Bouřka nebo jen přeháňka?
Včera se na západě Čech vyskytly první jarní bouřky, které přišly relativně brzy a mnohé lidi překvapily (teprve před pár dny skončila astronomická zima). Vznik bouřek zapříčinila mělká tlaková níže ve vyšších vrstvách atmosféry. Situací, při kterých bouřky vznikají, je ovšem mnohem více.
Kumulonimbus
Prvním předpokladem vzniku bouřky je vývoj kupovité oblačnosti až do stádia kumulonimbus. Ten ovšem nutně neznamená přítomnost bleskových výbojů, při kterých můžeme hovořit o bouřce. Teprve nejrozvinutější oblaka typu kumulonimbus přinášejí blesky. Na většině kumulonimbů se vyskytují jen přeháňky (každá přeháňka je vázána na oblak typu kumulonimbus). Více informací naleznete v článku Rozdělení kupovité oblačnosti.
Vzdálený kumulonimbus s klasickou kovadlinou - přítomnost bouřky nelze z místa pozorování posoudit, ale vzhledem k rozsáhlosti kovadliny je vysoce pravděpodobná
Instabilita atmosféry
Kupovitá oblačnost se nejvíce rozvíjí díky ohřívání zemského povrchu. Pokud již v brzkých dopoledních hodinách narůstá kupovitá oblačnost, odpoledne pravděpodobně přeroste až do stádia kumulonimbu a umožní vznik bouřek. Podmínkou v atmosféře vedoucí ke vzniku bouřkových oblaků je tzv. instabilita atmosféry (teplota s výškou výrazně klesá – čím více, tím lépe). Růst kupovitých oblaků je ovlivněn i výškovou teplotní inverzí (zádržnou vrstvou, kde teplota začne opět stoupat - oblak neroste do nekonečna). Situaci v atmosféře můžete posoudit sami na základě tvaru kupovitých oblaků. Pokud se rozvíjejí brzo dopoledne a především do výšky, je atmosféra instabilní a výšková teplotní inverze je dostatečně vysoko (nebrání rozvoji oblaků do výšky).
Plochá kupovitá oblaka nenasvědčují velké instabilitě atmosféry - po celý den bude podobně
První přeháňky na horách
Místa, kde se kupovitá oblačnost vytváří, nejsou náhodná. Nejlepší podmínky pro její rozvoj jsou v kopcovitém terénu. Z toho důvodu první přeháňky vzniknou spíše na horách. Pokud se ovšem na horách rozvíjejí již v poledních hodinách, je velmi pravděpodobné, že se o pár hodin později vytvoří i mimo horské polohy.
Fronty
Celou situaci výrazně komplikují přechody front, především studených. Ty mohou přinést bouřky i do oblastí, kde v průběhu dne bylo slunečno a nic nenasvědčovalo instabilitě v atmosféře. Bouřky se dělí na frontální a nefrontální. Přechody samotných frontálních systémů zachycují synoptické mapy či numerické modely.
Pozorování bouřky
Pokud se kupovitá oblačnost rozvine až do zmíněného stádia kumulonimbu, musíme posoudit, jestli se jedná opravdu o bouřku. K tomu mohou buď sloužit detektory blesků nebo vlastní pozorování samotného oblaku a jeho struktury. Jedním z poznávacích znaků bouřkového oblaku je tzv. přestřelující vrcholek. Jedná se o vyčnívající kus oblaku nad samotnou kovadlinou (vidět je jen z větší vzdálenosti – od cca 40 km od samotného oblaku). Svědčí o velmi silných proudech uvnitř oblaku (vnitřní turbulence), které jsou příčinou nebezpečných doprovodných jevů (silný vítr, blesky či tornáda). Na některých bouřkových oblacích ovšem nemusí být vidět nebo se ani nevytvoří. Obecně lze říci, že čím mohutnější kumulonimbus je, tím větší je pravděpodobnost výskytu bouřky na něm. S jistotou můžeme ovšem říci, že se jedná o bouřkový oblak až tehdy, když vidíme blesk nebo slyšíme hrom. Z okolních oblaků můžeme usoudit na životnost bouřky. Pokud v okolí narůstají nová kupovitá oblaka, bude bouřka nadále sílit. Původní kupovitý oblak, který již není podpořen novými oblaky (výstupnými proudy), totiž na obloze vydrží jen kolem 30 minut.
Nad kovadlinou je vidět přestřelující vrcholek - velmi silný výstupný proud prorazil výškovou teplotní inverzi
S jistotou o bouřce můžeme mluvit až tehdy, když vidíme blesk nebo slyšíme hrom.
