Na dnešek připadá Světový meteorologický den, soustředí se na klimatická opatření
23. březen je už od roku 1961 významným dnem meteorologů. Tehdy se totiž poprvé slavil Světový meteorologický den. Jde o připomenutí data ratifikace „Dohody o Světové meteorologické organizaci“, která vstoupila v účinnost 23. března 1950. A současně má tento den vyjadřovat uznání oboru meteorologie a všem lidem, kteří v ní pracují.
Budova Světové meteorologické organizace v Ženevě, zdroj: wmo.int
Československo bylo přitom jedním z 22 zakládajících států Světové meteorologické organizace (World Meteorological Organization, WMO). 11. října 1947 ve Washingtonu připojil podpis ke zmíněné Dohodě československý pověřený zástupce prof. dr. Alois Gregor. Nástupnická Česká republika je pak členem WMO od roku 1993.
Světový meteorologický den oficiálně slaví všechny členské země (v současnosti je jich 187 plus 6 teritorií). Pro tento den přitom WMO každoročně vyhlašuje slogan, který má upozornit na určitou oblast meteorologie a klimatologie, která by měla být v popředí zájmu. V loňském roce znělo téma: „Budoucnost počasí, klimatu a vody napříč generacemi“. V tom letošním je jím slogan: „V první linii klimatické akce“ (v angličtině jako „At the Frontline of Climate Action“). Téma má vyjádřit naléhavost zavádění opatření, která mají co nejúčinněji vést jak k omezení dopadů, tak i samotných příčin změny klimatu. Ostatně taky na stránkách In-počasí se tématu klimatické změny věnujeme v posledních letech mnohem častěji než v minulém desetiletí. Důvod je zřejmý – dopady na naše konání, majetky i životy jsou stále intenzivnější. Ve své podstatě pak ohrožují současnou civilizaci, pokud jednání lidstva nebude dostatečné.
Vývoj koncentrací hlavních skleníkových plynů – ani u jednoho nedochází k poklesu, zdroj: library.wmo.int
Vývoj odchylky globálního průměru teploty vzduchu vůči období 1850–1900 ze 6 klimatických databází, zdroj: library.wmo.int
Opatření v oblasti klimatu jsou zásadní pro udržitelný rozvoj, ať už se jedná o zdraví lidí, přístup k vodě, dostatečným hygienickým podmínkám, ale i cestou, jak zabránit propadu do chudoby nebo dokonce hladu.
Vzestup hladiny moří se zrychluje, zdroj: library.wmo.int
Pařížská dohoda o změně klimatu z roku 2015 položila základy pro zavedení robustních opatření v oblasti klimatu na úrovni příspěvků jednotlivých států. Cílem je zastavit oteplování planety ideálně mírně nad 1,5 °C (ale rozhodně pod 2 °C) oproti době před nástupem masivního spalování fosilních paliv v předminulém století. Problém je, že ačkoliv je tento cíl politiky proklamován, realizace příslušných opatření z globálního pohledu značně vázne. Ostatně rekordní produkce skleníkových plynů v historii lidstva v loňském roce hovoří za vše. Zde platí více než dříve ono známé „není čas ztrácet čas“. To znamená, že (jako lidstvo) musíme začít výrazně snižovat produkci skleníkových plynů, které zesilují oteplování atmosféry. Nedílnou součástí tohoto procesu je postupné ukončení používání fosilních paliv a přechod na čistší zdroje energie.
Už od 80. let minulého století zažíváme realitu, kdy každé desetiletí bylo globálně teplejší než to předchozí. Rok 2023 skončil jako vůbec nejteplejší rok v historii měření s průměrnou globální teplotou o 1,45 °C vyšší než průměr za 50letí 1850–1900. Na tom se sice částečně podepsal jev El Niño, ale z rozhodující a velké části za to může změna klimatu vyvolaná člověkem. Více tepla znamená více energie, což pak vede k četnějším a extrémnějším projevům počasí, střední Evropu a Česko nevyjímaje.
V dalších letech a dekádách lze s největší pravděpodobností očekávat pokračující nárůst výskytu extrémních projevů změny klimatu od povodní přes sucha a vlny veder až po vzestup hladiny moří. Adaptace na takové jevy bez současné mitigace, tedy eliminace spalování fosilních paliv, bude stále nákladnější a v některých případech doslova nemožná. Z tohoto pohledu je tedy téma letošního Světového meteorologického dne zvoleno velmi výstižně.
