Počasí na Sněžce se sleduje stovky let, měří se na polské i české straně
Sněžka je nejvyšším vrcholem Česka a údaje o počasí jsou z tohoto místa velmi důležité. Především nám odhalují podmínky v podstatě ve volné atmosféře a jsou tak mnohem důležitější než stanice v nížinách. Na našem území se nachází pouze tři meteorologické stanice s nadmořskou výškou nad 1400 m. Dvě jsou v Krkonoších (jedna na Sněžce a druhá na Luční boudě) a jedna v Jeseníkách (na Kralickém Sněžníku, ale měří jen omezené množství údajů). V blízkosti našeho území se ještě měří ve vysoké výšce na Velkém Javoru.
Výhled ze Sněžky směrem na západ - Sněžka je nejvyšším bodem Krkonoš, který po dlouhou dobu přitahuje i meteorology
Pohled na Sněžku z Úpského rašeliniště
Profesionální stanice na Sněžce leží na polské straně. Přímo na našem území se měří na budově nové Poštovny. Na její střeše je čidlo na měření větru, teploty a vlhkosti. Údaje se potom zobrazují na displeji na samotné boudě a jsou také po internetu přenášeny na web meteosnezka.hdcam.cz. Měření zprostředkovává ČHMÚ ale často je ovlivněno extrémními podmínkami a není tak přesné jako na standardních stanicích ČHMÚ. Větší kvalitu měření splňuje observatoř na polské straně, která je i zařazena do sítě profesionálních stanic. Měření zde sice neprobíhá standardně na zemi (což je ale v horách běžné), ale hodnoty jsou měřeny na ploché střeše budovy ve výšce 1620 metrů nad mořem. Samotná budova se skládá ze tří disků. Právě nejvyšší disk, jenž dosahuje do nadmořské výšky 1620 m, má nejmenší průměr – přibližně 13 m a sídlí v něm meteorologická observatoř. Po celém obvodu má okna a na střeše, která tvoří jakousi meteorologickou zahrádku, jsou umístěny meteorologické přístroje. Prostřední disk observatoře obsahuje technické zázemí a ve spodním disku je umístěna veřejná restaurace.
Polská meteorologická observatoř na Sněžce - horní disk nese meteorologickou zahrádku
Několik meteorologických prvků se měří i na střeše budovy české Poštovny - na obrázku na anténě uprostřed je vidět čidlo na měření rychlosti větru, zdroj: upload.wikimedia.org
Měření na Sněžce na polské straně mají dlouholetou historii (nowasniezka.imgw.pl). Nepravidelné záznamy o počasí na Sněžce najdeme v kronikách již od 17. století. První systematická meteorologická pozorování se na Sněžce začala provádět v roce 1824 pomocí teploměru a barometru umístěných v kapli, která byla postavena v roce 1681 a šlo o první stavbu na Sněžce (radio.snezka.net). V následujících letech se přidalo i měření srážek, směru větru, vlhkosti vzduchu a atmosférické elektřiny pomocí elektroskopu. Měření probíhala v létě. Postupem času se ale přístroje poškodily a pravidelnost měření upadala. Částečně se obnovila s výstavbou Pruské boudy v roce 1850. Pravidelné údaje z vrcholu jsou dostupné od roku 1880. Nejvíce měření na vrcholu prospělo v roce 1900 zřízení budovy meteorologické observatoře. Výstavba byla tehdy velmi drahá. Materiál se musel na vrchol přepravovat ručně. Observatoř se tak stala největší meteorologickou investicí té doby ve střední Evropě. Šlo o 16 metrů vysokou dřevěnou věž. Observatoř byla vybavena nejmodernějšími přístroji té doby. Určena byla také ke studiu námrazy, která se na vrcholu hojně vyskytuje. Většina přístrojů byla umístěna na střešní terase věže.
