Zhodnocení letošního léta
Meteorologické léto roku 2017 je za námi, je tedy pravý čas na jeho celkové zhodnocení. Pojďme se nejprve podívat na průměrné měsíční teploty vzduchu. Ta červnová byla o 2,4 °C vyšší než kolik činí dlouhodobý normál za období 1981-2010 (viz obr. 1), šlo tak o druhý nejteplejší červen od roku 1961 (teplejší byl pouze v roce 2003). Z pohledu naší nejdelší teplotní řady, tedy pražského Klementina šlo o 3. nejteplejší červen od roku 1775 (byl překonán ještě červnem 1811), jinými slovy šlo o teplotně silně nadnormální měsíc.
Obr. 1: Průběh průměrné denní teploty vzduchu v Česku ve srovnání s dlouhodobým normálem, zdroj: Infomet
Pokud jde o červenec, ten už byl hodnocen jako teplotně normální, ačkoliv odchylka teploty byla +0,7 °C ve srovnání s normálem za výše zmíněné období. Naproti tomu z pohledu klementinské řady šlo o teplotně nadnormální měsíc (zařadil se na 17. až 18. místo z dosavadních 243 červenců). Pro srpen je k dispozici zatím předběžné hodnocení, které ukazuje na teplotně silně nadnormální měsíc (odchylka od průměru přes 1,5 °C). Léto jako celek tedy můžeme hodnotit jako teplotně nadnormální, z pohledu celoevropského pak Česko leží právě na severním okraji nadnormálně teplé oblasti, přičemž výrazně teplejší léto zažili obyvatelé severního Balkánu a Itálie, zato Finové mají důvod hovořit o létu docela chladném (obr. 2).
Obr. 2: Odchylka teploty vzduchu za léto (od 1. 6. do 29. 8. 2017) od normálu 1981-2010, zdroj: NOAA
Ale zpátky do Česka, léto přineslo nejvyšší teploty na začátku srpna, kdy bylo zaznamenáno i letošní maximum, a to na stanici Strážnice na jihovýchodní Moravě - 3. srpna tam naměřili 38,3 °C (byl vyrovnán rekord k danému dni z roku 2013), v Čechách pak nejvyšší teplotu při této vlně veder zaznamenala stanice Staňkov: 37,3 °C a to 1. srpna. Horko bylo i 22. června s maximy přes 35 °C (Řež u Prahy 36,0 °C, Praha-Libuš 35,8 °C). Naopak nejnižší teplotu naměřili tradičně na šumavských pláních a to 22. srpna (Jezerní slať -5,2 °C), podobné chladné ráno bylo i o den později.
Zajímavý je i pohled na tropické noci, těch bylo v pražském Klementinu 10 (výrazně nadnormální počet), v Brně 5 a v Ostravě 4, i to jsou nadprůměrná čísla.
Pojďme se teď podívat na druhý základní parametr a to srážky. Z hlediska měsíčních průměrů za celé Česko je situace poměrně jednoduchá, protože jak červen, tak červenec i srpen byly měsíci srážkově normálními. Je ale nutné podotknout, že lokální rozdíly byly dosti veliké (viz např. měsíční průměr za červenec na obr. 3).
Obr. 3: Odchylka měsíčního úhrnu srážek za červenec od dlouhodobého normálu 1981-2010, zdroj: Infomet.cz
Srážkové zajímavá situace nastala koncem června, kdy střední Čechy zasáhl mimořádně intenzivní trvalý déšť. Přinesla ho tlaková níže postupující přes Čechy k severu (obr. 4). Na pražské stanici v Zadní Kopanině spadlo za 24 hodin 120,4 mm (29. června), za dvoudenní období to bylo dokonce 159,8 mm (!), zajímavý je i 1hodinový úhrn 48,5 mm z pražského Radotína. Díky poměrně malé nasycenosti povodí v zasažených oblastech se velká část vody vsákla do půdy a hydrologická odezva nebyla až tak dramatická, jak by tyto vysoké srážkové úhrny mohly naznačovat.
Obr 4: Rozložení srážek v Praze a přilehlém okolí (hranice okresů fialově) za 24 hodin od 28. 6. 20:00 do 29. 6. 20:00, kombinace radarových a srážkoměrných pozorování, zdroj: Infomet.cz
Letošní léto se zapíše taky poměrně četnými bouřkovými situacemi, nejvíc jich bylo v červenci (obr. 5). A s bouřkami souvisí i nadprůměrně vysoký výskyt jevů označovaných jako derecho. Letos jich na území Česka bylo zaznamenáno hned 6, přičemž dlouhodobý průměr lehce přesahuje 2 případy za rok. Asi nejničivější vzniklo v pátek 11. 8. nad severovýchodními Čechami, i když jeho nejhorší projevy se odehrály v Polsku (6 obětí), předcházela mu 2 derecha o den dříve (obr. 6).
Obr. 5: Počet dní s bouřkou v Česku a Slovensku za letošní červenec, zdroj: Bourky.cz
Obr. 6: Postup 3 derech 10. a 11. srpna 2017, zdroj: Infomet.cz
Právě častý výskyt bouřek i derech souvisel s typickým rysem letošního léta v Česku a to zvlněnou studenou frontou. Právě ty přinášely víc oblaků, srážek i nižší teploty na severozápad a sever Česka, zatímco jihovýchod republiky byl teplejší a slunečnější (mimochodem z pohledu trvání slunečního svitu byl letošní červen asi o třetinu slunečnější, v červenci a srpnu nasvítilo slunce víceméně normální počet hodin). Přechody front se střídaly s výběžky vyššího tlaku vzduchu s obnovujícím se přílivem teplého vzduchu od jihu až jihozápadu. Chyběla ale situace s déletrvající tlakovou výší nad střední Evropou, která by přinesla stabilní slunečné počasí. A ani v současném výhledu se zatím podobná situace nerýsuje, ale nezoufejme, babí léto má ještě svůj čas.
