Úplněk zpestří polostínové zatmění
V noci z 10. na 11. února (z pátku na sobotu) nastane úplněk. Obyvatelům Evropy, Ameriky, Afriky a západnějších částí Asie ho navíc zpestří polostínové zatmění. Na obloze na našem území se ovšem očekává většinou hodně oblačnosti a pozorovatelné tak bude jen ojediněle při zmenšené oblačnosti (hlavně na východě území, viz mapa oblačnosti).
Hned v úvodu je potřeba zdůraznit, že polostínové zatmění Měsíce zdaleka není tak nápadné jako částečné nebo dokonce úplné zatmění. Při polostínovém zatmění se totiž náš kosmický souputník pouze dotkne okraje plného zemského stínu.
K nejtěsnějšímu přiblížení Měsíce k plnému zemskému stínu dojde v sobotu 11. února v 1 hodinu 44 minut ráno. Při pozorování z České republiky bude Měsíc tou dobou svítit v souhvězdí Lva vysoko nad jihozápadním obzorem, takže na něj budeme mít skvělý výhled. Při maximální fázi zatmění bychom měli zaznamenat i pouhýma očima zastínění měsíčního disku u jeho levého horního okraje.
Jak vůbec polostínové zatmění vzniká? Není snadné si to představit a tak si pomůžeme malým experimentem: Posviťte na zeď nějakým plošným zdrojem světla (třeba velkou lampou a ne jen malou žárovkou) a zastiňte jej například kusem papíru. Uvidíte, že stín nebude ostrý, ale k okrajům bude slábnout. A právě to je polostín, který se táhne i za naší planetou. Slunce je totiž při pohledu z Měsíce plošným zdrojem světla, takže pokud je Zemí Slunce zakryté jen zčásti, není stín úplný. Zemi zkrátka chvíli trvá než měsíční disk zakryje celý.
Na příští polostínové zatmění si počkáme do 10. ledna 2020. Mnohem zajímavější ale bude částečné zatmění, které nás čeká už letos 7. srpna. A ještě lepší bude úplné zatmění Měsíce, která náš čeká 27. července příštího roku.
Pokud vás polostínové zatmění nenadchne, vychutnáte si alespoň téměř dokonalý úplněk. Měsíc se totiž v době polostínového zatmění bude nacházet velmi blízko spojnice Země-Slunce, takže hranice světla a stínu v tomto případě téměř zmizí z měsíčního disku (obvykle se jen přehoupne přes severní nebo jižní okraj Měsíce).
Schéma pozice Měsíce při polostínovém zatmění.
Přibližná simulace vzhledu maximální fáze polostínového zatmění Měsíce 11. února 2017.
Hned v úvodu je potřeba zdůraznit, že polostínové zatmění Měsíce zdaleka není tak nápadné jako částečné nebo dokonce úplné zatmění. Při polostínovém zatmění se totiž náš kosmický souputník pouze dotkne okraje plného zemského stínu.
K nejtěsnějšímu přiblížení Měsíce k plnému zemskému stínu dojde v sobotu 11. února v 1 hodinu 44 minut ráno. Při pozorování z České republiky bude Měsíc tou dobou svítit v souhvězdí Lva vysoko nad jihozápadním obzorem, takže na něj budeme mít skvělý výhled. Při maximální fázi zatmění bychom měli zaznamenat i pouhýma očima zastínění měsíčního disku u jeho levého horního okraje.
Jak vůbec polostínové zatmění vzniká? Není snadné si to představit a tak si pomůžeme malým experimentem: Posviťte na zeď nějakým plošným zdrojem světla (třeba velkou lampou a ne jen malou žárovkou) a zastiňte jej například kusem papíru. Uvidíte, že stín nebude ostrý, ale k okrajům bude slábnout. A právě to je polostín, který se táhne i za naší planetou. Slunce je totiž při pohledu z Měsíce plošným zdrojem světla, takže pokud je Zemí Slunce zakryté jen zčásti, není stín úplný. Zemi zkrátka chvíli trvá než měsíční disk zakryje celý.
Na příští polostínové zatmění si počkáme do 10. ledna 2020. Mnohem zajímavější ale bude částečné zatmění, které nás čeká už letos 7. srpna. A ještě lepší bude úplné zatmění Měsíce, která náš čeká 27. července příštího roku.
Pokud vás polostínové zatmění nenadchne, vychutnáte si alespoň téměř dokonalý úplněk. Měsíc se totiž v době polostínového zatmění bude nacházet velmi blízko spojnice Země-Slunce, takže hranice světla a stínu v tomto případě téměř zmizí z měsíčního disku (obvykle se jen přehoupne přes severní nebo jižní okraj Měsíce).
Schéma pozice Měsíce při polostínovém zatmění.
Přibližná simulace vzhledu maximální fáze polostínového zatmění Měsíce 11. února 2017.
