Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Ještě dnes teploty často vyšplhají nad 20 °C

Nízká oblačnost a problematika její předpovědi

Zataženo nízkou oblačností, která se bude v průběhu dne místy rozpouštět na skoro jasno až polojasno. Tak nějak zní předpovědi počasí v těchto dnech. Počasí při tom ovlivňuje tlaková výše nad východní Evropou, ze které zasahuje výběžek do Česka. Situace, která není příjemná nejen lidem, kteří pobývají v místech, kde se nízká oblačnost zrovna nerozpustí, ale radost z ní rozhodně nemají ani meteorologové. Její předpověď totiž zrovna není jednoduchá.

Tip: Předpověď oblačnosti - podrobný numerický model s předpovědí oblačnosti

Nízká oblačnost se tvoří zejména v chladné polovině roku, což souvisí s menším příkonem slunečního záření v této době. Někdy se vytvoří zvednutím mlhy, tedy tehdy, když se mlha, která se vytvořila v noci či brzy ráno, vlivem slabého zahřátí povrchu během dne u země rozptýlí, ale ve výšce zůstane, což se nám na povrchu jeví jako zataženo nízkou oblačností. Dalším faktorem, který může vést ke vzniku nízké oblačnosti, je inverze teploty – způsobená například při přílivu teplého vzduchu ve vyšších hladinách. Na dolní hranici této inverze se pak hromadí vodní pára a za vhodných podmínek zde vznikne nízká oblačnost.

Důvodem, proč se tak obtížně předpovídá, kdy a kde se nízká oblačnost vytvoří a následně zase rozpustí, souvisí s tím, že jde jev mimořádně citlivý na stav atmosféry. Například je-li mlha hodně hustá, pronikne k zemskému povrchu malé množství slunečního záření a trvá déle, než se mlha rozpustí, pokud k tomu vůbec dojde. Naopak u řidší mlhy dopadá k zemi víc záření a mlha se rozpustí snadněji. Hustota mlhy je přitom hodně závislá na místních podmínkách i množství vodní páry v atmosféře.

Brdy
Obr. 1: Brdy dnes v 8:00 - pod vrcholem se udržuje moře nízké oblačnosti. Rozpustí se a bude takto krásně i v nížinách nebo vydrží po celý den? Otázka, na kterou často ani ty nejlepší numerické předpovědi počasí nedokáží odpovědět, zdroj: ČHMÚ

Trvání a rozsah nízké oblačnosti taky významně ovlivňuje směr a rychlost větru v kombinaci s tvarem terénu. Pokud je terén hodně složitý (třeba části Moravy), pak stačí relativně malá změna směru větru a nízká oblačnost se tvoří nebo rozpouští úplně jinde. Dá se říci, že o tvorbě nízké oblačnosti rozhoduje několik faktorů, které se můžou různě kombinovat, tudíž do jisté míry jde i o náhodu. To vše vyvolává velkou nejistotu, se kterou se obtížně popasují jak numerické modely, tak i subjektivní předpovědi. V této chvíli je důležitá role meteorologa, který by svou erudicí i zkušeností měl přispět k takové interpretaci výstupů numerických modelů, která odstraní buď přílišný optimismus nebo naopak pesimismus v modelové prognóze nízké oblačnosti. Je nutné zdůraznit, že přes neustále zlepšování modelů, zůstává předpověď nízké oblačnosti záležitostí, která stále ještě není uspokojivě vyřešena. Příklad je uveden na následujících obrázcích. Na obr. 2 je skutečnost zachycená pohledem družice NOAA, následující dva obrázky zobrazují předpověď nízké oblačnosti. Zatímco předpověď na 12 hodin dopředu (obr. 4) je vcelku uspokojivá, na 24 hodin byl model příliš optimistický, pokud jde o rozpuštění nízkých oblaků (obr. 3).

Satelitní snímek
Obr. 2: Oblačnost v ČR 25. října 2014 odpoledne, snímek z družice NOAA (čas přeletu družice 14:42 SELČ), zdroj: ČHMÚ

Numerický model
Obr. 3: Předpověď nízké oblačnosti podle modelu ALADIN na 25. října 2014 ve 14 hodin SELČ (předpověď na 36 h dopředu), zdroj: ČHMÚ

Numerický model
Obr. 4: Předpověď nízké oblačnosti podle modelu ALADIN na 25. října 2014 ve 14 hodin SELČ (předpověď na 12 h dopředu), zdroj: ČHMÚ

V této situaci se objevují i určitá empirická pravidla, která mají pomoci předpovědět, jak to s nízkou oblačností bude. Obecně platí, že při silnějším větru se v závětří nějakého pohoří (nemusí jít jen o hory, ale třeba i o kopce typu Brd či Českomoravské vrchoviny), vzhledem k fénovému efektu nízká oblačnost rozpustí. Pokud se velkoprostorová situace nemění, můžeme počítat s přibližně podobným výskytem nízké oblačnosti i v dalším dni.

Skoro jistotou slunečného počasí bývají hory. Ale ne vždy. Určitou pomůckou v tomto případě může být údaj o výšce teplotní inverze – pokud leží níže, než dané místo, dá se předpokládat, že bude ležet nad dekou nízké oblačnosti a teplota bude vyšší než v nižších polohách.

V nížinách ale nezbývá, než pečlivě sledovat vývoj oblohy, případně družicových snímků, na kterých se dá poznat, jestli se náhodou v některé oblasti proti směru proudění nezačíná nízká oblačnost trhat, což by znamenalo jistou šanci, že i v daném místě se později ukáže slunce. Nějaké univerzální pravidlo, jak s několikahodinovým předstihem poznat vývoj nízké oblačnosti, totiž neexistuje.
Encyklopedie

Encyklopedie počasí

Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.