Podoba vrcholu Sněžky v roce 1900 ze západní strany - meteorologická observatoř je první zprava, v pozadí je kaple a Česká a Pruská bouda. Do dnešní doby se dochovala jen kaple, zdroj: commons.wikimedia.org
Zajímavostí je, že měření na Sněžce nepřerušovaně pokračovala i během války. Na konci války němečtí vojáci budovy zaminovali, ale polští meteorologové výbušniny zneškodnili a budovy na vrcholu zachránili. V roce 1949 byla na vrchol postavena i lanovka. Stav meteorologické observatoře se v padesátých letech začal zhoršovat a bylo tak rozhodnuto o výstavbě nové budovy. Nová observatoř byla postavena v letech 1966-1974 do dnešní podoby. Pár let probíhalo souběžné měření ve staré i nové budově. Stará observatoř byla definitivně demontována a snesena z vrcholu až v roce 1990. Z pohledu meteorologie zde byl významný i rok 2007, kdy byla postavena česká Poštovna, na které probíhají také meteorologická měření. V roce 2009 došlo na polské observatoři ke zhroucení nosníků horního disku pod tíhou námrazy. Observatoř byla uzavřena, ale i přesto měření dále probíhala. Během několika měsíců byla budova opravena.
Sněžka je charakteristická řadou meteorologických extrémů (nowasniezka.imgw.pl). Průměrná roční teplota na Sněžce mírně přesahuje 0 °C. V nejteplejším měsíci srpnu činí průměrná teplota 10,6 °C. Vůbec nejvyšší teplota byla na observatoři zaznamenána 2. srpna 1982, kdy tu bylo 25,2 °C. Naopak nejnižší teplota tu byla změřena 9. února 1956, kdy klesla až na -33,9 °C. Vrchol Sněžky je největrnějším místem na našem území. Nejvyšší zaznamenaná 10minutová průměrná rychlost větru z 21. února 2004 činí 234 km/h. Vrchol hory bývá zamlžen po více než 300 dní v roce. Sněhová pokrývka se na něm udržuje běžně déle než půl roku (obvykle od října do května). Průměrné srážky přesahují 1000 mm. Nejvyšší roční úhrn zde byl naměřen v roce 1941, kdy dosáhl 2027 mm. Nejvyšší denní úhrn potom dosáhl 239 mm (30. července 1897). Průměrná maximální sněhová pokrývka v zimní sezóně (za roky 1951-2020) na vrcholu je 150 centimetrů. Vůbec nejvyšší pokrývka zde byla naměřena v zimě 1951/1952, kdy dosáhla necelých 300 cm.
Pohled z meteorologické zahrádky na observatoři na Sněžce - na snímku heliograf pro měření slunečního svitu. V zimě je potřeba z přístrojů odstraňovat námrazu, autor Piotr Krzaczkowski, zdroj: instagram.com
Na Sněžce se projevují také změny klimatu. Nejviditelněji narůstá teplota. Dochází ale i k posunu výskytu sněhové pokrývky. Na podzim se tvoří později a naopak maximum v posledních letech bývá dosahováno později. Například v roce 2021 byla mocnost sněhové pokrývky pro první dekádu května naprosto nevídaná. Ještě nikdy (od roku 1951) zde nebylo na začátku tohoto měsíce pozorováno tolik sněhu. V extrémních letech 1958 a 1973 bylo květnové maximum 120 cm a připadlo na první den v měsíci. Zato v roce 2021 sněhová pokrývka vzrostla na 130 cm (8.-9. května), což byl nový extrém výšky sněhu v květnu (obserwator.imgw.pl).
Maximální, průměrná a minimální (dle odstínu modré) výška sněhové pokrývky v první dekádě května na Sněžce v letech 1951-2021 - v roce 2021 tu dosáhla rekordu, zdroj: obserwator.imgw.pl
Na Sněžce v posledních 40 letech probíhají i měření kvality ovzduší. Právě znečištění ovzduší bylo dříve hlavní příčinou umírání krkonošských lesů. V posledních letech se ale situace výrazně zlepšila. Na vrcholu Sněžky jsou také nejméně dvě webové kamery, které snímají počasí a výhled. Za velmi dobré dohlednosti lze dalekohledem pozorovat i výškové budovy v Praze (taková situace ale nastává tak jednou do roka).
