Měření na Zugspitze probíhají už přes 100 let, ukazují změny klimatu vysoko v horách
Jedna z nejvýznamnějších meteorologických stanic na světě se nachází na vrcholu Zugspitze v nadmořské výšce 2 962 m. Jde o nejvyšší vrchol Německa. Stanice má za sebou dlouhou historii a přináší velmi důležitá data o stavu naší atmosféry. Šlo o jednu z prvních vysokohorských meteorologických stanic na světě. Vůbec první založená horská stanice byla Hohenpeissenberg v Horním Bavorsku (v roce 1781), dále stanice v Americe na Mount Washington a Pike's Peak (založené v roce 1870 a 1873). Rakousko-Uhersko o pár let později vybudovalo v roce 1886 známou Sonnblick observatoř v centrálních Alpách. Právě v této době se začaly horské stanice zřizovat již ve větším počtu. Nejvýznamnější bylo v roce 1900 otevření observatoře na Zugspitze (DWD).
Pohled na Zugspitze od Eibsee (samotný vrchol je úplně vpravo v oblacích)
První prokázaný výstup na Zugspitze byl proveden 27. srpna v roce 1820. Podle nálezů na vrcholu se ale lidem podařilo zdolat vrchol již ve druhé polovině 18. století (tyto výstupy ale nebyly zdokumentovány). Prvním objektem vztyčeným na vrcholu se stal v roce 1851 pozlacený železný kříž (původní již na vrcholu není, ale na stejném místě se nyní nachází nový kříž). První stavbou poblíž vrcholu (ve vzdálenějším okolí vrcholu ale již dříve vznikaly horské chalupy) byl Mnichovský dům, který byl otevřen v roce 1897. O tři roky později byla k domu dostavěna meteorologická věž (s výšku 9 metrů) a začala pravidelná pozorování počasí na vrcholu. Práce na stanici zpočátku vyžadovala dobrou fyzickou kondici, neboť na vrchol se bylo možné dostat jen pěšky. O necelých 30 let později ale byla k vrcholu postavena lanovka a i železnice, čímž se práce na stanici stala snazší.
Zugspitze 19. července v roce 1900 s Mnichovským domem a meteorologickou stanicí (věží), zdroj: de.wikipedia.org
Současná podoba meteorologické věže na Zugspitze
Významným objektem z pohledu meteorologie je také výzkumný ústav Schneefernerhaus. Původně šlo o stanici vlaku, jenž vede tunelem až pod vrchol, ale v roce 1996 zde byl otevřen výzkumný ústav, kde se zkoumá klima i počasí. Důležitým úkolem ústavu je i monitorování místních ledovců. Na vrcholu se nachází dva - Höllentalferner (na severovýchodě vrcholu) a Schneeferner (na jižní stěně). Oba se za posledních 150 let výrazně zmenšily a očekává se, že během 10 až 20 lety roztají úplně. Ledovec v posledních 150 letech mizí v souvislosti s ústupem tzv. malé doby ledové. V posledních desítkách let je navíc zrychlován i nárůstem teploty způsobeným lidskou činností. Ústup ledovce ale neznamená, že za posledních 100 let pozorujeme úbytek nové sněhové pokrývky na vrcholu nebo počet dní se sněhem (resp. bez sněhu, viz graf). Tento údaj se výrazněji nemění.
Počet dní v roce bez sněhu na Zugspitze od roku 1901 - čím více je těchto dnů, tím rychleji taje ledovec (je odkrytý a vystaven slunečnímu svitu) - ve sněhově bohatých letech kolem roku 1980 docházelo dokonce k nárustu ledovce, jinak ale stabilně od začátku měření taje, svého vrcholu v posledních 500 letech dosáhl během tzv. malé doby ledové, zdroj: klausalpen.beepworld.de
Mizející ledovec z vrcholu vyvolává obavy, že by se část hory mohla zřítit, neboť skály bez ledu nejsou tak pevné. Ostatně se předpokládá, že už před 3 700 lety (poslední doba ledová skončila zhruba před 10 tisíci lety) se část vrcholu Zugspitze zřítila do údolí právě v důsledku tání ledovců (během poslední doby ledové pokrývaly ledovce většinu Alp).
