Léto je proměnlivé, teplotně však stále nadprůměrné
Pár posledních chladných dnů vyvolal v mnoha lidech pocit, že to letošní léto za moc nestojí. Často totiž srovnávají s loňským létem, které bylo teplotně mimořádně nadnormální, srážkově naopak výrazně podprůměrné. Je ale to letošní léto opravdu chladné?
Když se podíváme na uplynulé dvě třetiny meteorologického léta, tedy červen a červenec, rozhodně nemůžeme říct, že by šlo o chladné měsíce. Naopak! Červen byl teplotně nadnormální – průměrná teplota 17,2 °C byla o 1,7 °C vyšší, než je normál za období 1961-1990 (podotkněme, že jde o normálové období doporučované Světovou meteorologickou organizací). Loňský červen byl přitom zhruba o stupeň chladnější než ten letošní. Pokud jde o červenec 2016, i ten byl teplotně nadprůměrný – o 1,5 °C. Loňský červenec byl ale výrazně teplejší – ve srovnání s normálem činila odchylka +3,3 °C. Pokud jde o srpen, vypadá to, že letošní srpen bude teplotně blízký normálu, zatímco ten loňský byl nejteplejším srpnem od roku 1961 (o 4,9 °C teplejší, což z něj učinilo i nejteplejší měsíc celého roku 2016). Výrazně tepleji bylo loni v létě nad velkou částí střední a jižní Evropy, letos je zatím tepleji jihovýchodně od Česka (obr. 1).
Obr. 1: Odchylka průměrné teploty vzduchu za období od 1. června do 10. srpna letošního roku (vlevo) a loňského roku (vpravo) od průměru za období 1981-2010 podle reanalýzy NCEP/NCAR, zdroj: NOAA
Loňské léto se do naší paměti zapsalo i mimořádným suchem – červen byl asi o 30 % a červenec o 50 % sušší, než je obvyklé. Srpen 2015 sice přinesl přes 80 % obvyklého množství srážek, ale většina spadla během třídenní epizody ve druhé dekádě. Letošní léto je srážkově naopak zatím blízké dlouhodobému průměru (úhrn za červen činí 98 % a za červenec 106 % normálu), a srpen zatím nedostatkem srážek také netrpí (snad jen s výjimkou východních Čech).
Čím je ale letošní léto opravdu odlišné, je jeho proměnlivost. Loni jsme zažívali několik déletrvajících horkých vln, přičemž ta nejdelší v srpnu měla 14 dnů (od 3. do 16. 8. 2015), letos jsou epizody s velmi teplými dny podstatně kratší. Maximálně 4 dny za sebou v řadě jsme zaznamenali tropický den, a to pouze na relativně malé oblasti Česka. Může zato odlišná povětrností situace s převažující jihozápadní až západní složkou proudění, kdy se k nám dostává vlhčí vzduch a často přichází i zvlněné studené fronty. Není divu, že při takové situaci jak v červnu, tak ani v červenci, nebyla nouze o bouřky (obr. 2 a 3). Zejména v západní polovině Čech zaznamenali až kolem 25 dnů s bouřkou od začátku léta (průměr za celý rok v této oblasti přitom činí 20-25 dnů). Bouřky byly navíc často spojeny se supercelami a mimořádně neobvyklý byl i častý výskyt krup v některých částech Česka.
Obr. 2: Počet dní s bouřkou za červenec 2016 (den s bouřkou je charakterizován jako den s alespoň 2 údery blesku v 15km okolí daného místa, zdroj: Bouřky.cz
Obr. 3: Počet dní s bouřkou za červen 2016 (den s bouřkou je charakterizován jako den s alespoň 2 údery blesku v 15km okolí daného místa, zdroj: Bouřky.cz
Výrazně méně máme letos tropických dnů a nocí – zatímco loni zaznamenali v Brně 44 tropických dnů a v Praze 35, letos jsou tato čísla jen 17 a 10. Zatímco v Praze jsme tak na dlouhodobém průměru, v Brně jde o číslo mírně nad ním. Oproti minulému roku máme také výrazně méně tropických nocí – nejčastěji se vyskytla z 24. na 25. června (asi na 60 stanicích), v pražském Klementinu byla letos zatím zaznamenána 4krát, loni to bylo až extrémních 28krát, přitom dlouhodobý průměr se pohybuje právě kolem 4 nocí.
