Jak vzniká vítr
Vítr je proudění vzduchu v atmosféře, které je vyvoláno rozdíly v tlaku vzduchu a rotací Země. Povrch země je velmi rozmanitý a některé jeho části se zahřívají rychleji a výrazněji než jiné (důležitou roli hraje barva a charakter povrchu). Poušť se rozpálí mnohem více než oceán nebo les. Zároveň se do nižších zeměpisných šířek dostává více tepla od Slunce. Samotná atmosféra se pak od povrchu zahřívá (mnohem více než od slunečního záření). V atmosféře tak vznikají místa s rozdílnou teplotou a tím pádem i fyzikálními vlastnostmi (studený vzduch je těžší než teplý). Následně dochází k vyrovnávání těchto rozdílů. Vznikají tlakové níže a výše. Masy vzduchu se rozpohybují.
Při zemi vždy proudí vzduch z tlakové výše do tlakové níže. V horní troposféře se potom tento vzduch ochlazuje a již nemůže dále stoupat - vrací se zpět do tlakové výše.
Coriolisova síla
Kdyby se země neotáčela, vítr by vál přímo z výše do níže a proudění na zemi by se značně zjednodušilo. Jenže díky otáčení země a tím způsobenými silami je tento přímý směr odchylován. Vzniká tz. Coriolisova síla. Nulová je jen na rovníku (zde větry vanou přímo). Na naší polokouli tato síla odchyluje vítr směrem doprava (na jižní doleva).
Vítr je tím silnější, čím větší je tlakový rozdíl (gradient). Nejrychleji se tlak mění v tlakové níži, která ho vysává. V tlakové výši působí pozvolné sestupné proudy.
Směr větru ovlivňuje samozřejmě i povrch. Vznikají místní víry.
Izobary
Rychlost větru lze poznat přibližně ze synoptických map. Čáry, které spojují místa na zemském povrchu se stejným atmosférickým tlakem (přepočtený na hladinu moře), se nazývají izobary. Čím hustěji jsou u sebe, tím bude vítr silnější.
Buys Ballotův zákon
Pokud chcete v přírodě přibližně určit pozici tlakových útvarů bude se vám hodit jednoduché pravidlo: Pokud na severní polokouli stojíte zády k větru máte nižší tlak vlevo před vámi a vysoký tlak vpravo za vámi.
Při zemi vždy proudí vzduch z tlakové výše do tlakové níže. V horní troposféře se potom tento vzduch ochlazuje a již nemůže dále stoupat - vrací se zpět do tlakové výše.
Coriolisova síla
Kdyby se země neotáčela, vítr by vál přímo z výše do níže a proudění na zemi by se značně zjednodušilo. Jenže díky otáčení země a tím způsobenými silami je tento přímý směr odchylován. Vzniká tz. Coriolisova síla. Nulová je jen na rovníku (zde větry vanou přímo). Na naší polokouli tato síla odchyluje vítr směrem doprava (na jižní doleva).
Vítr je tím silnější, čím větší je tlakový rozdíl (gradient). Nejrychleji se tlak mění v tlakové níži, která ho vysává. V tlakové výši působí pozvolné sestupné proudy.
Směr větru ovlivňuje samozřejmě i povrch. Vznikají místní víry.
Izobary
Rychlost větru lze poznat přibližně ze synoptických map. Čáry, které spojují místa na zemském povrchu se stejným atmosférickým tlakem (přepočtený na hladinu moře), se nazývají izobary. Čím hustěji jsou u sebe, tím bude vítr silnější.
Buys Ballotův zákon
Pokud chcete v přírodě přibližně určit pozici tlakových útvarů bude se vám hodit jednoduché pravidlo: Pokud na severní polokouli stojíte zády k větru máte nižší tlak vlevo před vámi a vysoký tlak vpravo za vámi.
Encyklopedie počasí
Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.
