Atmosférické vzduchové hmoty
V úvodu týdne k nám proudil původem arktický vzduch ze severu. Co to vlastně vzduchové hmoty jsou, jak je můžeme dělit z hlediska původu a jaké charakteristiky jsou pro ně typické, se můžete dočíst v tomto článku.
Definice vzduchové hmoty
Vzduchová hmota je určité množství vzduchu, které má zhruba stejné vlastnosti (teplota, vlhkost). Její rozměry bývají v horizontální rovině v řádu tisíců kilometrů, vertikálně jsou několik jednotek km mohutné. V určitých místech se spolu hmoty střetávají a mohou se nasouvat či podsouvat jedna pod druhou. Takovéto oblasti nazýváme frontálními zónami. Aby mohla daná vzduchová hmota nabrat vlastnosti pro ni typické, musí v její geografické oblasti zrodu dostatečně dlouho setrvat. Poté se může pohybovat a nabývat odlišných charakteristik, podle toho, co je pro danou oblast typické. Tomuto procesu říkáme transformace vzduchových hmot.
Rozložení oblastí formování vzduchových hmot (A-arktická, AA-antarktická, P-polární, T-tropická, E-ekvatoriální, c-kontinentální, m-maritimní), zdroj: Wikipedia
Atmosférické vzduchové hmoty, které proudí do střední Evropy, zdroj (upraveno): Infomet
Geografické dělení
Podle původu dělíme vzduchové hmoty na arktické (severní polokoule) nebo antarktické (jižní polokoule), vzduchové hmoty mírných zeměpisných šířek (často nazývané jako polární vzduchové hmoty), tropické a ekvatoriální. Dále ještě musíme rozlišit dva odlišné případy a to podle povrchu, nad kterým se formují - kontinentální (pevninské) a maritimní (mořské) vzduchové hmoty. Zmíněným způsobem je můžeme rozdělit, pokud si například zobrazíme rozložení ekvivalentně potenciální teploty (myšlená teplota, které by vzduch dosáhl po úplném vysušení). Každá vzduchová hmota nabývá v určitém období daných hodnot.
Arktická, antarktická vzduchová hmota
Nejchladnější zástupce, který má oblast svého formování nad Arktidou či Antarktidou, kde přebírá vlastnosti studeného povrchu pokrytého ledem a sněhem. Od sousedního polárního vzduchu bývá oddělen arktickou či antarktickou frontou. Typicky se vyskytuje v oblasti Arktidy nebo Antarktidy, pokud jsou vhodné meteorologické podmínky, postoupí až do oblastí mírného pásu. Charakteristický je především svou nízkou teplotou, a to zejména v nižších hladinách troposféry, značnou suchostí, z čehož plyne jeho další vlastnost a tou je vysoká průzračnost. Arktická maritimní vzduchová hmota pak má svůj původ mezi Grónskem a Špicberkami a pokud pronikne až na naše území, můžeme očekávat přeháňky, které spolu s nízkými teplotami mohou působit škody na rostlinstvu v období jara. Naproti tomu kontinentální arktický vzduch se utváří okolo například Nové Země a je velmi suchý a studený.
Vzduchová hmota mírných šířek
Jak už název napovídá, oblast, kde se utváří, je mírný pás. Vzduchová hmota mírných zeměpisných šířek je od chladnějšího vzduchu oddělena arktickou nebo antarktickou frontou a od teplejšího ji dělí polární fronta. Jeho výskyt má také svůj roční chod. V létě se na severní polokouli posouvá více k severu, v zimě jej můžeme lokalizovat spíše v subtropech. Tato vzduchová hmota, která vznikne nad oblastí oceánu, k nám přinese počasí bohaté na srážky. Nejběžnější vpádové trasy jsou od západu. Kontinentální vzduch se vytváří z maritimního, který se zbaví vlhkosti a bývá sušší.
Tropická vzduchová hmota
Ohnisko jejího vzniku se nachází v oblastech tropů, v létě se stěhuje na severní hemisféře opět více na sever, v zimě přebývá v rovníkových oblastech. Na rozdíl od arktického vzduchu se v něm projevuje relativně vysoká míra zakalení, což způsobuje zhoršené dohlednost. Obecně se k nám dostává od jihu a v létě i z východu. Kontinentální tropický vzduch je charakteristický nízkou poměrnou vlhkostí. Maritimní zase vykazuje vysoké hodnoty vlhkosti a tvoří se nad oblastmi Středozemního moře a Azorských ostrovů.
Výšková analýza hladiny 850 hPa z 26.7.2013 2:00 - snímek ukazuje, jaké teploty jsou ve výšce kolem 1500 m. Fialová barva na snímku ukazuje tropický vzduch nad severní Afrikou, který o pár dní později pronikl do střední Evropy a přinesl rekordně vysoké teploty přes 35 °C, zdroj: ČHMÚ
Ekvatoriální (rovníková) vzduchová hmota
Už podle názvu je jasné, že se bude vyskytovat v oblasti rovníku, ale v teplejší části roku se přesouvá i do subtropů. Obsahuje velké množství vodní páry a projevuje se i velmi intenzivními srážkami. Jeho průměrná teplota se během roku příliš nemění.
