Na Velkém Javoru se nachází meteorologická stanice, poskytuje důležitá data o počasí vysoko v horách
Měřit údaje o počasí vysoko v horách je velmi důležité. Stanice na vrcholech hor nám dávají informace o počasí v podstatě ve volné atmosféře a jsou tak mnohem důležitější než stanice v nížinách. Zároveň je ovšem horské stanice mnohem více obtížné udržovat v provozu. Silné větry, námraza a nízké teploty poškozují citlivá čidla meteorologických přístrojů. Problémy jsou i s umístěním stanic, které musí vyhovovat ochranářům přírody a stanice musí být přístupné. Je tak logické, že příliš vysokohorských stanic není. Na našem území se nachází pouze tři meteorologické stanice s nadmořskou výškou nad 1400 m. Dvě jsou v Krkonoších, jedna na Sněžce a druhá na Luční boudě. Jedna nově zprovozněná stanice v Jeseníkách se nachází na Kralickém Sněžníku s nadmořskou výškou 1402 metrů, ale měří jen teplotu, srážky a výšku sněhu. Dříve byla stanice také na Pradědu, ale bohužel byla zrušena v roce 1997. Polohy přes 1400 m najdeme v bezprostřední blízkosti našeho území také na Šumavě. A právě zde jedna profesionální stanice leží. Nachází se na nejvyšší hoře Šumavy na Velkém Javoru ve výšce 1436 m n. m. (samotný vrchol hory je ještě o 20 metrů výše).
Umístění meteorologické stanice (stožár a budka vlevo na obrázku, vpravo jsou naopak dvě radarové věže sloužící NATO) na vrcholu Velkého Javoru
Meteorologická stanice na Velkém Javoru byla zprovozněna v listopadu 1982. V roce 2016 byla plně automatizována. Do té doby se o její provoz přímo na vrcholu starali dva zaměstnanci. Automatizace stanice se setkala tehdy i s kritikou s tím, že například měření sněhu již nebudou tak přesná, neboť přístroje nedokážou plně zhodnotit například vliv větru a tvorbu závějí na vrcholu (jedná se ovšem o obecný problém všech horských stanic).
Meteorologické přístroje na Velkém Javoru - v popředí jsou měřeny údaje o viditelnosti, typu srážek, výšce sněhu nebo srážkových úhrnech. Na stožáru v pozadí je naopak měřen vítr (ve výšce 10 metrů). V meteologické budce nedaleko jsou měřeny údaje o teplotě a vhkosti
Za svojí téměř čtyřicetiletou historii stanice již zaznamenala řadu zajímavých údajů. Nejsilnější náraz větru za posledních 20 let zde byl změřen 18. ledna 2007, kdy dosáhl 169 km/h. Vůbec nejnižší teplota -26,4 °C byla naměřena 12. ledna 1987. Naopak nejvyšší teplota 30,3 °C byla změřena 27. července 1983. Nejvyšší sněhová pokrývka zde byla změřena 2. dubna roku 1988, kdy dosáhla na 372 cm. Průměrný roční úhrn srážek dosahuje 1509 mm (za roky 1981 - 2010, viz dwd.de). Srážkově není Velký Javor nejbohatším místem Šumavy. Při proudění z jihu nebo východu se totiž nachází v závětří hlavního šumavského hřebene. Pokud tak srážky přichází z jihu nebo východu, spadne zde méně srážek než například na českém vrcholu Plechý (zde průměrný roční úhrn lehce přesahuje 1700 mm, viz infomet.cz).
Detail meteorologického stožáru, kde je v 10 metrech měřena rychlost a směr větru
Meteorologickou stanici na Velkém Javoru si z dálky může prohlédnout každý návštěvník vrcholu. Nachází se totiž nedaleko cesty (samotná stanice je nepřístupná) hned vedle dvou radarových věží. Samotný vrchol Velkého Javoru nabízí i další zajímavosti. Vyhledávaný je díky nádherným výhledům do okolí. Za příznivých podmínek jsou jasně vidět vrcholy Alp stejně jako z celého hraničního hřebene Šumavy (viz článek Jak často lze pozorovat ze Šumavy Alpy?). Všímavější pozorovatel (ideálně s dalekohledem) z vrcholu zahlédne také více než 70 km vzdálenou Plzeň (patrné jsou panelové domy nebo komíny). V zimě je samozřejmě vrchol oblíbený také díky skvělým lyžařským podmínkám a četnému počtu sjezdovek. Sníh zde vydrží většinou nejdéle z celé Šumavy.