Další informace o bouřkách: Vznik a pohyb blesku, Co ovlivňuje vznik silných bouřek? a Podívejte se na bouřkový oblak svrchu
Kumulonimbus
Prvním předpokladem vzniku bouřky je vývoj kupovité oblačnosti až do stádia kumulonimbus. Ten ovšem nutně neznamená přítomnost bleskových výbojů, při kterých můžeme hovořit o bouřce. Teprve nejrozvinutější oblaka typu kumulonimbus přinášejí blesky. Na většině kumulonimbů se vyskytují jen přeháňky (každá přeháňka je vázána na oblak typu kumulonimbus). Více informací naleznete v článku Rozdělení kupovité oblačnosti.
Vzdálený kumulonimbus s klasickou kovadlinou - přítomnost bouřky nelze z místa pozorování posoudit, ale vzhledem k rozsáhlosti kovadliny je vysoce pravděpodobná
Instabilita atmosféry
Kupovitá oblačnost se nejvíce rozvíjí díky ohřívání zemského povrchu. Pokud již v brzkých dopoledních hodinách narůstá kupovitá oblačnost, odpoledne pravděpodobně přeroste až do stádia kumulonimbu a umožní vznik bouřek. Podmínkou v atmosféře vedoucí ke vzniku bouřkových oblaků je tzv. instabilita atmosféry (teplota s výškou výrazně klesá – čím více, tím lépe). Růst kupovitých oblaků je ovlivněn i výškovou teplotní inverzí (zádržnou vrstvou, kde teplota začne opět stoupat - oblak neroste do nekonečna). Situaci v atmosféře můžete posoudit sami na základě tvaru kupovitých oblaků. Pokud se rozvíjejí brzo dopoledne a především do výšky, je atmosféra instabilní a výšková teplotní inverze je dostatečně vysoko (nebrání rozvoji oblaků do výšky).
Plochá kupovitá oblaka nenasvědčují velké instabilitě atmosféry - po celý den bude podobně
První přeháňky na horách
Místa, kde se kupovitá oblačnost vytváří, nejsou náhodná. Nejlepší podmínky pro její rozvoj jsou v kopcovitém terénu. Z toho důvodu první přeháňky vzniknou spíše na horách. Pokud se ovšem na horách rozvíjejí již v poledních hodinách, je velmi pravděpodobné, že se o pár hodin později vytvoří i mimo horské polohy.
Fronty
Celou situaci výrazně komplikují přechody front, především studených. Ty mohou přinést bouřky i do oblastí, kde v průběhu dne bylo slunečno a nic nenasvědčovalo instabilitě v atmosféře. Bouřky se dělí na frontální a nefrontální. Přechody samotných frontálních systémů zachycují synoptické mapy či numerické modely.
Pozorování bouřky
Pokud se kupovitá oblačnost rozvine až do zmíněného stádia kumulonimbu, musíme posoudit, jestli se jedná opravdu o bouřku. K tomu mohou buď sloužit detektory blesků nebo vlastní pozorování samotného oblaku a jeho struktury. Jedním z poznávacích znaků bouřkového oblaku je tzv. přestřelující vrcholek. Jedná se o vyčnívající kus oblaku nad samotnou kovadlinou (vidět je jen z větší vzdálenosti – od cca 40 km od samotného oblaku). Svědčí o velmi silných proudech uvnitř oblaku (vnitřní turbulence), které jsou příčinou nebezpečných doprovodných jevů (silný vítr, blesky či tornáda). Na některých bouřkových oblacích ovšem nemusí být vidět nebo se ani nevytvoří. Obecně lze říci, že čím mohutnější kumulonimbus je, tím větší je pravděpodobnost výskytu bouřky na něm. S jistotou můžeme ovšem říci, že se jedná o bouřkový oblak až tehdy, když vidíme blesk nebo slyšíme hrom. Z okolních oblaků můžeme usoudit na životnost bouřky. Pokud v okolí narůstají nová kupovitá oblaka, bude bouřka nadále sílit. Původní kupovitý oblak, který již není podpořen novými oblaky (výstupnými proudy), totiž na obloze vydrží jen kolem 30 minut.
Nad kovadlinou je vidět přestřelující vrcholek - velmi silný výstupný proud prorazil výškovou teplotní inverzi
S jistotou o bouřce můžeme mluvit až tehdy, když vidíme blesk nebo slyšíme hrom.
Další informace o bouřkách: Vznik a pohyb blesku, Co ovlivňuje vznik silných bouřek? a Podívejte se na bouřkový oblak svrchu
Encyklopedie počasí
Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.
