Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Ještě dnes teploty často vyšplhají nad 20 °C

Tornáda dokáží pustošit i v Česku

Tornádo, jev, který budí respekt, úžas, u některých vyvolává i (podotkněme, že naprosto oprávněné) obavy. Zatímco před 20 a více lety se o něm v Česku mluvilo spíš jen v souvislosti s jejich výskytem ve Spojených státech amerických, v současnosti už nikdo nepochybuje, že se s nimi můžeme setkat i u nás. O tom, jak tornádo vypadá, má asi každý nějakou představu, ne každý vír nebo chobot a podobné útvary viditelné pod základnou oblaků ale musí nutně znamenat tornádo.

Tornádo
Obr. 1: Tornádo v obci Olešnice 24. srpna 2010 - poničilo střechy rodinných domů, drobné dřevěné stavby a ploty, strhlo také střechu dvou průmyslových hal, zdroj: občané města Olešnice: Mareček Olesnice.cz

Co je tornádo?

Podle definice tornáda jde o speciální druh tromby (tedy vír s přibližně vertikální osou otáčení), který se vyskytuje pod oblakem druhu Cumulonimbus (bouřkový oblak). Vypadá jako jakýsi chobot nebo sloup, někdy spíš připomíná trychtýř či nálevku visící ze základny oblačnosti. To, že tento vír můžeme sledovat, souvisí jednak se zvířeným prachem, který tornádo unáší, často je ale taky zviditelnění důsledkem kondenzace vodní páry. K ní dochází vlivem poklesu tlaku vzduchu uvnitř víru. Doplňme, že nutnou podmínkou pro označení daného víru tornádem je to, že se alespoň jednou musí dotknout zemského povrchu. Současně musí mít potenciál způsobit na zemském povrchu hmotné škody.

Podmínky vzniku a intenzita tornáda

Už jsme řekli, že tornádo souvisí s bouřkovou oblačností druhu Cumulonimbus. Jednou z podmínek vzniku je, aby tato bouřková oblačnost byla dostatečně mohutná, a současně v ní musí existovat dostatečně silná cirkulace (rotace). Ta se následně přenáší směrem dolů, od základny oblačnosti bouře k zemskému povrchu a vede k roztočení tornáda.

Někdy se na periferii tornáda vytvoří tzv. sekundární savé víry, jsou sice mnohem menší než tornádo samotné, destrukční potenciál může být ale větší. Nemají dlouhého trvání, obvykle pár sekund, nejsou ani velké, takže jimi zasažená oblast na povrchu bývá výrazně omezena. Na savé víry upozornil profesor Ted Fujita.

Po Fujitovi je pojmenována i stupnice síly tornád. Od roku 2007 se používá v poněkud modifikované podobě, která má 6 stupňů (EF0 až EF5). V tornádech nejslabšího stupně rychlost větru dosahuje 29 až 37 m/s, naopak ta nejsilnější tornáda přinášejí rychlost větru přes 91 m/s (tj. 327 km/h). Asi nepřekvapuje, že tornáda stupně EF5 znamenají totální zkázu.

Tornáda v Česku

Jak je to s tornády v Česku? Poté, co se díky několika grantům na konci 90. let minulého století zvýšilo povědomí o jejich výskytu v Česku, počet pozorovaných případů narostl. Tomu napomohl i rozvoj digitálních fotoaparátů včetně těch v mobilu. Šance, že se dané tornádo zaznamená, se podstatně zvětšila. Lze říct, že za rok se v Česku v průměru vyskytnou 2 až 3 tornáda, většinou slabší intenzity (tj. stupeň 0 až 1), jen výjimečně udeří tornádo silnější. Detailní přehled všech známých případů tornád v ČR lze nalézt na stránce Tornáda.cz. Letos na našem území zatím tornádo, které by způsobilo škody, hlášeno nebylo. Posledním případem jasného tornáda tak zůstává to v Krnově z 18. června loňského roku.

Ze silnějších případů zmiňme litovelské tornádo z 9. června 2004. Šlo o dosud nejsilnější zaznamenané tornádo u nás v novodobé historii. Mělo intenzitu F3 a v městě samotném napáchalo poměrně veliké škody.

Tornádo Litovel
Obr. 2: Následky řádění tornáda o intenzitě F3 v Litovli 9. června 2004, zdroj: Litovel.eu

Tornádo Litovel
Obr. 3: Následky řádění tornáda o intenzitě F3 v Litovli 9. června 2004, zdroj: Litovel.eu

Nejsilnější tornáda jsou v USA

Mnohem silnější tornáda než v Česku se ale vyskytují ve Spojených státech amerických, zejména v tzv. tornádové aleji (středozápad USA). Není výjimkou, že jich během pár hodin v širší oblasti udeří několik desítek o síle EF2 a vyšší. A symbolem zásahu nejsilnějšími tornády by mohlo být město Moore v Oklahomě. Během posledních 15 let ho zasáhlo několik ničivých tornád. V roce 1999 byla rychlost větru odhadnuta na neuvěřitelných 486 km/h (to je nejvyšší rychlost, jaká kdy byla radarovým měřením zjištěna), loni 20. května byla rychlost o 150 km/h nižší. Obě tornáda ale dosáhla kategorie EF5. Setkat s tornády se ale můžeme i na mnoha dalších místech světa, i když vzhledem k menšímu zájmu médií se o nich zpravidla svět moc nedozví.

Encyklopedie

Encyklopedie počasí

Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.