Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Ještě dnes teploty často vyšplhají nad 20 °C

Proč neměřit teplotu na slunci

Dnes jsme naměřili 20 až 25 °C, na slunci dokonce 30 °C. Tak někdy zní rádoby zpravodajství zejména některých komerčních stanic. Jenže co je to vlastně ta teplota na slunci? Pomineme tedy to, že sluncem nemyslíme to naše Slunce, které nám dodává životadárnou energii a ovlivňuje klima Země. Pak se za teplotu na slunci považuje teplota, kterou ukáže teploměr vystavený působení přímému slunečnímu záření. Jenže v tomto případě teplota, kterou teploměr ukáže, není skutečnou teplotou vzduchu, protože v tomto případě na sluneční záření reaguje i kapalina použitá pro měření teploty (ať už jde o rtuť nebo různě zbarvený líh), případně jiný materiál použitý pro měření teploty (např. bimetalický pásek), a tak je teplota ovlivněna fyzikálními vlastnostmi (tepelnou roztažností) dané kapaliny. Jinými slovy, pokud za slunečného dne položíme vedle sebe teploměry různého druhu, budou ukazovat i různou teplotu. V meteorologii se totiž teplota vzduchu měří pomocí čidel umístěných v radiačním krytu, případně v meteorologické budce, která je tvořena žaluziemi s propustným dnem, aby vzduch mohl kolem přístrojů volně proudit, a dvířka této budky se otevírají na sever, aby sluneční paprsky nemohly zasáhnout přístroje (na jižní polokouli budou dvířka pochopitelně směřovat na jih). Teplota na slunci je tedy z fyzikálního hlediska nesmysl a nemá cenu těmto údajům věnovat pozornost.

Meteorologická budka
Obr. 1: Meteorologická budka v Doksanech. Zdroj: ČHMÚ

Na druhou stranu, samozřejmě že naše tělo vnímá pocitově jinak stav, kdy jsme ve stínu a stav, kdy jsme na slunci, ačkoliv v obou případech může být teplota vzduchu stejná. K tomu, abychom popsali toto skutečné vnímání teploty lidským organizmem, je nutné použít speciálních teplotních indexů, například fyziologicky ekvivalentní teploty, která popisuje celkové vnímání tepla člověkem, kdy bereme v úvahu nejen teplotu vzduchu samotnou, ale i vliv dopadajícího záření (jednak od slunce, ale i od budov, chodníků apod.), větru a vlhkosti vzduchu. Jde tedy o komplexní působení okolí na člověka, a tato teplota může nabývat hodnot jak vyšších (především v létě), tak i nižších (naopak v zimě) než je právě teplota vzduchu. Je třeba ale podotknout, že měření všech vstupních parametrů (viz obr. 2) je finančně velmi náročné a proto se často přistupuje spíš k poměrně komplikovanému výpočtu (resp. modelování) těchto parametrů. Tyto parametry ale výrazně závisí na konkrétní podobě daného místa, proto se s nimi běžně v předpovědích počasí nesetkáme.

Měření teploty
Obr. 3: Sestava přístrojů pro měření vstupních parametrů nutných k výpočtu fyziologicky ekvivalentní teploty a hodnocení daného prostředí. Z údajů lze následně vyjádřit pohodu daného prostředí na lidský organismus. Zdroj: comfable.com
Encyklopedie

Encyklopedie počasí

Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.