Obr. 1: Průběh průměrné denní teploty vzduchu v Česku ve srovnání s dlouhodobým normálem, zdroj: Infomet
Pokud jde o červenec, ten už byl hodnocen jako teplotně normální, ačkoliv odchylka teploty byla +0,7 °C ve srovnání s normálem za výše zmíněné období. Naproti tomu z pohledu klementinské řady šlo o teplotně nadnormální měsíc (zařadil se na 17. až 18. místo z dosavadních 243 červenců). Pro srpen je k dispozici zatím předběžné hodnocení, které ukazuje na teplotně silně nadnormální měsíc (odchylka od průměru přes 1,5 °C). Léto jako celek tedy můžeme hodnotit jako teplotně nadnormální, z pohledu celoevropského pak Česko leží právě na severním okraji nadnormálně teplé oblasti, přičemž výrazně teplejší léto zažili obyvatelé severního Balkánu a Itálie, zato Finové mají důvod hovořit o létu docela chladném (obr. 2).
Obr. 2: Odchylka teploty vzduchu za léto (od 1. 6. do 29. 8. 2017) od normálu 1981-2010, zdroj: NOAA
Ale zpátky do Česka, léto přineslo nejvyšší teploty na začátku srpna, kdy bylo zaznamenáno i letošní maximum, a to na stanici Strážnice na jihovýchodní Moravě - 3. srpna tam naměřili 38,3 °C (byl vyrovnán rekord k danému dni z roku 2013), v Čechách pak nejvyšší teplotu při této vlně veder zaznamenala stanice Staňkov: 37,3 °C a to 1. srpna. Horko bylo i 22. června s maximy přes 35 °C (Řež u Prahy 36,0 °C, Praha-Libuš 35,8 °C). Naopak nejnižší teplotu naměřili tradičně na šumavských pláních a to 22. srpna (Jezerní slať -5,2 °C), podobné chladné ráno bylo i o den později.
Zajímavý je i pohled na tropické noci, těch bylo v pražském Klementinu 10 (výrazně nadnormální počet), v Brně 5 a v Ostravě 4, i to jsou nadprůměrná čísla.
Pojďme se teď podívat na druhý základní parametr a to srážky. Z hlediska měsíčních průměrů za celé Česko je situace poměrně jednoduchá, protože jak červen, tak červenec i srpen byly měsíci srážkově normálními. Je ale nutné podotknout, že lokální rozdíly byly dosti veliké (viz např. měsíční průměr za červenec na obr. 3).
Obr. 3: Odchylka měsíčního úhrnu srážek za červenec od dlouhodobého normálu 1981-2010, zdroj: Infomet.cz
Srážkové zajímavá situace nastala koncem června, kdy střední Čechy zasáhl mimořádně intenzivní trvalý déšť. Přinesla ho tlaková níže postupující přes Čechy k severu (obr. 4). Na pražské stanici v Zadní Kopanině spadlo za 24 hodin 120,4 mm (29. června), za dvoudenní období to bylo dokonce 159,8 mm (!), zajímavý je i 1hodinový úhrn 48,5 mm z pražského Radotína. Díky poměrně malé nasycenosti povodí v zasažených oblastech se velká část vody vsákla do půdy a hydrologická odezva nebyla až tak dramatická, jak by tyto vysoké srážkové úhrny mohly naznačovat.
Obr 4: Rozložení srážek v Praze a přilehlém okolí (hranice okresů fialově) za 24 hodin od 28. 6. 20:00 do 29. 6. 20:00, kombinace radarových a srážkoměrných pozorování, zdroj: Infomet.cz
Letošní léto se zapíše taky poměrně četnými bouřkovými situacemi, nejvíc jich bylo v červenci (obr. 5). A s bouřkami souvisí i nadprůměrně vysoký výskyt jevů označovaných jako derecho. Letos jich na území Česka bylo zaznamenáno hned 6, přičemž dlouhodobý průměr lehce přesahuje 2 případy za rok. Asi nejničivější vzniklo v pátek 11. 8. nad severovýchodními Čechami, i když jeho nejhorší projevy se odehrály v Polsku (6 obětí), předcházela mu 2 derecha o den dříve (obr. 6).
Obr. 5: Počet dní s bouřkou v Česku a Slovensku za letošní červenec, zdroj: Bourky.cz
Obr. 6: Postup 3 derech 10. a 11. srpna 2017, zdroj: Infomet.cz
Právě častý výskyt bouřek i derech souvisel s typickým rysem letošního léta v Česku a to zvlněnou studenou frontou. Právě ty přinášely víc oblaků, srážek i nižší teploty na severozápad a sever Česka, zatímco jihovýchod republiky byl teplejší a slunečnější (mimochodem z pohledu trvání slunečního svitu byl letošní červen asi o třetinu slunečnější, v červenci a srpnu nasvítilo slunce víceméně normální počet hodin). Přechody front se střídaly s výběžky vyššího tlaku vzduchu s obnovujícím se přílivem teplého vzduchu od jihu až jihozápadu. Chyběla ale situace s déletrvající tlakovou výší nad střední Evropou, která by přinesla stabilní slunečné počasí. A ani v současném výhledu se zatím podobná situace nerýsuje, ale nezoufejme, babí léto má ještě svůj čas.