Jaké jsou dosavadní extrémy letošního léta? Nejvyšší teplota byla naměřena 11. července v Brodě nad Dyjí (36,8 °C), druhou nejvyšší hodnotu (36,2 °C) pak zaznamenali téhož dne jak v Dobřichovicích, tak i 25. června v Ostravě, Porubě a v Řeži u Prahy. Připomeňme, že loňský primát drží rovněž Řež s teplotami 40,0 °C (8. 8.) a 39,2 °C (naměřeno 5. a 22. 7. 2015). Pokud jde o extrémní minima, pak letos byla nejnižší teplota naměřena 11. srpna na šumavské Jezerní slati (Kvilda-Perla, -3,2 °C). I v loňském „super“ teplém srpnu ale na Šumavě mrzlo, 26. 8. na stejné stanici naměřili dokonce -5,8 °C. A co nás čeká v poslední části léta – ve druhé polovině srpna? Zbytek druhé dekády bude ve znamení převážně polojasné oblohy spíš s ojedinělými přeháňkami, teploty budou v odpoledních hodinách kolem 22-24 °C. Více srážek modely předpokládají na začátku poslední dekády. A ta by pak měla přinést o něco vyšší teploty ve srovnání s dlouhodobým průměrem.
Dá se tedy předpokládat, že jako celek léto skončí jako o něco teplejší a srážkově pak blízko normálu (i když s regionálně velkými rozdíly úhrnů srážek). Jeho hlavním rysem je ale vysoká proměnlivost, kdy slunečné a současně teplé epizody mají poměrně krátkého trvání. A to může v některých lidech vyvolávat dojem, že letošní léto není příliš povedené. I když milovníci hub jsou vesměs spokojení.
Když se podíváme na uplynulé dvě třetiny meteorologického léta, tedy červen a červenec, rozhodně nemůžeme říct, že by šlo o chladné měsíce. Naopak! Červen byl teplotně nadnormální – průměrná teplota 17,2 °C byla o 1,7 °C vyšší, než je normál za období 1961-1990 (podotkněme, že jde o normálové období doporučované Světovou meteorologickou organizací). Loňský červen byl přitom zhruba o stupeň chladnější než ten letošní. Pokud jde o červenec 2016, i ten byl teplotně nadprůměrný – o 1,5 °C. Loňský červenec byl ale výrazně teplejší – ve srovnání s normálem činila odchylka +3,3 °C. Pokud jde o srpen, vypadá to, že letošní srpen bude teplotně blízký normálu, zatímco ten loňský byl nejteplejším srpnem od roku 1961 (o 4,9 °C teplejší, což z něj učinilo i nejteplejší měsíc celého roku 2016). Výrazně tepleji bylo loni v létě nad velkou částí střední a jižní Evropy, letos je zatím tepleji jihovýchodně od Česka (obr. 1).
Obr. 1: Odchylka průměrné teploty vzduchu za období od 1. června do 10. srpna letošního roku (vlevo) a loňského roku (vpravo) od průměru za období 1981-2010 podle reanalýzy NCEP/NCAR, zdroj: NOAA
Loňské léto se do naší paměti zapsalo i mimořádným suchem – červen byl asi o 30 % a červenec o 50 % sušší, než je obvyklé. Srpen 2015 sice přinesl přes 80 % obvyklého množství srážek, ale většina spadla během třídenní epizody ve druhé dekádě. Letošní léto je srážkově naopak zatím blízké dlouhodobému průměru (úhrn za červen činí 98 % a za červenec 106 % normálu), a srpen zatím nedostatkem srážek také netrpí (snad jen s výjimkou východních Čech).
