Jaké oblečení si vzít ve vedru? Nejlépe teplo z těla odvádí volné a černé oblečení
Letošní léto v Česku zatím nepřináší dlouhé a urputné vlny veder jako v jiných částech světa, přesto teploty poslední červnové dekády jsou vesměs nadprůměrné a v některých dnech šplhají nad tropickou třicítku. A to s sebou nese i určitou výzvu ve smyslu volby vhodného oblečení. Zatímco v některých profesích a pozicích lidé moc na výběr nemají, hlavně ve volném čase může správně zvolený oděv znamenat výrazně lepší teplený komfort.
Pokud jde o barvu, většina lidí preferuje v létě bílou nebo obecně světlé odstíny. Souvisí to s tím, že světlé barvy, a zejména bílá odráží většinu dopadajících slunečních paprsků, zatímco černá je pohlcuje. To je sice pravda, ale důležitá je celková tepelná bilance. A zde je potřebné uvážit tloušťku materiálů a střih oblečení a hlavně fakt, že teplo nepochází jen ze slunce, ale taky z našich těl. A zde už si bílá barva nevede tak skvěle. Ostatně řada z nás se určitě někdy zamyslela nad tím, proč například Beduíni, původní kočovní obyvatelé pouštních oblastí Arabského poloostrova, Blízkého východu a severní Afriky, nosí tak často černé hábity. Až na základě studie publikované před 44 lety se zjistilo, že jejich těla jsou vystavena podobné tepelné zátěži, jako v případě světlé barvy. Příčina souvisí s tím, že černé tkaniny vyzařují lépe teplo než tkaniny bílé, přitom schopnost vyzařovat tepla je rovna schopnosti pohlcovat, a tím pádem černá látka lépe pohlcuje teplo přicházející z lidského těla, které pak vyzáří do okolí, a tím tělo více ochladí. Důležitý je ale taky střih oděvu, zvláště pokud je větrno. Volné černé oblečení Beduínů umožňuje zahřívání prostoru mezi látkou a pokožkou, které následně vede k tvorbě jakéhosi komínového efektu, kdy teplý vzduch stoupá vzhůru, což přispívá k ochlazování kůže. A teplo, které oděv pohltil navíc ve srovnání s bílým hábitem se díky tomuto efektu k tělu nedostane. Z toho vyplývá, že velmi důležitá je nejen barva, ale i střih a míra přiléhavosti oděvu na naše tělo. U přiléhavého oděvu je tedy bílá barva z výše uvedeného důvodu vhodnější.
Beduíni v horkých pouštních oblastech často využívají černé oblečení, zdroj: arabiaweather.com
Dalším faktorem, který hraje roli při tepelném komfortu, je pocení a zde je důležité, aby se pot co nejlépe odpařoval a tím ochlazoval pokožku. Z tohoto důvodu je důležité nosit prodyšné oblečení. To totiž lépe pohlcuje a odvádí pot a tělesné teplo do okolí. Bavlna absorbuje vlhkost a pot, ale neschne rychle, takže pokud se hodně potíme, naše oblečení zůstane mokré a bude méně pohodlné. Len je v létě často používaným materiálem, protože má díky svým velkým vláknům vynikající prodyšnost, ale stejně jako bavlna pomalu schne. Merino vlna je oblíbenou volbou outdoorových nadšenců, protože je prodyšná a odvádí vlhkost bez zadržování zápachu. Nylon a polyester se používají ve většině aktivních oděvů, protože odvádějí vlhkost a rychle schnou – ale zachovávají zápach. Výzkum také ukázal, že nylon má vyšší absorpci vlhkosti a lepší sací schopnosti než polyester, ale pomaleji schne. Zajímavou alternativou by mohlo být oblečení z bambusu, který je špatným vodičem tepla a současně nesnižuje pohodlí.
Příklad srovnání fungování tradičního a teplotně-přizpůsobivého oblečení pro regulaci tělesné teploty – v tomto případě přizpůsobivý oděv umožní díky změně tvaru vrstvy polyetylénového filtru větší intenzitu vedení tepla (červená rovná šipka) i potu (modrá rovná šipka) od těla do okolí, zdroj: sciencedirect.com
V posledních letech se – i v souvislosti se změnou klimatu a sílícím tepelným ostrovem měst – věnuje velká pozornost výzkumu, který se snaží přijít s novými a materiály, které udržují tělo lépe v chladu. Přitom je dobré si uvědomit, že slunce dopadá přímo zpravidla jen na menší část oděvu (zejména pokrývku hlavy, horní část bot, ramena), zatímco většina oblečení je ohřívána tepelným zářením, které na ně dopadá ze stran a zespodu z ohřátých chodníků a silnic a stěn budov. Pro účinnější odvod tepla z těla je vhodný materiál, který je neprůhledný pro viditelné světlo – tedy odráží a nepohlcuje sluneční paprsky – ale v tepelném spektru je průhledný, tedy umožňuje teplu opouštět tělo, aniž by ho zachycoval. V tomto ohledu se jako vhodná jeví tenká nylonová a polyesterová vlákna – kolem jednoho mikrometru v průměru, která se tkají do příze o tloušťce 30 mikrometrů. Další možností jsou syntetická vlákna se speciálním potahem, která mění svou strukturu v závislosti vnějších podmínkách – uvolňují více tepla, když teplota roste. Adaptivní příze se roztahuje a smršťuje, čímž se mění prostor mezi vlákny. Širší rozestup umožňuje textilii dýchat a vyzařovat více tepla, což vede k většímu ochlazení pokožky.
