Jak se chránit před bleskem
Léto je doba bouřek – jednoho z nejpozoruhodnějších jevů, který nám atmosféra nabízí. Navíc vizuálně velice působivých – bouřky jsou prostě vrcholným nebeským představením. Jenže představením, které může být potenciálně velice nebezpečné. Nemám teď na mysli doprovodné jevy typu silný vítr, kroupy nebo přívalové deště a následné rychlé povodně, ale blesky. Každoročně na celém světě zabijí asi 24 tisíc lidí, víc než 100 tisíc jich zraní. Mezi nimi jsou samozřejmě i lidé z Česka. Věnovat pozornost ochraně před úderem blesku je tedy nanejvýš žádoucí.
Nejprve je třeba si uvědomit, že člověk se v blízkosti bouřky podobně jako jakýkoliv jiný vyvýšený objekt, stává potenciálním cílem, do kterého může udeřit blesk. O potenciálním riziku úderu svědčí vysoké napětí v blízkosti země, které se projevuje například tzv. ohněm svatého Eliáše (sršení na hrotech vysílačů apod.) nebo vstávajícími vlasy na hlavě.
V takovém případě je žádoucí co nejdříve vyhledat bezpečný úkryt, v opačném případě hrozí nebezpečí úderu blesku. Nejhorší variantou je přímý zásah, kdy se člověk stane součástí vodivého kanálu – to hrozí hlavně u osob v otevřené krajině (obr. 1). V takovém případě proteče část proudu po povrchu (výsledkem jsou popáleniny kůže), část cévním a nervovým systémem (kdy hrozí zástava srdce, ochrnutí).
Obr. 1: Přímý úder bleskem, zdroj: NOAA
Další možností je zásah vedlejším bleskem (obr. 2), kdy sice hlavní výboj udeří do vyššího objektu v blízkosti daného člověka, část jeho proudu pak ale proteče i tímto člověkem. Tento případ je typický, když se dotyčný schovává před deštěm pod stromy.
Obr. 2: Zásah vedlejším bleskem, zdroj: NOAA
Dalším rizikem je tzv. povrchový proud – i když blesk udeří mimo vás, od místa úderu se proud velmi rychle šíří po zemském povrchu (obr. 3), přitom proteče i případnou osobou v daném místě, přičemž může zasáhnout větší oblast – výsledkem bývá v takovém případě největší počet obětí a zraněných.
Obr. 3: Povrchový proud, zdroj: NOAA
Aby množství proudu, které v takovém případě člověkem proteklo, bylo co nejmenší, je vhodné dodržovat následující doporučení – snížit tzv. krokové napětí na minimum (viz obr. 4) – ideální je poloha v dřepu s nohama u sebe. Rozhodně není dobré si lehat na zem, stejně tak třeba při lezení v horách je velikost krokového napětí nebezpečně veliká.
Obr. 4: Při bouřce je důležité snížit krokové napětí na minimum, zdroj: Počasí na horách, 2015, Karl Gabl, překlad: Alena Zárybnická a Michal Žák
Samozřejmě že nebezpečné je během bouřky dotýkat se vodivých předmětů, kterými může proud překonávat poměrně dlouhé vzdálenosti (týká se to i vodivých předmětů, které zasahují do venkovní oblasti, obr. 5). Méně častým případem je stav, kdy se člověk stane součástí tzv. trsového výboje (viz obr. 6), kdy se při spojovacím procesu bleskového kanálu vybíjejí i přilehlé části bleskového výboje, aniž by muselo dojít k jejich propojení s kanálem blesku.
Obr. 5: Pozor při bouřce na dotyk s vodivými předměty, zdroj: NOAA
Obr. 6: Zásah tzv. trsovým výbojem je jen málo pravděpodobný , zdroj: NOAA
A co dělat, pokud vás bouřka zasáhne venku ve volné krajině bez možnosti úkrytu v budovách? Určitě je dobré vyhledat úkryt, kdy je ale třeba myslet i na dostatečný odstup od stromů, stanu, případně od skalní stěny, po níž blesk sjede (obr. 8). Samozřejmě je dobré za bouřky opustit vyvýšená místa, nepobývat v blízkosti jakýchkoliv stožárů a stromů, nebezpečné je za bouřky i plavat. Jízda na kole a motorce je rovněž potenciálně riziková, na rozdíl od auta, vlaku nebo letadla, kde můžete zůstat v klidu.
