Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Slunečno a po chladném ránu odpoledne až 20 °C

Sibiř zažívá kruté mrazy, teploty klesají i pod -30 °C

Sibiřská tlaková výše je typický tlakový útvar, který se v zimní polovině roku objevuje nad euroasijským kontinentem – především nad Ruskem, Mongolskem a přilehlými oblastmi Číny i Kazachstánu. Letos na podzim se tato výše zformovala poměrně brzy, už v říjnu, a hlavně je neobvykle mohutná. V těchto dnech přitom dále zesílí – pro neděli 20. listopadu počítají modely s mimořádně vysokým tlakem vzduchu (přepočteným na hladinu moře) v centrální části této tlakové výše – přes 1065 hektopascalů! Stane se tak východně od Uralu, v části, která bývá zpravidla pokryta i meteorologickými mapami Evropy a Atlantiku. Tak vysoké hodnoty tlaku vzduchu na těchto mapách opravdu moc často nevidíme (obr. 1). Na druhou stranu je nutné podotknout, že je to právě sibiřská tlaková výše, která je spojována s vůbec nejvyšším tlakem vzduchu, který kdy byl na Zemi naměřen: 31. prosince 1978 na ruské (přesněji tehdy sovětské) stanici Agatha na Sibiři tlak vzduchu dosáhl hodnoty 1083,3 hPa (přepočtený na hladinu moře). Občas se uvádí ještě vyšší údaj – 1084,8 hPa na stanici Tosontsengel v Mongolsku (19. prosince 2001) – zde je ale problém s vysokou nadmořskou výškou stanice (1300 m), což vnáší poměrně velkou chybu při přepočítávání tlaku na hladinu moře.

Tlak vzduchu
Obr. 1: Přízemní povětrnostní mapa – předpověď na sobotu 19. 11. 2016 12:00 UTC - u Uralu v pravém horním rohu je vidět střed tlakové výše s tlakem až 1065 hPa, zdroj: DWD.de

Ale zpátky k současné situaci – i pro Rusko jde o neobvykle vysokou hodnotu tlaku vzduchu (uvážíme-li navíc, že je teprve listopad). Důvodem je extrémně studený vzduch, který ji tvoří – ten je totiž těžší, než vzduch teplý (má vyšší hustotu) a tento jeho tlak vede k nárůstu tlaku vzduchu u země. Že jde o vzduch pořádně studený, svědčí i neobvykle nízké teploty východně od Uralu a na Sibiři – i přes den tam zůstávají pod -20°C (obr. 2), výjimečně i pod – 30 °C! Takové hodnoty se přitom vyskytují i ve velkých městech jako Omsk, Jekatěrinburg nebo Čeljabinsk. Jde o hodnoty pro listopad mimořádně nízké. Průměrné denní teploty jsou v této části světa až o 20 °C nižší než odpovídá roční době (obr. 3). Mimořádně studený vzduch se přitom nad částí Sibiře udržuje už od poloviny října.

Tip: Počasí na mapě světa - předpověď teplot na celém světe na webu Ventusky

Teploty
Obr. 2: Teploty v sobotu 19. 11. 2016 ve 3:00 SEČ - na západě Sibiře klesnou opět pod -30 °C, zdroj: Ventusky

Teploty
Obr. 3: Odchylka průměrné denní teploty od dlouhodobého normálu – pátek 18. 11. 2016 - zatímco na Sibiři jsou teploty výrazně podprůměrné, Arktida naopak hlásí mimořádně vysoké teploty, zdroj: Reanalyzer.org

V této souvislosti se nabízí otázka, jak se tato mimořádně mohutná tlaková výše projeví ve střední Evropě? Zatím to vypadá, že v podstatě minimálně – postará se pouze o přechodné zesílení jižního až jihovýchodní větru nad střední Evropou v první polovině příštího týdne. K nám se ale kolem ní bude dostávat teplý vzduch od jihu. A ve druhé polovině příštího týdne tato výše výrazně zeslábne. Na sibiřskou zimu v Česku to tak v nejbližších dnech rozhodně nevypadá. Na druhou stranu, sibiřská anticyklóna se může v prosinci nebo v lednu opět obnovit a poté případně i zasáhnout do středoevropského prostoru významněji.