Definice vzduchové hmoty
Vzduchová hmota je určité množství vzduchu, které má zhruba stejné vlastnosti (teplota, vlhkost). Její rozměry bývají v horizontální rovině v řádu tisíců kilometrů, vertikálně jsou několik jednotek km mohutné. V určitých místech se spolu hmoty střetávají a mohou se nasouvat či podsouvat jedna pod druhou. Takovéto oblasti nazýváme frontálními zónami. Aby mohla daná vzduchová hmota nabrat vlastnosti pro ni typické, musí v její geografické oblasti zrodu dostatečně dlouho setrvat. Poté se může pohybovat a nabývat odlišných charakteristik, podle toho, co je pro danou oblast typické. Tomuto procesu říkáme transformace vzduchových hmot.
Rozložení oblastí formování vzduchových hmot (A-arktická, AA-antarktická, P-polární, T-tropická, E-ekvatoriální, c-kontinentální, m-maritimní), zdroj: Wikipedia
Atmosférické vzduchové hmoty, které proudí do střední Evropy, zdroj (upraveno): Infomet
Geografické dělení
Podle původu dělíme vzduchové hmoty na arktické (severní polokoule) nebo antarktické (jižní polokoule), vzduchové hmoty mírných zeměpisných šířek (často nazývané jako polární vzduchové hmoty), tropické a ekvatoriální. Dále ještě musíme rozlišit dva odlišné případy a to podle povrchu, nad kterým se formují - kontinentální (pevninské) a maritimní (mořské) vzduchové hmoty. Zmíněným způsobem je můžeme rozdělit, pokud si například zobrazíme rozložení ekvivalentně potenciální teploty (myšlená teplota, které by vzduch dosáhl po úplném vysušení). Každá vzduchová hmota nabývá v určitém období daných hodnot.
Arktická, antarktická vzduchová hmota
Nejchladnější zástupce, který má oblast svého formování nad Arktidou či Antarktidou, kde přebírá vlastnosti studeného povrchu pokrytého ledem a sněhem. Od sousedního polárního vzduchu bývá oddělen arktickou či antarktickou frontou. Typicky se vyskytuje v oblasti Arktidy nebo Antarktidy, pokud jsou vhodné meteorologické podmínky, postoupí až do oblastí mírného pásu. Charakteristický je především svou nízkou teplotou, a to zejména v nižších hladinách troposféry, značnou suchostí, z čehož plyne jeho další vlastnost a tou je vysoká průzračnost. Arktická maritimní vzduchová hmota pak má svůj původ mezi Grónskem a Špicberkami a pokud pronikne až na naše území, můžeme očekávat přeháňky, které spolu s nízkými teplotami mohou působit škody na rostlinstvu v období jara. Naproti tomu kontinentální arktický vzduch se utváří okolo například Nové Země a je velmi suchý a studený.
Vzduchová hmota mírných šířek
Jak už název napovídá, oblast, kde se utváří, je mírný pás. Vzduchová hmota mírných zeměpisných šířek je od chladnějšího vzduchu oddělena arktickou nebo antarktickou frontou a od teplejšího ji dělí polární fronta. Jeho výskyt má také svůj roční chod. V létě se na severní polokouli posouvá více k severu, v zimě jej můžeme lokalizovat spíše v subtropech. Tato vzduchová hmota, která vznikne nad oblastí oceánu, k nám přinese počasí bohaté na srážky. Nejběžnější vpádové trasy jsou od západu. Kontinentální vzduch se vytváří z maritimního, který se zbaví vlhkosti a bývá sušší.
Tropická vzduchová hmota
Ohnisko jejího vzniku se nachází v oblastech tropů, v létě se stěhuje na severní hemisféře opět více na sever, v zimě přebývá v rovníkových oblastech. Na rozdíl od arktického vzduchu se v něm projevuje relativně vysoká míra zakalení, což způsobuje zhoršené dohlednost. Obecně se k nám dostává od jihu a v létě i z východu. Kontinentální tropický vzduch je charakteristický nízkou poměrnou vlhkostí. Maritimní zase vykazuje vysoké hodnoty vlhkosti a tvoří se nad oblastmi Středozemního moře a Azorských ostrovů.
Výšková analýza hladiny 850 hPa z 26.7.2013 2:00 - snímek ukazuje, jaké teploty jsou ve výšce kolem 1500 m. Fialová barva na snímku ukazuje tropický vzduch nad severní Afrikou, který o pár dní později pronikl do střední Evropy a přinesl rekordně vysoké teploty přes 35 °C, zdroj: ČHMÚ
Ekvatoriální (rovníková) vzduchová hmota
Už podle názvu je jasné, že se bude vyskytovat v oblasti rovníku, ale v teplejší části roku se přesouvá i do subtropů. Obsahuje velké množství vodní páry a projevuje se i velmi intenzivními srážkami. Jeho průměrná teplota se během roku příliš nemění.
Encyklopedie počasí
Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.
