Jaké bude počasí v zimě? Předpovědím zatím nevěřte
Podzim se sice teprve přehoupl do své druhé poloviny (alespoň ten klimatologický), nicméně média už plní zprávy o tom, jaká bude letošní zima. Je to samozřejmě logické, kdo by si nechtěl už teď naplánovat zimní pobyt na horách, vědět, kolik peněz utratí za topení, nebo prostě se jen těšit (nebo obávat) na přívaly sněhu či naopak teplou zimu.
Předpověď pro zimu v Evropě zveřejnil tento týden například server Accuweather.com (obr. 1). Počítá s mimořádně chladnou zimou v severní Evropě, což podle jejich vyjádření souvisí s očekávanou jižnější dráhou tlakových níží putujících z Atlantiku do Evropy. Ty by měly častěji zasáhnout severní Španělsko, Francii, Alpy i střední Evropu. Jižně od jejich dráhy, tedy nad Středomořím by mělo být relativně teplo. Server podrobně popisuje průběh zimy v jednotlivých oblastech kontinentu, očekává výskyt povodní na severu Středomoří a Balkánu. Dokonce udává počet dní se sněhem (nebo ledem) ve vybraných evropských metropolích – třeba v Mnichově 33, ve Varšavě 35. Autoři ovšem neuvádějí, z čeho při svých prognózách vycházejí, ani jakou úspěšnost tato předpověď má. V minulém roce jejich předpověď například očekávala průměrnou zimu v Německu a chladnou na východě Evropy. V obou oblastech přitom byla nakonec uplynulá zima teplotně výrazně nadprůměrná.
Obr. 1: Předpověď na zimu podle serveru Accuweather.com, zdroj (upraveno): Accuweather.com
A jaké předpovědi pro zimu v současnosti poskytují vyhlášená předpovědní centra zabývající se sezónními předpověďmi počasí? Britská povětrnostní služba vydává pravděpodobnostní předpověď (tedy stejný princip, jaký ve svých dlouhodobých výhledech využívá ČHMÚ), podle které je šance na teplotně nadprůměrnou zimu 40-60 procent, zatímco varianty teplotně průměrné a podprůměrné zimy mají podstatně nižší pravděpodobnost (obr. 2).
Obr. 2: Pravděpodobnostní předpověď teplot pro zimu (období prosinec 2015 až únor 2016), zdroj: Metoffice.gov.uk
Klimatické předpovědní centrum americké organizace NOAA (Climate Forecasting Systém, CFS) ve svých nejčerstvějších prognózách (vycházejí z období od 7. do 16. října 2015) předpokládají prakticky pro celou Evropu zimu teplejší, ve střední Evropě by přitom průměrná měsíční teplota v lednu a února měla být dokonce víc než 2 °C nad dlouhodobým průměrem období 1982-2010 (obr. 3). Jenže, jak už bylo řečeno, tyto předpovědi jsou deterministické, což je z hlediska veřejnosti snadno srozumitelné, ale zase neprozradí nic o tom, jaká je šance na to, že budou úspěšné. Naštěstí ale centrum CFS poskytuje i kombinovaný produkt se zahrnutím vypovídací schopnosti předpovědi. A ten pro předpověď celé zimy (obr. 4) ukazuje, že tato prognóza je vlastně prakticky nepoužitelná. Jen pro oblast severovýchodní Evropy má nějakou vypovídající hodnotu. Zde očekává nadprůměrně teplou zimu, což je zcela v rozporu s výše uvedenou předpovědí serveru Accuweather.