A samozřejmě platí, že vůbec nejlepší je žádné oblečení (pakliže je to společensky vhodné). Pak má totiž tělo největší možnost ochlazovat se pocením z celého povrchu. Na druhé straně při pobytu na slunci je nutné myslet na ochranu pokožky před UV zářením.
Pokud jde o barvu, většina lidí preferuje v létě bílou nebo obecně světlé odstíny. Souvisí to s tím, že světlé barvy, a zejména bílá odráží většinu dopadajících slunečních paprsků, zatímco černá je pohlcuje. To je sice pravda, ale důležitá je celková tepelná bilance. A zde je potřebné uvážit tloušťku materiálů a střih oblečení a hlavně fakt, že teplo nepochází jen ze slunce, ale taky z našich těl. A zde už si bílá barva nevede tak skvěle. Ostatně řada z nás se určitě někdy zamyslela nad tím, proč například Beduíni, původní kočovní obyvatelé pouštních oblastí Arabského poloostrova, Blízkého východu a severní Afriky, nosí tak často černé hábity. Až na základě studie publikované před 44 lety se zjistilo, že jejich těla jsou vystavena podobné tepelné zátěži, jako v případě světlé barvy. Příčina souvisí s tím, že černé tkaniny vyzařují lépe teplo než tkaniny bílé, přitom schopnost vyzařovat tepla je rovna schopnosti pohlcovat, a tím pádem černá látka lépe pohlcuje teplo přicházející z lidského těla, které pak vyzáří do okolí, a tím tělo více ochladí. Důležitý je ale taky střih oděvu, zvláště pokud je větrno. Volné černé oblečení Beduínů umožňuje zahřívání prostoru mezi látkou a pokožkou, které následně vede k tvorbě jakéhosi komínového efektu, kdy teplý vzduch stoupá vzhůru, což přispívá k ochlazování kůže. A teplo, které oděv pohltil navíc ve srovnání s bílým hábitem se díky tomuto efektu k tělu nedostane. Z toho vyplývá, že velmi důležitá je nejen barva, ale i střih a míra přiléhavosti oděvu na naše tělo. U přiléhavého oděvu je tedy bílá barva z výše uvedeného důvodu vhodnější.
Beduíni v horkých pouštních oblastech často využívají černé oblečení, zdroj: arabiaweather.com
Dalším faktorem, který hraje roli při tepelném komfortu, je pocení a zde je důležité, aby se pot co nejlépe odpařoval a tím ochlazoval pokožku. Z tohoto důvodu je důležité nosit prodyšné oblečení. To totiž lépe pohlcuje a odvádí pot a tělesné teplo do okolí. Bavlna absorbuje vlhkost a pot, ale neschne rychle, takže pokud se hodně potíme, naše oblečení zůstane mokré a bude méně pohodlné. Len je v létě často používaným materiálem, protože má díky svým velkým vláknům vynikající prodyšnost, ale stejně jako bavlna pomalu schne. Merino vlna je oblíbenou volbou outdoorových nadšenců, protože je prodyšná a odvádí vlhkost bez zadržování zápachu. Nylon a polyester se používají ve většině aktivních oděvů, protože odvádějí vlhkost a rychle schnou – ale zachovávají zápach. Výzkum také ukázal, že nylon má vyšší absorpci vlhkosti a lepší sací schopnosti než polyester, ale pomaleji schne. Zajímavou alternativou by mohlo být oblečení z bambusu, který je špatným vodičem tepla a současně nesnižuje pohodlí.
Příklad srovnání fungování tradičního a teplotně-přizpůsobivého oblečení pro regulaci tělesné teploty – v tomto případě přizpůsobivý oděv umožní díky změně tvaru vrstvy polyetylénového filtru větší intenzitu vedení tepla (červená rovná šipka) i potu (modrá rovná šipka) od těla do okolí, zdroj: sciencedirect.com
V posledních letech se – i v souvislosti se změnou klimatu a sílícím tepelným ostrovem měst – věnuje velká pozornost výzkumu, který se snaží přijít s novými a materiály, které udržují tělo lépe v chladu. Přitom je dobré si uvědomit, že slunce dopadá přímo zpravidla jen na menší část oděvu (zejména pokrývku hlavy, horní část bot, ramena), zatímco většina oblečení je ohřívána tepelným zářením, které na ně dopadá ze stran a zespodu z ohřátých chodníků a silnic a stěn budov. Pro účinnější odvod tepla z těla je vhodný materiál, který je neprůhledný pro viditelné světlo – tedy odráží a nepohlcuje sluneční paprsky – ale v tepelném spektru je průhledný, tedy umožňuje teplu opouštět tělo, aniž by ho zachycoval. V tomto ohledu se jako vhodná jeví tenká nylonová a polyesterová vlákna – kolem jednoho mikrometru v průměru, která se tkají do příze o tloušťce 30 mikrometrů. Další možností jsou syntetická vlákna se speciálním potahem, která mění svou strukturu v závislosti vnějších podmínkách – uvolňují více tepla, když teplota roste. Adaptivní příze se roztahuje a smršťuje, čímž se mění prostor mezi vlákny. Širší rozestup umožňuje textilii dýchat a vyzařovat více tepla, což vede k většímu ochlazení pokožky.
A samozřejmě platí, že vůbec nejlepší je žádné oblečení (pakliže je to společensky vhodné). Pak má totiž tělo největší možnost ochlazovat se pocením z celého povrchu. Na druhé straně při pobytu na slunci je nutné myslet na ochranu pokožky před UV zářením.
Encyklopedie počasí
Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.