Obr. 7: Jak se chovat při bouřce v lese, horách, ve stanu, zdroj: Počasí na horách, 2015, Karl Gabl, překlad: Alena Zárybnická a Michal Žák
Je vhodné si uvědomit, že za bouřky není žádné místo absolutně bezpečné (tedy snad jen s výjimkou jeskynní a hlubokých dolů) - jsou jen místa poměrně bezpečná (například dobře uzemněné zděné, kamenné nebo železobetonové budovy nebo automobily s uzavřenou plechovou karosérií), a místa vysloveně riziková. Nebezpečí blesku určitě není vhodné podceňovat.
Nejprve je třeba si uvědomit, že člověk se v blízkosti bouřky podobně jako jakýkoliv jiný vyvýšený objekt, stává potenciálním cílem, do kterého může udeřit blesk. O potenciálním riziku úderu svědčí vysoké napětí v blízkosti země, které se projevuje například tzv. ohněm svatého Eliáše (sršení na hrotech vysílačů apod.) nebo vstávajícími vlasy na hlavě.
V takovém případě je žádoucí co nejdříve vyhledat bezpečný úkryt, v opačném případě hrozí nebezpečí úderu blesku. Nejhorší variantou je přímý zásah, kdy se člověk stane součástí vodivého kanálu – to hrozí hlavně u osob v otevřené krajině (obr. 1). V takovém případě proteče část proudu po povrchu (výsledkem jsou popáleniny kůže), část cévním a nervovým systémem (kdy hrozí zástava srdce, ochrnutí).
Obr. 1: Přímý úder bleskem, zdroj: NOAA
Další možností je zásah vedlejším bleskem (obr. 2), kdy sice hlavní výboj udeří do vyššího objektu v blízkosti daného člověka, část jeho proudu pak ale proteče i tímto člověkem. Tento případ je typický, když se dotyčný schovává před deštěm pod stromy.
Obr. 2: Zásah vedlejším bleskem, zdroj: NOAA
Dalším rizikem je tzv. povrchový proud – i když blesk udeří mimo vás, od místa úderu se proud velmi rychle šíří po zemském povrchu (obr. 3), přitom proteče i případnou osobou v daném místě, přičemž může zasáhnout větší oblast – výsledkem bývá v takovém případě největší počet obětí a zraněných.
Obr. 3: Povrchový proud, zdroj: NOAA
Aby množství proudu, které v takovém případě člověkem proteklo, bylo co nejmenší, je vhodné dodržovat následující doporučení – snížit tzv. krokové napětí na minimum (viz obr. 4) – ideální je poloha v dřepu s nohama u sebe. Rozhodně není dobré si lehat na zem, stejně tak třeba při lezení v horách je velikost krokového napětí nebezpečně veliká.
Obr. 4: Při bouřce je důležité snížit krokové napětí na minimum, zdroj: Počasí na horách, 2015, Karl Gabl, překlad: Alena Zárybnická a Michal Žák
Samozřejmě že nebezpečné je během bouřky dotýkat se vodivých předmětů, kterými může proud překonávat poměrně dlouhé vzdálenosti (týká se to i vodivých předmětů, které zasahují do venkovní oblasti, obr. 5). Méně častým případem je stav, kdy se člověk stane součástí tzv. trsového výboje (viz obr. 6), kdy se při spojovacím procesu bleskového kanálu vybíjejí i přilehlé části bleskového výboje, aniž by muselo dojít k jejich propojení s kanálem blesku.
Obr. 5: Pozor při bouřce na dotyk s vodivými předměty, zdroj: NOAA
Obr. 6: Zásah tzv. trsovým výbojem je jen málo pravděpodobný , zdroj: NOAA
A co dělat, pokud vás bouřka zasáhne venku ve volné krajině bez možnosti úkrytu v budovách? Určitě je dobré vyhledat úkryt, kdy je ale třeba myslet i na dostatečný odstup od stromů, stanu, případně od skalní stěny, po níž blesk sjede (obr. 8). Samozřejmě je dobré za bouřky opustit vyvýšená místa, nepobývat v blízkosti jakýchkoliv stožárů a stromů, nebezpečné je za bouřky i plavat. Jízda na kole a motorce je rovněž potenciálně riziková, na rozdíl od auta, vlaku nebo letadla, kde můžete zůstat v klidu.
Obr. 7: Jak se chovat při bouřce v lese, horách, ve stanu, zdroj: Počasí na horách, 2015, Karl Gabl, překlad: Alena Zárybnická a Michal Žák
Je vhodné si uvědomit, že za bouřky není žádné místo absolutně bezpečné (tedy snad jen s výjimkou jeskynní a hlubokých dolů) - jsou jen místa poměrně bezpečná (například dobře uzemněné zděné, kamenné nebo železobetonové budovy nebo automobily s uzavřenou plechovou karosérií), a místa vysloveně riziková. Nebezpečí blesku určitě není vhodné podceňovat.
Encyklopedie počasí
Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.