Aktuální měření a historii meteorologických dat z vrcholu Sněžky najdete na našem webu. Stanice Sněžka je přístupná na stránce Aktuální počasí.
Výhled ze Sněžky směrem na západ - Sněžka je nejvyšším bodem Krkonoš, který po dlouhou dobu přitahuje i meteorology
Pohled na Sněžku z Úpského rašeliniště
Profesionální stanice na Sněžce leží na polské straně. Přímo na našem území se měří na budově nové Poštovny. Na její střeše je čidlo na měření větru, teploty a vlhkosti. Údaje se potom zobrazují na displeji na samotné boudě a jsou také po internetu přenášeny na web meteosnezka.hdcam.cz. Měření zprostředkovává ČHMÚ ale často je ovlivněno extrémními podmínkami a není tak přesné jako na standardních stanicích ČHMÚ. Větší kvalitu měření splňuje observatoř na polské straně, která je i zařazena do sítě profesionálních stanic. Měření zde sice neprobíhá standardně na zemi (což je ale v horách běžné), ale hodnoty jsou měřeny na ploché střeše budovy ve výšce 1620 metrů nad mořem. Samotná budova se skládá ze tří disků. Právě nejvyšší disk, jenž dosahuje do nadmořské výšky 1620 m, má nejmenší průměr – přibližně 13 m a sídlí v něm meteorologická observatoř. Po celém obvodu má okna a na střeše, která tvoří jakousi meteorologickou zahrádku, jsou umístěny meteorologické přístroje. Prostřední disk observatoře obsahuje technické zázemí a ve spodním disku je umístěna veřejná restaurace.
Polská meteorologická observatoř na Sněžce - horní disk nese meteorologickou zahrádku
Několik meteorologických prvků se měří i na střeše budovy české Poštovny - na obrázku na anténě uprostřed je vidět čidlo na měření rychlosti větru, zdroj: upload.wikimedia.org
Měření na Sněžce na polské straně mají dlouholetou historii (nowasniezka.imgw.pl). Nepravidelné záznamy o počasí na Sněžce najdeme v kronikách již od 17. století. První systematická meteorologická pozorování se na Sněžce začala provádět v roce 1824 pomocí teploměru a barometru umístěných v kapli, která byla postavena v roce 1681 a šlo o první stavbu na Sněžce (radio.snezka.net). V následujících letech se přidalo i měření srážek, směru větru, vlhkosti vzduchu a atmosférické elektřiny pomocí elektroskopu. Měření probíhala v létě. Postupem času se ale přístroje poškodily a pravidelnost měření upadala. Částečně se obnovila s výstavbou Pruské boudy v roce 1850. Pravidelné údaje z vrcholu jsou dostupné od roku 1880. Nejvíce měření na vrcholu prospělo v roce 1900 zřízení budovy meteorologické observatoře. Výstavba byla tehdy velmi drahá. Materiál se musel na vrchol přepravovat ručně. Observatoř se tak stala největší meteorologickou investicí té doby ve střední Evropě. Šlo o 16 metrů vysokou dřevěnou věž. Observatoř byla vybavena nejmodernějšími přístroji té doby. Určena byla také ke studiu námrazy, která se na vrcholu hojně vyskytuje. Většina přístrojů byla umístěna na střešní terase věže.
