Počasí
Teplota vzduchu je jeden z meteorologických prvků, pomocí kterého můžeme popisovat aktuální stav atmosféry. Většina z nás ví, že se jí využívá k horizontálnímu popisu počasí. Existují ale také speciální meteorologické balony.
Vzduchová hmota je určité množství vzduchu, které má zhruba stejné vlastnosti (teplota, vlhkost). Její rozměry bývají v horizontální rovině v řádu tisíců kilometrů, vertikálně jsou několik jednotek km mohutné.
Vichřice a orkány ani zdaleka nedosahují takových rychlostí jako proudění v rozvinutých tropických cyklonách. Málokdo však již ví, že onen silný vítr se nad námi objevuje vcelku běžně. Lokalizován je ovšem převážně ve vyšších vrstvách troposféry.
Jedná se jakýsi hrubý popis pohybů a jevů, které se udávají napříč celou zeměkoulí a jsou pro určitá místa typické. Naznačuje, jakým způsobem proudí vzduchové hmoty nad povrchem, kam je rozváděno teplo a kde je pravděpodobný výskyt akčních center atmosféry.
K tomu, aby si člověk mohl udělat dobrou představu o počasí nestačí jen pozemní pozorování. Zapotřebí je podívat se na řadu dalších pomocníků, mezi které můžeme mimo jiné zařadit i družicové snímky.
Při dané teplotě je vzduch schopen pojmout jen určité množství vodní páry. Čím je vzduch teplejší, tím více vlhkosti (vodní páry) může pojmout. Pokud teplota poklesne a vzduch již není schopen pojmout původní množství vlhkosti, přebytek se vyloučí jako zkapalněná vodní pára.
Po chladných a jasných nocích se často v přírodě tvoří rosa, jiní či jinovatka. Každý z těchto jevů má ovšem odlišné charakteristiky nebo vznik. Rosa je jev, se kterým se u nás setkal určitě každý.
Jedná se o jevy optické (fotometeory), které vznikají na ledových krystalcích za pomocí lomu nebo odrazu světla a projevují se jako kruhy, oblouky, sloupy či skvrny. Nejčastěji můžeme spatřit úkazy malé a velké halo, halový sloup a různé oblouky.
Pod pojmem meteorologická stanice se v meteorologickém slovníku skrývá tato definice: Místo, v němž se konají stanovená meteorologická pozorování podle dohodnutých mezinárodních nebo vnitrostátních postupů.
Každý z nás již na obloze spatřil oblaka v podobě jemných vláken nebo plošek s vláknitým vzhledem bez výraznějšího pohybu vysoko na obloze. Jedná se o cirrovitá oblaka, která se nalézají ve výškách 6 až 13 km, kde jsou již běžné teploty kolem -40 °C.