Výhled z Velkého Javoru směrem na sever - v popředí Malé Javorské jezero, v pozadí Malý a Velký Ostrý
Pohled z Velkého Javoru na Plzeň - lehce patrné jsou panelové domy a komíny
Aktuální měření a historii meteorologických dat z vrcholu Velkého Javoru nově najdete na našem webu. Stanice Velký Javor je přístupná na stránce Aktuální počasí.
Umístění meteorologické stanice (stožár a budka vlevo na obrázku, vpravo jsou naopak dvě radarové věže sloužící NATO) na vrcholu Velkého Javoru
Meteorologická stanice na Velkém Javoru byla zprovozněna v listopadu 1982. V roce 2016 byla plně automatizována. Do té doby se o její provoz přímo na vrcholu starali dva zaměstnanci. Automatizace stanice se setkala tehdy i s kritikou s tím, že například měření sněhu již nebudou tak přesná, neboť přístroje nedokážou plně zhodnotit například vliv větru a tvorbu závějí na vrcholu (jedná se ovšem o obecný problém všech horských stanic).
Meteorologické přístroje na Velkém Javoru - v popředí jsou měřeny údaje o viditelnosti, typu srážek, výšce sněhu nebo srážkových úhrnech. Na stožáru v pozadí je naopak měřen vítr (ve výšce 10 metrů). V meteologické budce nedaleko jsou měřeny údaje o teplotě a vhkosti
Za svojí téměř čtyřicetiletou historii stanice již zaznamenala řadu zajímavých údajů. Nejsilnější náraz větru za posledních 20 let zde byl změřen 18. ledna 2007, kdy dosáhl 169 km/h. Vůbec nejnižší teplota -26,4 °C byla naměřena 12. ledna 1987. Naopak nejvyšší teplota 30,3 °C byla změřena 27. července 1983. Nejvyšší sněhová pokrývka zde byla změřena 2. dubna roku 1988, kdy dosáhla na 372 cm. Průměrný roční úhrn srážek dosahuje 1509 mm (za roky 1981 - 2010, viz dwd.de). Srážkově není Velký Javor nejbohatším místem Šumavy. Při proudění z jihu nebo východu se totiž nachází v závětří hlavního šumavského hřebene. Pokud tak srážky přichází z jihu nebo východu, spadne zde méně srážek než například na českém vrcholu Plechý (zde průměrný roční úhrn lehce přesahuje 1700 mm, viz infomet.cz).
Detail meteorologického stožáru, kde je v 10 metrech měřena rychlost a směr větru
Meteorologickou stanici na Velkém Javoru si z dálky může prohlédnout každý návštěvník vrcholu. Nachází se totiž nedaleko cesty (samotná stanice je nepřístupná) hned vedle dvou radarových věží. Samotný vrchol Velkého Javoru nabízí i další zajímavosti. Vyhledávaný je díky nádherným výhledům do okolí. Za příznivých podmínek jsou jasně vidět vrcholy Alp stejně jako z celého hraničního hřebene Šumavy (viz článek Jak často lze pozorovat ze Šumavy Alpy?). Všímavější pozorovatel (ideálně s dalekohledem) z vrcholu zahlédne také více než 70 km vzdálenou Plzeň (patrné jsou panelové domy nebo komíny). V zimě je samozřejmě vrchol oblíbený také díky skvělým lyžařským podmínkám a četnému počtu sjezdovek. Sníh zde vydrží většinou nejdéle z celé Šumavy.
Výhled z Velkého Javoru směrem na sever - v popředí Malé Javorské jezero, v pozadí Malý a Velký Ostrý
Pohled z Velkého Javoru na Plzeň - lehce patrné jsou panelové domy a komíny
Aktuální měření a historii meteorologických dat z vrcholu Velkého Javoru nově najdete na našem webu. Stanice Velký Javor je přístupná na stránce Aktuální počasí.
Encyklopedie počasí
Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.
