Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Po studeném ránu odpoledne citelně tepleji, další oteplení přinese víkend

Dloudodobá předpověď počasí

Jaké počasí bude na svatbě, kterou máme za 4 týdny? Máme se při oslavě narozenin, kterou plánujeme za měsíc, připravit na mokrou variantu? Kdy si mám vzít dovolenou, abych měl hezky? Tak nějak znějí časté dotazy lidí, kteří by rádi věděli, jak se bude počasí vyvíjet nejen týden nebo 10 dnů, ale mnohem déle dopředu. Bohužel, odpověď není jednoduchá. I když se občas nabízí v podobě mylné interpretace dlouhodobých předpovědí. Tedy předpovědí, které se snaží zmapovat předpokládaný vývoj počasí na delší dobu dopředu, obvykle pár týdnů až měsíců.

Na rozdíl od klasických předpovědí (tj. do cca 10 dnů dopředu) není účelem dlouhodobých předpovědí určit počasí v konkrétní den. Není tedy možné od nich chtít vědět, zda-li třeba za 4 týdny v daný den bude teplo nebo pršet, ale spíš jaký bude převažující charakter daného období, tedy průměrné podmínky v tom několikadenním až měsíčním období. Současně to ale neznamená, že tyto podmínky musí v daném období převažovat kontinuálně, naopak, často má počasí různé podoby, které se někdy více někdy méně liší od tohoto průměru.

Předpověď pravděpodobnosti

V posledních letech se také mnohem více prosazují předpovědi pravděpodobnosti výskytu určitých nadprůměrných nebo podprůměrných hodnot meteorologických prvků, zejména teploty vzduchu a srážek. Předpověď může například uvádět, že dané období bude s pravděpodobností 50% srážkově nadprůměrné, s 30% blízko průměru a 20% podprůměrné. To ukazuje na větší šanci výskytu vlhčího období než je obvyklé. Bylo by ale mylné to označit za předpověď srážkově nadprůměrného období, protože stále zůstává 20procentní šance výskytu suššího a 30procentního srážkově normálního období (tj. 50 procent dohromady pro obě kategorie).

Na tuto pravděpodobnostní formu předpovědi loni přešel i Český hydrometeorologický ústav (obr. 1). Měsíční výhled počasí vydávaný ČHMÚ je založen na statisticko-analogické metodě, která vychází z naměřených údajů v ČR od roku 1951. Spočívá ve vyhledávání období v minulosti, ve kterých se počasí vyvíjelo podobně, jako je tomu v době vydání předpovědi. Předpokládá se pak, že na základě analogického vývoje v minulosti by mohlo probíhat i počasí v budoucnost. Přitom se berou v úvahu i výstupy z numerických předpovědních modelů pro střednědobou a měsíční předpověď.

Dlouhodobá předpověď počasí
Obr. 1: Předpověď pravděpodobnostní kategorie teplot celkově pro období od 25. srpna do 21. září 2014 a jednotlivě pro první dva týdny daného období pro ČR, zdroj: ČHMÚ

Dlouhodobé předpovědi ve světě

Dlouhodobé předpovědi vydávají jen některá předpovědní centra. Ta světového významu počítají nejen vývoj počasí v konkrétním státě, ale zabývají se i jinými oblastmi světa. Přitom se nemusí jednat jen o 1 měsíc vývoje, ale klidně i sezónu nebo i delší období. Zmiňme třeba britský MetOffice, který počítá mimo jiné vývoj teploty povrchové vody v Pacifiku s ohledem na vývoj jevu El Niño (viz obr. 2).

Dlouhodobá předpověď počasí
Obr. 2: Jedna z možných forem dlouhodobých předpovědí – předpověď odchylky teploty povrchu oceánu v oblasti důležité pro posuzování jevu El Niño, zdroj: Metoffice.gov.uk

Významnou roli na poli dlouhodobých předpovědí má taky americké Climate Prediction Center. To se zabývá předpovědí nejen teplot (obr. 3), ale třeba i sucha, které má pro USA poměrně závažné dopady.

Předpověď počasí USA
Obr. 3: Předpověď odchylky teploty od normálu pro 3měsíční období od září do listopadu 2014 (A nadprůměrně teplé, B podprůměrně teplé, EC stejně pravděpodobné nadprůměrné, podprůměrné i průměrné), zdroj: Cpc.ncep.noaa.gov

Spolehlivost

Celkově je ale nutné zdůraznit, že předpovědi na několik měsíců dopředu se sice počítají, ne vždy ale jejich výsledky ukazují něco použitelného. Na Zemi sice existují oblasti, ve kterých se počasí chová (v horizontu týdenních až měsíčních průměrů) poněkud vyzpytatelněji, neboť je ovlivňováno cirkulačními fenomény typu El-Nino, jejichž chování je možné modely do jisté míry uspokojivě předpovídat na delší dobu dopředu. Pak ale existují regiony, kde to neplatí a, bohužel sem patří i region střední Evropy.

Důkazem jsou předpovědi Klimatického předpovědního systému Národního centra pro predikci životního prostředí (součást NOAA), který pravidelně zveřejňuje sezónní výhled (až na 8 měsíců dopředu) pro celý svět. Aktuální výstup pro letošní zimu je znázorněn na obr. 4. Jak je patrné ze šedé barvy nad střední Evropou, v tuto chvíli toho model není schopen o blížící se zimě moc prozradit – vypovídací schopnost signálu je totiž tak slabá, že alespoň rozumně pravděpodobnou předpověď není možné stanovit. Nezbývá tedy, než si počkat, až se zima přiblíží a modely budou schopné nějaký rozumný signál detekovat.

Předpověď počasí na zimu
Obr. 4: Předpověď odchylky teploty vzduchu (ve °C) ve 2 m nad zemí pro období prosinec 2014 až únor 2015 – šedě vyznačeny oblasti, ve kterých je schopnost modelu detekovat signál menší než 0,3 °C, zdroj: Cfs.ncep.noaa.gov

Závěrem podotkněme, že lze najít spoustu prací zabývajících se problematikou dlouhodobých předpovědí, které slibují nadějnější vyhlídky, otázka je, jak by to dopadlo, kdyby se přetavily v praxi. V tuto chvíli se musíme spokojit s tím, že nic lepšího než jistou pravděpodobnost charakteru daného období není pro region střední Evropy možné získat. Plánovat si dovolenou v Česku podle této předpovědi tedy zůstává záležitostí poměrně nejistou.
Encyklopedie

Encyklopedie počasí

Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.