Tající ledovec Schneeferner během léta na jižní straně vrcholu - v 19. století ještě pokrýval v podstatě celou oblast zachycenou na fotografii, zdroj: en.wikipedia.org
Hlavní měření dodnes probíhají na meteorologické věži vedle Mnichovského domu těsně u vrcholu. Až do roku 2018 byla stanice s pravidelnou obsluhou, která zapisovala údaje o počasí. V roce 2018 byla stanice plně automatizována. Stanice poskytuje údaje o teplotě, tlaku vzduchu, rychlosti větru, srážkách, sněhu, slunečním svitu či oblačnosti. Měřena je zde i kvalita ovzduší či radiace. Jen výška sněhu se ale neměří přímo na bouřlivém vrcholu Zugspitze, ale na Zugspitzplatt, který je ve výšce 2650 metrů nad mořem. V průměru zde napadne ročně celkem 1865 cm čerstvého sněhu.
Za období 1900 až 2023 byl roční průměr srážek na Zugspitze 2084,2 mm, nejvíce srážek spadne v dubnu a nejméně v říjnu (DWD). Průměrná roční teplota v tomto období byla -4,3 °C, přičemž červenec a srpen je nejteplejší a únor nejchladnější. Vůbec nejchladnější zde byl únor v roce 1956 (průměrná teplota -19,1 °C) a nejteplejší naopak srpen 2003 (průměrná teplota 6,6 °C). Za posledních 100 let zde teplota výrazně narůstá. Její nárůst ovšem není ve všech ročních obdobích stejný. U jarních měsíců je trend nárůstu teploty jen minimální (viz obrázek níže), naopak v zimě a na podzim je výrazný. To je také hlavním důvodem, proč se za dobu měření na Zugspitze výrazněji nemění maximální roční výška sněhové pokrývky (ta je dosahována právě na jaře) a i počet dní bez sněhu. Naopak jednoznačný nárůst teploty v zimních měsících nemá vysoko v horách na výšku sněhové pokrývky výraznější vliv (naopak při vyšších teplotách může být sněžení intenzivnější).
Vývoj průměrné roční teploty na Zugspitze za dobu měření od roku 1900, zdroj: schneefernerhaus.de
Vývoj průměrné teploty na jaře na Zugspitze za dobu měření od roku 1900, zdroj: schneefernerhaus.de
Slunce zde svítí v průměru 1846,3 hodin ročně, přičemž nejslunečnější je říjen a nejméně slunečný prosinec (to zde slunce nasvítí jen 116 hodin). Nejnižší teplota naměřená na Zugspitze byla 14. února 1940, kdy klesla na -35,6 °C. Naopak nejtepleji zde bylo 5. července 1957, kdy tu naměřili 17,9 °C. Nejsilnější poryv větru dosáhl 12. června 1985 až 335 km/h. Nejvyšší naměřená výška sněhu byla 7,80 metru dne 26. dubna 1980.
Vrchol láká značné množství turistů. Během chvíle se díky rychlým lanovkám nebo vlaku ocitnete v úplně jiném světě. I během léta se zde můžete setkat s hustým sněžením a námrazou. Srpen (spolu s červencem) je zde nejteplejším měsícem. Ačkoliv sníh zde alespoň jeden den padá v srpnu téměř každý rok, celodenní mrazy se zde nevyskytují tak často. Právě 7. srpna 2023 zde teplota zůstala celý den pod -4,1 °C. To bylo nejnižší denní maximum teploty pro první dekádu srpna minimálně za posledních 20 let. Pokud bychom brali celý měsíc srpen, tak šlo o nejchladnější den od roku 2010, kdy tu 31. srpna teplota nevzrostla nad -5,4 °C. Díky celodenním nízkým teplotám se na vrcholu vytvořila silná námraza, která se zde na začátku srpna objevuje jen vzácně. Níže si můžete prohlédnout snímky této námrazy.
