Historicky silná epizoda jevu El Niño končí
Země má za sebou jednu ze tří nejsilnějších epizod jevu El Niño (od roku 1950). Začalo loni na jaře, na přelomu dubna a května. Svého vrcholu dosáhlo v týdnu od 18. listopadu 2015 – týdenní průměrná teplota povrchové vody v tropickém Pacifiku v tzv. oblasti 3.4 (5° s.š. až 5° j.š. a 120° z.d. až 170° z.d, viz obr. 1) dosáhla odchylky +3,1 °C (obr. 2). A to znamená rekordně vysokou odchylku od roku 1950 – překonán tak byl i dosavadní týdenní rekord z El Niña na přelomu let 1997/98.
Obr. 1: Vymezení oblastí pro analýzu intenzity jevu El Niño, zdroj: NOAA
Obr. 2: Průběh týdenního indexu Nino pro oblast 3.4, zdroj: Weatherzone.com.au
Obr. 3: Vývoj odchylek teploty povrchu oceánu v oblasti 3.4 od roku 1950. Černá čára značí 3měsíční klouzavý průměru, tenká modrá čára hranici jevu La Nina, červená El Niño, zdroj: NOAA
Na druhou stranu existují i další metody, které hodnotí intenzitu El Niña. Tzv. oceánský Niño index, který hodnotí tříměsíční odchylku teploty povrchové vody, je za listopad 2015 až leden 2016 +2,3 °C – to je stejná hodnota jako za dosud nejsilnější jev El Niño z přelomu let 1997/98. Východní Pacifik byl letos pak o něco chladnější, západní naopak teplejší. Musíme taky uvážit určitou nepřesnost měření teploty povrchové vody - i přes kvalitní data z bójí a družicových měření nejsme schopni znát teplotu vody doslova v každé molekule tropického Pacifiku. Velikost nejistoty v určení teploty je přitom větší než je rozdíl mezi letošním El Niñem a tím před 18 lety (obr. 4).
Obr. 4: Měsíční Niño index v oblasti 3.4, stínované oblasti vymezují rozsah nejistoty určení teploty, zdroj: Michelle L’Heureux a climate.gov z dat NCEI
Samozřejmě neméně důležitý je i atmosférický projev jevu El Niño – tzv. jižní oscilace. Teplý Pacifik totiž ohřívá vzduch, což následně ovlivňuje cirkulaci na mnoha místech zeměkoule. Podle tzv. rovníkového indexu jižní oscilace byly atmosférické projevy nynějšího jevu stejné jako před 18 lety. Mimo jiné se to projevilo na rekordně vysokých globálních průměrech teploty vzduchu na Zemi od roku 1880 – rok 2015 byl vůbec nejteplejším a rekordně teplé jsou i letošní měsíce leden a únor.
V současnosti už El Niño slábne, obsah tepla v tropickém Pacifiku výrazně klesá (obr. 5), odchylka v oblasti 3.4 se pohybuje kolem 0,2 °C.
Obr. 5: Průměrná teplota v tropickém Pacifiku – odchylka vůči období 1981-2010, zdroj: NOAA
Všechny modely se přitom shodují na tom, že slábnutí El Niña bude pokračovat a na přelomu jara a léta současná fáze skončí. Na podzim by se dokonce s 50-ti procentní pravděpodobností mohla dostavit fáze opačná, La Niña. Na druhou stranu, i přes slábnutí El Niña musíme v nejbližších měsících ještě počítat s pokračujícími dopady na různých místech planety, ať už jde o srážky nebo teploty.
Obr. 1: Vymezení oblastí pro analýzu intenzity jevu El Niño, zdroj: NOAA
Obr. 2: Průběh týdenního indexu Nino pro oblast 3.4, zdroj: Weatherzone.com.au
Obr. 3: Vývoj odchylek teploty povrchu oceánu v oblasti 3.4 od roku 1950. Černá čára značí 3měsíční klouzavý průměru, tenká modrá čára hranici jevu La Nina, červená El Niño, zdroj: NOAA
Na druhou stranu existují i další metody, které hodnotí intenzitu El Niña. Tzv. oceánský Niño index, který hodnotí tříměsíční odchylku teploty povrchové vody, je za listopad 2015 až leden 2016 +2,3 °C – to je stejná hodnota jako za dosud nejsilnější jev El Niño z přelomu let 1997/98. Východní Pacifik byl letos pak o něco chladnější, západní naopak teplejší. Musíme taky uvážit určitou nepřesnost měření teploty povrchové vody - i přes kvalitní data z bójí a družicových měření nejsme schopni znát teplotu vody doslova v každé molekule tropického Pacifiku. Velikost nejistoty v určení teploty je přitom větší než je rozdíl mezi letošním El Niñem a tím před 18 lety (obr. 4).
Obr. 4: Měsíční Niño index v oblasti 3.4, stínované oblasti vymezují rozsah nejistoty určení teploty, zdroj: Michelle L’Heureux a climate.gov z dat NCEI
Samozřejmě neméně důležitý je i atmosférický projev jevu El Niño – tzv. jižní oscilace. Teplý Pacifik totiž ohřívá vzduch, což následně ovlivňuje cirkulaci na mnoha místech zeměkoule. Podle tzv. rovníkového indexu jižní oscilace byly atmosférické projevy nynějšího jevu stejné jako před 18 lety. Mimo jiné se to projevilo na rekordně vysokých globálních průměrech teploty vzduchu na Zemi od roku 1880 – rok 2015 byl vůbec nejteplejším a rekordně teplé jsou i letošní měsíce leden a únor.
V současnosti už El Niño slábne, obsah tepla v tropickém Pacifiku výrazně klesá (obr. 5), odchylka v oblasti 3.4 se pohybuje kolem 0,2 °C.
Obr. 5: Průměrná teplota v tropickém Pacifiku – odchylka vůči období 1981-2010, zdroj: NOAA
Všechny modely se přitom shodují na tom, že slábnutí El Niña bude pokračovat a na přelomu jara a léta současná fáze skončí. Na podzim by se dokonce s 50-ti procentní pravděpodobností mohla dostavit fáze opačná, La Niña. Na druhou stranu, i přes slábnutí El Niña musíme v nejbližších měsících ještě počítat s pokračujícími dopady na různých místech planety, ať už jde o srážky nebo teploty.
