Rosný bod a jeho význam v meteorologii
Rosný bod, teplota rosného bodu - možná jste si někdy položili otázku, co znamenají tato slovní spojení, která jste zaznamenali v hlášení o meteorologickém pozorování. Ač laickou veřejností nepříliš používané, mohou být v předpovědní praxi velmi důležité. Pojďme se tedy podívat, o co se vlastně jedná a jak nám může být rosný bod užitečný.
Teplota rosného bodu je definována jako teplota vzduchu, při které by se právě přítomná pára ve vzduchu stala nasycenou (při nezměněném tlaku vzduchu) a může tedy docházet ke kondenzaci (relativní vlhkost vzduchu je 100 %). Souvisí proto poměrně výrazně s vlhkostí vzduchu a bývá nižší nebo rovna teplotě vzduchu. Je tedy nutné si uvědomit co vyjadřuje vlhkost vzduchu. Absolutní vlhkost vzduchu vyjadřuje hmotnost vodní páry ve vzduchu. Pro danou teplotu existuje určitá mezní hodnota, nad kterou obsah vodních par ve vzduchu už nemůže vzrůstat. Obsah vodních par ve vzduchu se obvykle pohybuje mezi 0 až 4 objemovými procenty. Při dosažení teploty rosného bodu může pak vodní pára ve vzduchu kondenzovat a vypadávat v podobě srážek. Dále také existuje veličina deficit teploty rosného bodu. Jde o rozdíl mezi teplotou vzduchu a teplotou rosného bodu. Čím je tato hodnota vyšší, tím nižší je relativní vlhkost vzduchu, což nám může pomoci osvětlit to, zda se srážkové částice, padající k zemi a prolétávající vzduchem o určité vlhkosti, vypaří či nikoliv.
Teplota rosného bodu je jedním ze základních údajů, které v rámci svého měření meteorologické stanice poskytují. Dá se získat například z psychrometrických tabulek, pokud známe teplotu vzduchu, relativní vlhkost (či teplotu vlhkého teploměru) a staniční tlak vzduchu.
Na obrázku je termodynamický diagram z Prahy-Libuše z 18. února, kdy Česko přikryla rozsáhlá nízká oblačnost. Červená čára znázorňuje průběh teploty vzduchu s výškou a modrá teplotu rosného bodu. Podle tohoto zvrstvení je patrná velká vlhkost do výšky zhruba 1,5 km a pravděpodobná je tak tvorba oblačnosti nízkého patra. Naopak ve vyšších patrech je vzduch příliš suchý pro tvorbu oblačnosti (teplota vzduchu je o poznání vyšší než teplota rosného bodu - vysoký deficit teploty rosného bodu). Zdroj: ČHMÚ
Pokud známe teplotu rosného bodu a máme přehled o teplotě povrchu, můžeme při poklesu této teploty pod rosný bod uvažovat o vzniku mlhy či rosy. Zejména v zimních měsících, jestliže se teplota povrchu dostane pod bod mrazu a zároveň i pod rosný bod, hrozí vznik námrazy v blízkosti povrchu, což je nepříjemné obzvláště na silnicích.
Při seznámení se s deficitem teploty rosného bodu v horizontální rovině zase můžeme zhruba posuzovat rozložení mlhy a nízké oblačnosti, která se pravděpodobněji vyskytne nad stanicí s nejnižší hodnotou. Časové rozložení této veličiny zase nastiňuje advekci vlhkosti (či oblačnosti) v průběhu dne.
Teplota rosného bodu je definována jako teplota vzduchu, při které by se právě přítomná pára ve vzduchu stala nasycenou (při nezměněném tlaku vzduchu) a může tedy docházet ke kondenzaci (relativní vlhkost vzduchu je 100 %). Souvisí proto poměrně výrazně s vlhkostí vzduchu a bývá nižší nebo rovna teplotě vzduchu. Je tedy nutné si uvědomit co vyjadřuje vlhkost vzduchu. Absolutní vlhkost vzduchu vyjadřuje hmotnost vodní páry ve vzduchu. Pro danou teplotu existuje určitá mezní hodnota, nad kterou obsah vodních par ve vzduchu už nemůže vzrůstat. Obsah vodních par ve vzduchu se obvykle pohybuje mezi 0 až 4 objemovými procenty. Při dosažení teploty rosného bodu může pak vodní pára ve vzduchu kondenzovat a vypadávat v podobě srážek. Dále také existuje veličina deficit teploty rosného bodu. Jde o rozdíl mezi teplotou vzduchu a teplotou rosného bodu. Čím je tato hodnota vyšší, tím nižší je relativní vlhkost vzduchu, což nám může pomoci osvětlit to, zda se srážkové částice, padající k zemi a prolétávající vzduchem o určité vlhkosti, vypaří či nikoliv.
Teplota rosného bodu je jedním ze základních údajů, které v rámci svého měření meteorologické stanice poskytují. Dá se získat například z psychrometrických tabulek, pokud známe teplotu vzduchu, relativní vlhkost (či teplotu vlhkého teploměru) a staniční tlak vzduchu.
Použití hodnot teploty rosného bodu
Teplota rosného bodu nachází uplatnění například v aerologických měřeních, kde se vynáší na termodynamických diagramech spolu s křivkou zvrstvení a údaji o výškovém větru. Podle toho, jak jsou si křivky blízko, můžeme usuzovat o přítomnosti oblačnosti v dané výšce, míře nasycení vzduchu v celém zkoumaném profilu nebo získáme další charakteristiky vzduchu.Na obrázku je termodynamický diagram z Prahy-Libuše z 18. února, kdy Česko přikryla rozsáhlá nízká oblačnost. Červená čára znázorňuje průběh teploty vzduchu s výškou a modrá teplotu rosného bodu. Podle tohoto zvrstvení je patrná velká vlhkost do výšky zhruba 1,5 km a pravděpodobná je tak tvorba oblačnosti nízkého patra. Naopak ve vyšších patrech je vzduch příliš suchý pro tvorbu oblačnosti (teplota vzduchu je o poznání vyšší než teplota rosného bodu - vysoký deficit teploty rosného bodu). Zdroj: ČHMÚ
Pokud známe teplotu rosného bodu a máme přehled o teplotě povrchu, můžeme při poklesu této teploty pod rosný bod uvažovat o vzniku mlhy či rosy. Zejména v zimních měsících, jestliže se teplota povrchu dostane pod bod mrazu a zároveň i pod rosný bod, hrozí vznik námrazy v blízkosti povrchu, což je nepříjemné obzvláště na silnicích.
Při seznámení se s deficitem teploty rosného bodu v horizontální rovině zase můžeme zhruba posuzovat rozložení mlhy a nízké oblačnosti, která se pravděpodobněji vyskytne nad stanicí s nejnižší hodnotou. Časové rozložení této veličiny zase nastiňuje advekci vlhkosti (či oblačnosti) v průběhu dne.
Encyklopedie počasí
Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.