Budova Světové meteorologické organizace v Ženevě, zdroj: wmo.int
Československo bylo přitom jedním z 22 zakládajících států Světové meteorologické organizace (World Meteorological Organization, WMO). 11. října 1947 ve Washingtonu připojil podpis ke zmíněné Dohodě československý pověřený zástupce prof. dr. Alois Gregor. Nástupnická Česká republika je pak členem WMO od roku 1993.
Světový meteorologický den oficiálně slaví všechny členské země (v současnosti je jich 187 plus 6 teritorií). Pro tento den přitom WMO každoročně vyhlašuje slogan, který má upozornit na určitou oblast meteorologie a klimatologie, která by měla být v popředí zájmu. V loňském roce znělo téma: „Budoucnost počasí, klimatu a vody napříč generacemi“. V tom letošním je jím slogan: „V první linii klimatické akce“ (v angličtině jako „At the Frontline of Climate Action“). Téma má vyjádřit naléhavost zavádění opatření, která mají co nejúčinněji vést jak k omezení dopadů, tak i samotných příčin změny klimatu. Ostatně taky na stránkách In-počasí se tématu klimatické změny věnujeme v posledních letech mnohem častěji než v minulém desetiletí. Důvod je zřejmý – dopady na naše konání, majetky i životy jsou stále intenzivnější. Ve své podstatě pak ohrožují současnou civilizaci, pokud jednání lidstva nebude dostatečné.
Vývoj koncentrací hlavních skleníkových plynů – ani u jednoho nedochází k poklesu, zdroj: library.wmo.int
Vývoj odchylky globálního průměru teploty vzduchu vůči období 1850–1900 ze 6 klimatických databází, zdroj: library.wmo.int
Opatření v oblasti klimatu jsou zásadní pro udržitelný rozvoj, ať už se jedná o zdraví lidí, přístup k vodě, dostatečným hygienickým podmínkám, ale i cestou, jak zabránit propadu do chudoby nebo dokonce hladu.
Vzestup hladiny moří se zrychluje, zdroj: library.wmo.int
Pařížská dohoda o změně klimatu z roku 2015 položila základy pro zavedení robustních opatření v oblasti klimatu na úrovni příspěvků jednotlivých států. Cílem je zastavit oteplování planety ideálně mírně nad 1,5 °C (ale rozhodně pod 2 °C) oproti době před nástupem masivního spalování fosilních paliv v předminulém století. Problém je, že ačkoliv je tento cíl politiky proklamován, realizace příslušných opatření z globálního pohledu značně vázne. Ostatně rekordní produkce skleníkových plynů v historii lidstva v loňském roce hovoří za vše. Zde platí více než dříve ono známé „není čas ztrácet čas“. To znamená, že (jako lidstvo) musíme začít výrazně snižovat produkci skleníkových plynů, které zesilují oteplování atmosféry. Nedílnou součástí tohoto procesu je postupné ukončení používání fosilních paliv a přechod na čistší zdroje energie.
Už od 80. let minulého století zažíváme realitu, kdy každé desetiletí bylo globálně teplejší než to předchozí. Rok 2023 skončil jako vůbec nejteplejší rok v historii měření s průměrnou globální teplotou o 1,45 °C vyšší než průměr za 50letí 1850–1900. Na tom se sice částečně podepsal jev El Niño, ale z rozhodující a velké části za to může změna klimatu vyvolaná člověkem. Více tepla znamená více energie, což pak vede k četnějším a extrémnějším projevům počasí, střední Evropu a Česko nevyjímaje.
V dalších letech a dekádách lze s největší pravděpodobností očekávat pokračující nárůst výskytu extrémních projevů změny klimatu od povodní přes sucha a vlny veder až po vzestup hladiny moří. Adaptace na takové jevy bez současné mitigace, tedy eliminace spalování fosilních paliv, bude stále nákladnější a v některých případech doslova nemožná. Z tohoto pohledu je tedy téma letošního Světového meteorologického dne zvoleno velmi výstižně.
Encyklopedie počasí
Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.