Zugspitze dne 8. srpna 2023 - vrchol obalila námraza a napadlo kolem 15 cm sněhu
Zugspitze dne 8. srpna 2023 - vrchol obalila námraza a napadlo kolem 15 cm sněhu
Zugspitze dne 8. srpna 2023 - pohled na západ do Tyrolska z vrcholu (směrem na ledovec Schneeferner)
Zugspitze dne 8. srpna 2023 - uprostřed snímku výzkumný ústav Schneefernerhaus a vpravo nad ním vrchol Zugpitze
Zugspitze dne 8. srpna 2023 - výhled na vrcholy Alp směrem na jih
Zugspitze dne 8. srpna 2023 - výhled směrem na sever na Eibsee
Zugspitze dne 8. srpna 2023 - vrchol je sice nejchladnějším místem v Německu, ale i tak zde tak silnou námrazu v srpnu uvidíte jen zřídka
Pohled na Zugspitze od Eibsee (samotný vrchol je úplně vpravo v oblacích)
První prokázaný výstup na Zugspitze byl proveden 27. srpna v roce 1820. Podle nálezů na vrcholu se ale lidem podařilo zdolat vrchol již ve druhé polovině 18. století (tyto výstupy ale nebyly zdokumentovány). Prvním objektem vztyčeným na vrcholu se stal v roce 1851 pozlacený železný kříž (původní již na vrcholu není, ale na stejném místě se nyní nachází nový kříž). První stavbou poblíž vrcholu (ve vzdálenějším okolí vrcholu ale již dříve vznikaly horské chalupy) byl Mnichovský dům, který byl otevřen v roce 1897. O tři roky později byla k domu dostavěna meteorologická věž (s výšku 9 metrů) a začala pravidelná pozorování počasí na vrcholu. Práce na stanici zpočátku vyžadovala dobrou fyzickou kondici, neboť na vrchol se bylo možné dostat jen pěšky. O necelých 30 let později ale byla k vrcholu postavena lanovka a i železnice, čímž se práce na stanici stala snazší.
Zugspitze 19. července v roce 1900 s Mnichovským domem a meteorologickou stanicí (věží), zdroj: de.wikipedia.org
Současná podoba meteorologické věže na Zugspitze
Významným objektem z pohledu meteorologie je také výzkumný ústav Schneefernerhaus. Původně šlo o stanici vlaku, jenž vede tunelem až pod vrchol, ale v roce 1996 zde byl otevřen výzkumný ústav, kde se zkoumá klima i počasí. Důležitým úkolem ústavu je i monitorování místních ledovců. Na vrcholu se nachází dva - Höllentalferner (na severovýchodě vrcholu) a Schneeferner (na jižní stěně). Oba se za posledních 150 let výrazně zmenšily a očekává se, že během 10 až 20 lety roztají úplně. Ledovec v posledních 150 letech mizí v souvislosti s ústupem tzv. malé doby ledové. V posledních desítkách let je navíc zrychlován i nárůstem teploty způsobeným lidskou činností. Ústup ledovce ale neznamená, že za posledních 100 let pozorujeme úbytek nové sněhové pokrývky na vrcholu nebo počet dní se sněhem (resp. bez sněhu, viz graf). Tento údaj se výrazněji nemění.
Počet dní v roce bez sněhu na Zugspitze od roku 1901 - čím více je těchto dnů, tím rychleji taje ledovec (je odkrytý a vystaven slunečnímu svitu) - ve sněhově bohatých letech kolem roku 1980 docházelo dokonce k nárustu ledovce, jinak ale stabilně od začátku měření taje, svého vrcholu v posledních 500 letech dosáhl během tzv. malé doby ledové, zdroj: klausalpen.beepworld.de
Mizející ledovec z vrcholu vyvolává obavy, že by se část hory mohla zřítit, neboť skály bez ledu nejsou tak pevné. Ostatně se předpokládá, že už před 3 700 lety (poslední doba ledová skončila zhruba před 10 tisíci lety) se část vrcholu Zugspitze zřítila do údolí právě v důsledku tání ledovců (během poslední doby ledové pokrývaly ledovce většinu Alp).
Tající ledovec Schneeferner během léta na jižní straně vrcholu - v 19. století ještě pokrýval v podstatě celou oblast zachycenou na fotografii, zdroj: en.wikipedia.org
Hlavní měření dodnes probíhají na meteorologické věži vedle Mnichovského domu těsně u vrcholu. Až do roku 2018 byla stanice s pravidelnou obsluhou, která zapisovala údaje o počasí. V roce 2018 byla stanice plně automatizována. Stanice poskytuje údaje o teplotě, tlaku vzduchu, rychlosti větru, srážkách, sněhu, slunečním svitu či oblačnosti. Měřena je zde i kvalita ovzduší či radiace. Jen výška sněhu se ale neměří přímo na bouřlivém vrcholu Zugspitze, ale na Zugspitzplatt, který je ve výšce 2650 metrů nad mořem. V průměru zde napadne ročně celkem 1865 cm čerstvého sněhu.
