Bouřky patří k těm nejúžasnějším meteorologickým jevům, jaké můžeme v našich končinách zažít a tak snad každý se občas pokusil jejich světelný doprovod vyfotografovat. Lov blesků je ale zvláštní disciplínou, která vyžaduje speciální postupy. Na následujících řádcích mnohé z nich najdete.

Tip: Fotogalerie blesků


Brno-Líšeň: Časosběrný záznam bouřkové oblačnosti severně od Brna z půlky letošního dubna. Foto: Pavel Gabzdyl

Hned v úvodu článku je potřeba zdůraznit, že fotografování bouřek je dost nebezpečnou disciplínou. Při pobytu v otevřené krajině nebo dokonce na vyvýšených místech se během bouřky vystavujete velkému riziku zasažení bleskem. Ani doma však nejste při focení blesků zcela v bezpečí. Rozhodně byste při bouřce neměli stát u otevřeného okna, opírat se o radiátory nebo používat elektrické spotřebiče.

Kromě hledávání bezpečného místa musí lovec bouřek počítat i s výběrem vhodného výhledu. Podle předpovědi (například mapy.in-pocasi.cz) lze mnohdy odhadnout směr příchodu bouřky a podle toho i komponovat záběr. Někdy si však bouřky dělají své a vy jen zmateně pobíháte krajinou. Ne vždy se ale úspěšný lovec blesků musí ocitnout přímo v centru bouře. Právě naopak! Ty nejúchvatnější snímky bouřek často vznikají z uctivé vzdálenosti. Bouřkové mraky se totiž mohou zvláštně nad vzdálenými horami držet celé hodiny a vy pak máte dostatek času k tomu, abyste nějaký ten blesk zachytili. Navíc se nemusíte bát, že zmoknete a tak můžete v klidu sledovat světelné divadlo a přitom popíjet čaj nebo pojídat sušenky.


Vzdálená večerní bouře nad Andami, která se odráží na hladině jezera Titicaca. Záběr je složen z 50 snímků. Foto: Pavel Gabzdyl

Jak ale vyfotografovat blesk, když trvá jen zlomek vteřiny? Jednoduše: Musíte spoléhat na náhodu a statistiku. Seberychlejší fotograf se seberychlejší spouští totiž nezachytí blesk v momentě, kdy k němu dojde. Proto musíte na svém fotoaparátu nastavit delší expozici v řádu sekund, spustit spoušť a doufat, že nějaký blesk zachytíte. Dlouhá expozice ale sebou nese dvě základní omezení: Jednak musíte fotit za šera nebo v noci (ve dne se vám při tak dlouhé expozici snímek přeexponuje) a jednak musíte fotoaparát umístit na stabilní stativ, který vám zajistí, že se v průběhu dlouhé expozice fotoaparát nepohne.

Celou zmíněnou techniku si můžete výrazně zjednodušit použitím dálkové spouště. Stačí nastavit potřebný interval rovnající se délce zvolené expozice + zhruba dvě sekundy pro zápis snímku na paměťovou kartu. Některé fotoaparáty dnes mají funkci pro sekvenční (časosběrné) snímání již v sobě, u ostatních si musíte dálkovou spoušť v řádu stovek až tisíců korun dokoupit. Při tomto způsobu snímání je zapotřebí všechny parametry focení nastavit (natvrdo) manuálně: ostření na nekonečno, ISO čili citlivost co nejmenší, clona kolem f8, délka expozice kolem 8 sekund a více, kvalita snímku co největší, pokud možno formát RAW, který je pro pozdější úpravy mnohem vhodnější než formát JPEG. Nastavené parametry se samozřejmě odvíjejí od použitého fotoaparátu, objektivu a od momentálních světelných podmínek v krajině. Před započetím snímání celé sekvence zkrátka musíte udělat pár testovacích snímků a vybrat nejvhodnější nastavení.

Lov blesků s pomocí dálkové spouště má spoustu skvělých výhod. Fotoaparát totiž stačí jen správně nastavit a pak ho už ho můžete nechat dělat svou práci. Vy se jen z bezpečí koukáte na blesky nebo chroupáte sušenky. Největší bonus časosběrného snímání ovšem přichází až při samotném zpracování snímků. Když totiž vyberete snímky, na kterých se zachytily blesky a složíte je s pomocí vhodného softwaru (Photoshop nebo GIMP) do jednoho záběru, získáte působivý časový sled celé bouře.


Časosběrný záznam bouře nad Brnem z 1. července 2012, který vznikl poskládáním 431 snímků. Foto: Pavel Gabzdyl


Blesk nad sídlištěm v Brně. Foto: Pavel Gabzdyl