Obr. 3: Předpověď měsíční odchylky teploty (ve °C) pro jednotlivé zimní měsíce podle modelu CFS, zdroj: NOAA.gov
Obr. 4: Sezónní předpověď zimní odchylky teploty (ve °C) pro Evropu podle modelu CFS – pokud je očekávaná vypovídací schopnost předpovědi menší než 0,3 (tedy jde o předpověď prakticky nepoužitelnou), je oblast vyznačena šedě, zdroj: NOAA.gov
Na jedné straně tedy stojí dosti konkrétní předpověď webu Accuweather, na druhé předpověď centra CFS, která říká, že vlastně není možné se o poslední prognózu nějak opřít. Důvodem těchto rozdílů je fakt, že do střední Evropy se při proudění z různých směrů dostávají vzduchové hmoty výrazně se lišící svojí teplotou (i vlhkostí), s čímž souvisí i výrazně odlišné počasí. Navíc, stačí poměrně malá změna v charakteru proudění a výsledkem jsou velké rozdíly v počasí – například už zmiňovaná dráha tlakových níží z Atlantiku – pokud povede přes severní Německo a Polsko, znamená to v Česku teplé a vlhké počasí, pokud se posune o cca 500-700 km jižně (což v kontextu sezóny není velká změna), mohli bychom se těšit na chladnou a na sníh bohatou zimu. Konkrétní předpovědi zimy, jako vycházejí na stránkách Accuweather a dalších, jsou tak jen odezvou na silnou poptávku lidí po informacích o počasí v zimě a nezakládají se na hlubších vědeckých poznatcích o počasí.
Problematická situace v Evropě
Poněkud odlišnou situaci mají v severní Americe, kde se výrazně projevuje vliv jevu ENSO, jehož předpověď je relativně dobrá. Tamní meteorologové se tak mají o co opřít. V Evropě, zejména té střední, ale takovéto vlivy prakticky využitelné nejsou. Sice se objevují úvahy o vlivu teplotně podprůměrné vody v severním Atlantiku (méně hluboké tlakové níže a jejich pomalejší postup přes Atlantik, důsledkem by pak byla i menší intenzita přenosu teplého vzduchu do střední Evropy a poněkud chladnější zima) nebo třeba větší rozlohy sněhové pokrývky na Sibiři (ochlazuje vzduch, který by se pak mohl dostat k nám a přinést silně mrazivé počasí), všechny tyto vlivy jsou ale natolik malé, že jejich využití pro prognostické účely je prakticky nemožné.
Jak vypadá teplotně průměrná zima?
Dále je nutné zdůraznit, že prognózy předpovědních center udávají zpravidla pouze průměrné hodnoty (resp. odchylky od průměru). Jenže, jak známo, průměr nemusí vůbec nic vypovídat o skutečném průběhu počasí – vzpomeňme například na srážkové průměrné prázdniny na mnoha místech jižní Moravy – díky třídennímu dešti v polovině srpna byl vyrovnán předchozí deficit, nicméně sucho už do té doby dokázalo napáchat značné škody. Jinými slovy, i v teplotně nadprůměrné zimě můžeme mít nadprůměrné množství sněhu (které spadne třeba během několika málo týdnů) a naopak. A určit, kolik dní bude třeba teplota nad nulou a v kolika klesne pod -10 °C, nebo v kolika dnech bude ležet sníh, je mimo schopnosti současných dlouhodobých prognóz. Můžeme sice vyjít z toho, kolik dnů se sněhem je v průměrné zimě, a pak toto číslo napasovat na očekávanou odchylku teploty a srážek, ale s ohledem na širokou škálu možností skutečného průběhu dané zimy jde o záležitost se značně nejistým výsledkem.
Obr. 5: I teplotně nadprůměrná zima může v některých obdobích přinášet nezvyklé přívaly sněhu, zaslal: Junkos
Předpovědi na zimu v říjnu sestavit nelze
Jinými slovy, předpovědět skutečný průběh zimy ve střední Evropě je s rozumnou mírou úspěšnosti nemožné. Vždy jde pouze o charakter zimy jako celku nebo jednotlivých měsíců. Navíc, i předpověď teplotní odchylky pro zimu z říjnových dat je ještě zatížena poměrně velkou chybou. To znamená, že na přesnější předpověď zimy je ještě dobré počkat a neočekávat od těchto předpovědí nemožné. Ostatně i dlouhodobý výhled ČHMÚ je s ohledem na problematiku dlouhodobých předpovědí počasí vydáván pouze na měsíc dopředu.