Za období 1900 až 2023 byl roční průměr srážek na Zugspitze 2084,2 mm, nejvíce srážek spadne v dubnu a nejméně v říjnu (DWD). Průměrná roční teplota v tomto období byla -4,3 °C, přičemž červenec a srpen je nejteplejší a únor nejchladnější. Vůbec nejchladnější zde byl únor v roce 1956 (průměrná teplota -19,1 °C) a nejteplejší naopak srpen 2003 (průměrná teplota 6,6 °C). Za posledních 100 let zde teplota výrazně narůstá. Její nárůst ovšem není ve všech ročních obdobích stejný. U jarních měsíců je trend nárůstu teploty jen minimální (viz obrázek níže), naopak v zimě a na podzim je výrazný. To je také hlavním důvodem, proč se za dobu měření na Zugspitze výrazněji nemění maximální roční výška sněhové pokrývky (ta je dosahována právě na jaře) a i počet dní bez sněhu. Naopak jednoznačný nárůst teploty v zimních měsících nemá vysoko v horách na výšku sněhové pokrývky výraznější vliv (naopak při vyšších teplotách může být sněžení intenzivnější).
Vývoj průměrné roční teploty na Zugspitze za dobu měření od roku 1900, zdroj: schneefernerhaus.de
Vývoj průměrné teploty na jaře na Zugspitze za dobu měření od roku 1900, zdroj: schneefernerhaus.de
Slunce zde svítí v průměru 1846,3 hodin ročně, přičemž nejslunečnější je říjen a nejméně slunečný prosinec (to zde slunce nasvítí jen 116 hodin). Nejnižší teplota naměřená na Zugspitze byla 14. února 1940, kdy klesla na -35,6 °C. Naopak nejtepleji zde bylo 5. července 1957, kdy tu naměřili 17,9 °C. Nejsilnější poryv větru dosáhl 12. června 1985 až 335 km/h. Nejvyšší naměřená výška sněhu byla 7,80 metru dne 26. dubna 1980.
Vrchol láká značné množství turistů. Během chvíle se díky rychlým lanovkám nebo vlaku ocitnete v úplně jiném světě. I během léta se zde můžete setkat s hustým sněžením a námrazou. Srpen (spolu s červencem) je zde nejteplejším měsícem. Ačkoliv sníh zde alespoň jeden den padá v srpnu téměř každý rok, celodenní mrazy se zde nevyskytují tak často. Právě 7. srpna 2023 zde teplota zůstala celý den pod -4,1 °C. To bylo nejnižší denní maximum teploty pro první dekádu srpna minimálně za posledních 20 let. Pokud bychom brali celý měsíc srpen, tak šlo o nejchladnější den od roku 2010, kdy tu 31. srpna teplota nevzrostla nad -5,4 °C. Díky celodenním nízkým teplotám se na vrcholu vytvořila silná námraza, která se zde na začátku srpna objevuje jen vzácně. Níže si můžete prohlédnout snímky této námrazy.
Zugspitze dne 8. srpna 2023 - vrchol obalila námraza a napadlo kolem 15 cm sněhu
Zugspitze dne 8. srpna 2023 - vrchol obalila námraza a napadlo kolem 15 cm sněhu
Zugspitze dne 8. srpna 2023 - pohled na západ do Tyrolska z vrcholu (směrem na ledovec Schneeferner)
Zugspitze dne 8. srpna 2023 - uprostřed snímku výzkumný ústav Schneefernerhaus a vpravo nad ním vrchol Zugpitze
Zugspitze dne 8. srpna 2023 - výhled na vrcholy Alp směrem na jih
Zugspitze dne 8. srpna 2023 - výhled směrem na sever na Eibsee
Zugspitze dne 8. srpna 2023 - vrchol je sice nejchladnějším místem v Německu, ale i tak zde tak silnou námrazu v srpnu uvidíte jen zřídka
Encyklopedie počasí
Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.