Čím je ale letošní léto opravdu odlišné, je jeho proměnlivost. Loni jsme zažívali několik déletrvajících horkých vln, přičemž ta nejdelší v srpnu měla 14 dnů (od 3. do 16. 8. 2015), letos jsou epizody s velmi teplými dny podstatně kratší. Maximálně 4 dny za sebou v řadě jsme zaznamenali tropický den, a to pouze na relativně malé oblasti Česka. Může zato odlišná povětrností situace s převažující jihozápadní až západní složkou proudění, kdy se k nám dostává vlhčí vzduch a často přichází i zvlněné studené fronty. Není divu, že při takové situaci jak v červnu, tak ani v červenci, nebyla nouze o bouřky (obr. 2 a 3). Zejména v západní polovině Čech zaznamenali až kolem 25 dnů s bouřkou od začátku léta (průměr za celý rok v této oblasti přitom činí 20-25 dnů). Bouřky byly navíc často spojeny se supercelami a mimořádně neobvyklý byl i častý výskyt krup v některých částech Česka.
Obr. 2: Počet dní s bouřkou za červenec 2016 (den s bouřkou je charakterizován jako den s alespoň 2 údery blesku v 15km okolí daného místa, zdroj: Bouřky.cz
Obr. 3: Počet dní s bouřkou za červen 2016 (den s bouřkou je charakterizován jako den s alespoň 2 údery blesku v 15km okolí daného místa, zdroj: Bouřky.cz
Výrazně méně máme letos tropických dnů a nocí – zatímco loni zaznamenali v Brně 44 tropických dnů a v Praze 35, letos jsou tato čísla jen 17 a 10. Zatímco v Praze jsme tak na dlouhodobém průměru, v Brně jde o číslo mírně nad ním. Oproti minulému roku máme také výrazně méně tropických nocí – nejčastěji se vyskytla z 24. na 25. června (asi na 60 stanicích), v pražském Klementinu byla letos zatím zaznamenána 4krát, loni to bylo až extrémních 28krát, přitom dlouhodobý průměr se pohybuje právě kolem 4 nocí.
Jaké jsou dosavadní extrémy letošního léta? Nejvyšší teplota byla naměřena 11. července v Brodě nad Dyjí (36,8 °C), druhou nejvyšší hodnotu (36,2 °C) pak zaznamenali téhož dne jak v Dobřichovicích, tak i 25. června v Ostravě, Porubě a v Řeži u Prahy. Připomeňme, že loňský primát drží rovněž Řež s teplotami 40,0 °C (8. 8.) a 39,2 °C (naměřeno 5. a 22. 7. 2015). Pokud jde o extrémní minima, pak letos byla nejnižší teplota naměřena 11. srpna na šumavské Jezerní slati (Kvilda-Perla, -3,2 °C). I v loňském „super“ teplém srpnu ale na Šumavě mrzlo, 26. 8. na stejné stanici naměřili dokonce -5,8 °C. A co nás čeká v poslední části léta – ve druhé polovině srpna? Zbytek druhé dekády bude ve znamení převážně polojasné oblohy spíš s ojedinělými přeháňkami, teploty budou v odpoledních hodinách kolem 22-24 °C. Více srážek modely předpokládají na začátku poslední dekády. A ta by pak měla přinést o něco vyšší teploty ve srovnání s dlouhodobým průměrem.
Dá se tedy předpokládat, že jako celek léto skončí jako o něco teplejší a srážkově pak blízko normálu (i když s regionálně velkými rozdíly úhrnů srážek). Jeho hlavním rysem je ale vysoká proměnlivost, kdy slunečné a současně teplé epizody mají poměrně krátkého trvání. A to může v některých lidech vyvolávat dojem, že letošní léto není příliš povedené. I když milovníci hub jsou vesměs spokojení.