Předpověď pro zimu v Evropě zveřejnil tento týden například server Accuweather.com (obr. 1). Počítá s mimořádně chladnou zimou v severní Evropě, což podle jejich vyjádření souvisí s očekávanou jižnější dráhou tlakových níží putujících z Atlantiku do Evropy. Ty by měly častěji zasáhnout severní Španělsko, Francii, Alpy i střední Evropu. Jižně od jejich dráhy, tedy nad Středomořím by mělo být relativně teplo. Server podrobně popisuje průběh zimy v jednotlivých oblastech kontinentu, očekává výskyt povodní na severu Středomoří a Balkánu. Dokonce udává počet dní se sněhem (nebo ledem) ve vybraných evropských metropolích – třeba v Mnichově 33, ve Varšavě 35. Autoři ovšem neuvádějí, z čeho při svých prognózách vycházejí, ani jakou úspěšnost tato předpověď má. V minulém roce jejich předpověď například očekávala průměrnou zimu v Německu a chladnou na východě Evropy. V obou oblastech přitom byla nakonec uplynulá zima teplotně výrazně nadprůměrná.
Obr. 1: Předpověď na zimu podle serveru Accuweather.com, zdroj (upraveno): Accuweather.com
A jaké předpovědi pro zimu v současnosti poskytují vyhlášená předpovědní centra zabývající se sezónními předpověďmi počasí? Britská povětrnostní služba vydává pravděpodobnostní předpověď (tedy stejný princip, jaký ve svých dlouhodobých výhledech využívá ČHMÚ), podle které je šance na teplotně nadprůměrnou zimu 40-60 procent, zatímco varianty teplotně průměrné a podprůměrné zimy mají podstatně nižší pravděpodobnost (obr. 2).
Obr. 2: Pravděpodobnostní předpověď teplot pro zimu (období prosinec 2015 až únor 2016), zdroj: Metoffice.gov.uk
Klimatické předpovědní centrum americké organizace NOAA (Climate Forecasting Systém, CFS) ve svých nejčerstvějších prognózách (vycházejí z období od 7. do 16. října 2015) předpokládají prakticky pro celou Evropu zimu teplejší, ve střední Evropě by přitom průměrná měsíční teplota v lednu a února měla být dokonce víc než 2 °C nad dlouhodobým průměrem období 1982-2010 (obr. 3). Jenže, jak už bylo řečeno, tyto předpovědi jsou deterministické, což je z hlediska veřejnosti snadno srozumitelné, ale zase neprozradí nic o tom, jaká je šance na to, že budou úspěšné. Naštěstí ale centrum CFS poskytuje i kombinovaný produkt se zahrnutím vypovídací schopnosti předpovědi. A ten pro předpověď celé zimy (obr. 4) ukazuje, že tato prognóza je vlastně prakticky nepoužitelná. Jen pro oblast severovýchodní Evropy má nějakou vypovídající hodnotu. Zde očekává nadprůměrně teplou zimu, což je zcela v rozporu s výše uvedenou předpovědí serveru Accuweather.