Podoba vrcholu Sněžky v roce 1900 ze západní strany - meteorologická observatoř je první zprava, v pozadí je kaple a Česká a Pruská bouda. Do dnešní doby se dochovala jen kaple, zdroj: commons.wikimedia.org
Zajímavostí je, že měření na Sněžce nepřerušovaně pokračovala i během války. Na konci války němečtí vojáci budovy zaminovali, ale polští meteorologové výbušniny zneškodnili a budovy na vrcholu zachránili. V roce 1949 byla na vrchol postavena i lanovka. Stav meteorologické observatoře se v padesátých letech začal zhoršovat a bylo tak rozhodnuto o výstavbě nové budovy. Nová observatoř byla postavena v letech 1966-1974 do dnešní podoby. Pár let probíhalo souběžné měření ve staré i nové budově. Stará observatoř byla definitivně demontována a snesena z vrcholu až v roce 1990. Z pohledu meteorologie zde byl významný i rok 2007, kdy byla postavena česká Poštovna, na které probíhají také meteorologická měření. V roce 2009 došlo na polské observatoři ke zhroucení nosníků horního disku pod tíhou námrazy. Observatoř byla uzavřena, ale i přesto měření dále probíhala. Během několika měsíců byla budova opravena.
Sněžka je charakteristická řadou meteorologických extrémů (nowasniezka.imgw.pl). Průměrná roční teplota na Sněžce mírně přesahuje 0 °C. V nejteplejším měsíci srpnu činí průměrná teplota 10,6 °C. Vůbec nejvyšší teplota byla na observatoři zaznamenána 2. srpna 1982, kdy tu bylo 25,2 °C. Naopak nejnižší teplota tu byla změřena 9. února 1956, kdy klesla až na -33,9 °C. Vrchol Sněžky je největrnějším místem na našem území. Nejvyšší zaznamenaná 10minutová průměrná rychlost větru z 21. února 2004 činí 234 km/h. Vrchol hory bývá zamlžen po více než 300 dní v roce. Sněhová pokrývka se na něm udržuje běžně déle než půl roku (obvykle od října do května). Průměrné srážky přesahují 1000 mm. Nejvyšší roční úhrn zde byl naměřen v roce 1941, kdy dosáhl 2027 mm. Nejvyšší denní úhrn potom dosáhl 239 mm (30. července 1897). Průměrná maximální sněhová pokrývka v zimní sezóně (za roky 1951-2020) na vrcholu je 150 centimetrů. Vůbec nejvyšší pokrývka zde byla naměřena v zimě 1951/1952, kdy dosáhla necelých 300 cm.
Pohled z meteorologické zahrádky na observatoři na Sněžce - na snímku heliograf pro měření slunečního svitu. V zimě je potřeba z přístrojů odstraňovat námrazu, autor Piotr Krzaczkowski, zdroj: instagram.com
Na Sněžce se projevují také změny klimatu. Nejviditelněji narůstá teplota. Dochází ale i k posunu výskytu sněhové pokrývky. Na podzim se tvoří později a naopak maximum v posledních letech bývá dosahováno později. Například v roce 2021 byla mocnost sněhové pokrývky pro první dekádu května naprosto nevídaná. Ještě nikdy (od roku 1951) zde nebylo na začátku tohoto měsíce pozorováno tolik sněhu. V extrémních letech 1958 a 1973 bylo květnové maximum 120 cm a připadlo na první den v měsíci. Zato v roce 2021 sněhová pokrývka vzrostla na 130 cm (8.-9. května), což byl nový extrém výšky sněhu v květnu (obserwator.imgw.pl).
Maximální, průměrná a minimální (dle odstínu modré) výška sněhové pokrývky v první dekádě května na Sněžce v letech 1951-2021 - v roce 2021 tu dosáhla rekordu, zdroj: obserwator.imgw.pl
Na Sněžce v posledních 40 letech probíhají i měření kvality ovzduší. Právě znečištění ovzduší bylo dříve hlavní příčinou umírání krkonošských lesů. V posledních letech se ale situace výrazně zlepšila. Na vrcholu Sněžky jsou také nejméně dvě webové kamery, které snímají počasí a výhled. Za velmi dobré dohlednosti lze dalekohledem pozorovat i výškové budovy v Praze (taková situace ale nastává tak jednou do roka).
Aktuální měření a historii meteorologických dat z vrcholu Sněžky najdete na našem webu. Stanice Sněžka je přístupná na stránce Aktuální počasí.
Encyklopedie počasí
Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.
