod bodem mrazu a jsou splněny ostatní podmínky pro vznik rosy, vodní pára na předmětech blízkých zemskému povrchu zkondenzuje a pak také zmrzne. Tomuto jevu se říká zmrzlá rosa, jejíž barva je převážně bílá.

Jíní
Lidově také nazýváno šedý mráz. Často bývá chybně zaměňováno se zmrzlou rosou, ale jeho vznik je odlišný. Jedná se o vodu v tuhém skupenství, která nevzniká kondenzací a poté mrznutím, nýbrž je vysvětlována přímou depozicí vodní páry (přímý přechod z vodní páry na led) na předmětech na zemi nebo blízko ní. Předměty by měly mít povrch o teplotě nižší než je bod tuhnutí. Na rozdíl od zmrzlé rosy má také patrnou krystalickou strukturu.

Jíní
Jiní (šedý mráz) na šumavských pláních v listopadu

Jinovatka
Patří do skupiny námrazových jevů a vzniká za nižších teplot (menší než -8 °C), než je tomu u jíní, desublimací (přeměna plynného tělesa na pevné) vodní páry, zejména při mlze. Jedná se o ledové křehké krystalky ve tvaru jehliček nebo šupin. Můžeme ji najít například na povrchu letadel za vhodných podmínek, na trávě, či na střechách domů.

Jinovatka
Jinovatka po mrazivé noci obalila strom na Šumavě zvětšit

Jinovatka
Silná jinovatka na stromech na Šumavě (narozdíl od jiní je mnohem výraznější)

Jinovatka
Silná jinovatka dne 27.01.2012 - patrné jsou charakteristické jehlice zvětšit, autor: Radim92
Encyklopedie

Encyklopedie počasí

Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.