Obr. 3: Předpověď měsíční odchylky teploty (ve °C) pro jednotlivé zimní měsíce podle modelu CFS, zdroj: NOAA.gov
Obr. 4: Sezónní předpověď zimní odchylky teploty (ve °C) pro Evropu podle modelu CFS – pokud je očekávaná vypovídací schopnost předpovědi menší než 0,3 (tedy jde o předpověď prakticky nepoužitelnou), je oblast vyznačena šedě, zdroj: NOAA.gov
Na jedné straně tedy stojí dosti konkrétní předpověď webu Accuweather, na druhé předpověď centra CFS, která říká, že vlastně není možné se o poslední prognózu nějak opřít. Důvodem těchto rozdílů je fakt, že do střední Evropy se při proudění z různých směrů dostávají vzduchové hmoty výrazně se lišící svojí teplotou (i vlhkostí), s čímž souvisí i výrazně odlišné počasí. Navíc, stačí poměrně malá změna v charakteru proudění a výsledkem jsou velké rozdíly v počasí – například už zmiňovaná dráha tlakových níží z Atlantiku – pokud povede přes severní Německo a Polsko, znamená to v Česku teplé a vlhké počasí, pokud se posune o cca 500-700 km jižně (což v kontextu sezóny není velká změna), mohli bychom se těšit na chladnou a na sníh bohatou zimu. Konkrétní předpovědi zimy, jako vycházejí na stránkách Accuweather a dalších, jsou tak jen odezvou na silnou poptávku lidí po informacích o počasí v zimě a nezakládají se na hlubších vědeckých poznatcích o počasí.
Problematická situace v Evropě
Poněkud odlišnou situaci mají v severní Americe, kde se výrazně projevuje vliv jevu ENSO, jehož předpověď je relativně dobrá. Tamní meteorologové se tak mají o co opřít. V Evropě, zejména té střední, ale takovéto vlivy prakticky využitelné nejsou. Sice se objevují úvahy o vlivu teplotně podprůměrné vody v severním Atlantiku (méně hluboké tlakové níže a jejich pomalejší postup přes Atlantik, důsledkem by pak byla i menší intenzita přenosu teplého vzduchu do střední Evropy a poněkud chladnější zima) nebo třeba větší rozlohy sněhové pokrývky na Sibiři (ochlazuje vzduch, který by se pak mohl dostat k nám a přinést silně mrazivé počasí), všechny tyto vlivy jsou ale natolik malé, že jejich využití pro prognostické účely je prakticky nemožné.
Jak vypadá teplotně průměrná zima?
Dále je nutné zdůraznit, že prognózy předpovědních center udávají zpravidla pouze průměrné hodnoty (resp. odchylky od průměru). Jenže, jak známo, průměr nemusí vůbec nic vypovídat o skutečném průběhu počasí – vzpomeňme například na srážkové průměrné prázdniny na mnoha místech jižní Moravy – díky třídennímu dešti v polovině srpna byl vyrovnán předchozí deficit, nicméně sucho už do té doby dokázalo napáchat značné škody. Jinými slovy, i v teplotně nadprůměrné zimě můžeme mít nadprůměrné množství sněhu (které spadne třeba během několika málo týdnů) a naopak. A určit, kolik dní bude třeba teplota nad nulou a v kolika klesne pod -10 °C, nebo v kolika dnech bude ležet sníh, je mimo schopnosti současných dlouhodobých prognóz. Můžeme sice vyjít z toho, kolik dnů se sněhem je v průměrné zimě, a pak toto číslo napasovat na očekávanou odchylku teploty a srážek, ale s ohledem na širokou škálu možností skutečného průběhu dané zimy jde o záležitost se značně nejistým výsledkem.
Obr. 5: I teplotně nadprůměrná zima může v některých obdobích přinášet nezvyklé přívaly sněhu, zaslal: Junkos
Předpovědi na zimu v říjnu sestavit nelze
Jinými slovy, předpovědět skutečný průběh zimy ve střední Evropě je s rozumnou mírou úspěšnosti nemožné. Vždy jde pouze o charakter zimy jako celku nebo jednotlivých měsíců. Navíc, i předpověď teplotní odchylky pro zimu z říjnových dat je ještě zatížena poměrně velkou chybou. To znamená, že na přesnější předpověď zimy je ještě dobré počkat a neočekávat od těchto předpovědí nemožné. Ostatně i dlouhodobý výhled ČHMÚ je s ohledem na problematiku dlouhodobých předpovědí počasí vydáván pouze na měsíc dopředu.
