Tornáda v Německu: normální či mimořádný jev?
Už 13 potvrzených tornád – taková je zatím bilance letošního května v Německu. Dvě tornáda přitom dosáhla intenzity F3 Fujitovy stupnice, jedno zasáhlo 5. května Bützow v Meklenbursku, druhé pak 13. května město Affing u Augsburgu. Stupeň F3 přitom znamená velmi silné tornádo, ve kterém rychlost větru přesáhne 250 km/h (přesněji by měla být mezi 254 a 332 km/h) a které má potenciál napáchat značné materiální škody, mimo jiné i zřícení méně stabilních budov.
Obr. 1: Následky řádění tornáda ve městě Bützow nedaleko Rostocku 5. 5. 2015, Zdroj: Wikipedia
Dvě silná tornáda během pouhých deseti dnů, to už je značně neobvyklá kumulace těchto mimořádných jevů. V roce 2010 sice taky udeřila dvě tornáda o síle F3, nicméně s větším časovým odstupem (3 měsíce). V Německu bývá ročně pozorováno něco mezi 30 a 50 tornády. Většina z nich ale nepřesáhne intenzitu F1, jde tedy o poměrně slabá tornáda jen s omezeným ničivými potenciálem. Letošní situaci lze tedy označit za poměrně výjimečnou. Ostatně počet tornád v Německu sice v posledních letech poněkud roste, ale do značné míry je to způsobeno spíš lepšími možnostmi dokumentace (mobily apod.) a sdílení pozorování, částečně i lepší znalostí o tornádech ze strany veřejnosti.
Co bylo příčinou výskytu tolika tornád v minulých týdnech? Příznivá meteorologická situace - počasí v Německu ovlivňovaly převážně tlakové níže. Na jejich přední straně docházelo k přílivu teplého až velmi teplého vzduchu ze Středomoří, na druhé straně proudil vzduch podstatně chladnější od severozápadu, tedy z Atlantiku, jehož povrchová teplota je začátkem května ještě poměrně nízká. Velký teplotní kontrast a dostatečná zásoba vlhkosti umožnily vývoj vertikálně mohutné bouřkové oblačnosti (viz obr. 2). Navíc studené fronty často postupovaly poměrně rychle k východu a tak nebyla ani nouze o velký střih větru (tedy rozdíl směru a rychlosti větru v různých výškách nad zemí). Výsledkem je kombinace faktorů, která přeje vzniku tornád. Německo ale zasáhly i další nebezpečné jevy – přívalový déšť, vítr o síle orkánu a taky intenzivní krupobití.
Obr. 2: Analýza teplotního pole v hladině 850 hPa nad Evropou 5. 5. 2015 ve 12 UTC ukazuje jazyk teplého vzduchu vytažený nad sever Německa a taky poměrně velký teplotní gradient směrem na západ, Zdroj: Wetter3.de
Povětrnostní situace, která nastala letos v květnu, není úplně neobvyklá. Teplotní kontrast mezi jižní a severní Evropou bývá touto roční dobou značný a to se může projevit právě v podobě silných bouří v Evropě střední.
A jak jsme na tom v Česku? Zatím nebyl zaznamenán rok, kdy by se vyskytlo víc než jedno tornádo o intenzitě F3. V průměru registrujeme u nás 2 až 3 tornáda za rok, ale s tím, že jejich výskyt je poměrně nepravidelný – například v roce 2004 jich bylo potvrzeno 8, v roce 2009 ani jedno. V Německu je tornád o něco málo víc, zejména pak v pobřežních oblastech (viz obr. 3). Tam jde ale často o vodní smrště, které zamíří nad pevninu, kde se pak označují jako tornáda. Nelze sice vyloučit, že se i v Česku objeví dvě silná tornáda (F3 a silnější) během krátké doby, nicméně zatím se takový případ nestal a ze statisticko-klimatologického hlediska je pravděpodobnost takového jevu poměrně malá. Navíc, Německo je podstatně větší území a tak je logické, že taková situace tam nastane snáz než v Česku.
Obr. 3: Výskyt tornád ve střední Evropě od roku 1990 do současnosti, podle European Severe Weather Database, Zdroj: www.eswd.eu
Závěrem ještě pár slov o dlouhodobém vývoji počtu tornád – v tomto směru je situace značně komplikovaná. Jak už jsme uvedli výše, počet hlášených a potvrzených případů tornád začátkem 21. století sice výrazně vzrostl (obr. 4), za což může ani ne tak změna klimatu, jako spíš zlepšení možností dokumentace. V posledních 10 letech je jejich počet víceméně stabilizován. To, jestli změna klimatu povede k častějšímu výskytu (silných) tornád, je na základě dostupných dat zatím nemožné jednoznačně určit.
Obr. 4: Roční počet tornád a vodních smrští (waterspouts) od roku 1950, rozděleno podle jejich intenzity (zdroj: A Climatology of Tornadoes in Europe: Results from the European Severe Weather Database, P. Groenemeijer a T. Kühne)
Obr. 1: Následky řádění tornáda ve městě Bützow nedaleko Rostocku 5. 5. 2015, Zdroj: Wikipedia
Dvě silná tornáda během pouhých deseti dnů, to už je značně neobvyklá kumulace těchto mimořádných jevů. V roce 2010 sice taky udeřila dvě tornáda o síle F3, nicméně s větším časovým odstupem (3 měsíce). V Německu bývá ročně pozorováno něco mezi 30 a 50 tornády. Většina z nich ale nepřesáhne intenzitu F1, jde tedy o poměrně slabá tornáda jen s omezeným ničivými potenciálem. Letošní situaci lze tedy označit za poměrně výjimečnou. Ostatně počet tornád v Německu sice v posledních letech poněkud roste, ale do značné míry je to způsobeno spíš lepšími možnostmi dokumentace (mobily apod.) a sdílení pozorování, částečně i lepší znalostí o tornádech ze strany veřejnosti.
Co bylo příčinou výskytu tolika tornád v minulých týdnech? Příznivá meteorologická situace - počasí v Německu ovlivňovaly převážně tlakové níže. Na jejich přední straně docházelo k přílivu teplého až velmi teplého vzduchu ze Středomoří, na druhé straně proudil vzduch podstatně chladnější od severozápadu, tedy z Atlantiku, jehož povrchová teplota je začátkem května ještě poměrně nízká. Velký teplotní kontrast a dostatečná zásoba vlhkosti umožnily vývoj vertikálně mohutné bouřkové oblačnosti (viz obr. 2). Navíc studené fronty často postupovaly poměrně rychle k východu a tak nebyla ani nouze o velký střih větru (tedy rozdíl směru a rychlosti větru v různých výškách nad zemí). Výsledkem je kombinace faktorů, která přeje vzniku tornád. Německo ale zasáhly i další nebezpečné jevy – přívalový déšť, vítr o síle orkánu a taky intenzivní krupobití.
Obr. 2: Analýza teplotního pole v hladině 850 hPa nad Evropou 5. 5. 2015 ve 12 UTC ukazuje jazyk teplého vzduchu vytažený nad sever Německa a taky poměrně velký teplotní gradient směrem na západ, Zdroj: Wetter3.de
Povětrnostní situace, která nastala letos v květnu, není úplně neobvyklá. Teplotní kontrast mezi jižní a severní Evropou bývá touto roční dobou značný a to se může projevit právě v podobě silných bouří v Evropě střední.
A jak jsme na tom v Česku? Zatím nebyl zaznamenán rok, kdy by se vyskytlo víc než jedno tornádo o intenzitě F3. V průměru registrujeme u nás 2 až 3 tornáda za rok, ale s tím, že jejich výskyt je poměrně nepravidelný – například v roce 2004 jich bylo potvrzeno 8, v roce 2009 ani jedno. V Německu je tornád o něco málo víc, zejména pak v pobřežních oblastech (viz obr. 3). Tam jde ale často o vodní smrště, které zamíří nad pevninu, kde se pak označují jako tornáda. Nelze sice vyloučit, že se i v Česku objeví dvě silná tornáda (F3 a silnější) během krátké doby, nicméně zatím se takový případ nestal a ze statisticko-klimatologického hlediska je pravděpodobnost takového jevu poměrně malá. Navíc, Německo je podstatně větší území a tak je logické, že taková situace tam nastane snáz než v Česku.
Obr. 3: Výskyt tornád ve střední Evropě od roku 1990 do současnosti, podle European Severe Weather Database, Zdroj: www.eswd.eu
Závěrem ještě pár slov o dlouhodobém vývoji počtu tornád – v tomto směru je situace značně komplikovaná. Jak už jsme uvedli výše, počet hlášených a potvrzených případů tornád začátkem 21. století sice výrazně vzrostl (obr. 4), za což může ani ne tak změna klimatu, jako spíš zlepšení možností dokumentace. V posledních 10 letech je jejich počet víceméně stabilizován. To, jestli změna klimatu povede k častějšímu výskytu (silných) tornád, je na základě dostupných dat zatím nemožné jednoznačně určit.
Obr. 4: Roční počet tornád a vodních smrští (waterspouts) od roku 1950, rozděleno podle jejich intenzity (zdroj: A Climatology of Tornadoes in Europe: Results from the European Severe Weather Database, P. Groenemeijer a T. Kühne)
