Vydatné sněžení překvapilo východ Středomoří
Rhodos, Kréta, Izrael – místa, která obvykle máme spojena s dovolenou a počasím často výrazně teplejším, než bývá u nás v Česku. Jenže v těchto dnech to neplatí. Vlivem silně meandrujícího tryskového proudění, které určuje pohyb tlakových níží, se do jihovýchodní Evropy a východního Středomoří dostal velmi studený vzduch od severu až severovýchodu. Jeho příliv podpořila i tlaková níže, která se na východě Středomoří vytvořila a ve svém týlu nasává právě tento mrazivý vzduch z euroasijského kontinentu z oblasti Uralu a západní Sibiře.
Obr. 1: Teplota v hladině 850 hPa ve středu ve 12 h světového času. Dobře patrný je velmi studený vzduch v oblasti Ruska, který se dostává nad oblast Černého moře a východní Středomoří.
Výsledkem jsou velmi nízké teploty v oblasti táhnoucí se z východního Balkánu, přes Řecko, Turecko až na Blízký východ. Třeba na ostrově Rhodos se ve čtvrtek teploty přes den jen sotva přehoupnou přes 5 °C. Podobné teploty až do konce týdne vydrží třeba taky v Jeruzalémě.
Tip: Teploty v Evropě - aktuální teplotní mapa Evropy
Velmi studený vzduch se při své cestě na jih dostává nad poměrně teplé vody Černého (kolem 10 °C), Egejského (16 °C) ale i východního Středozemního moře (18 °C), a v důsledku velkého rozdílu teplot ve výšce a u povrchu se nad mořem vytváří mohutná oblačnost doprovázená intenzivními srážkami – i v nižších polohách často sněhovými. Za poslední 3 dny spadlo nejvíc sněhu v horských oblastech v Turecku, ale i v Libanonu – místy přes půl metru (obr. 3). Sněžilo ale i na ostrovech v Egejském moři (obr. 2) nebo na předměstí řeckých Atén.
Obr. 2: Množství spadlého sněhu za poslední 3 dny (do úterního večera, údaje v cm) v Řecku, zdroj: Snow-forecast.com
Obr. 3: Množství spadlého sněhu za poslední 3 dny (do úterního večera, údaje v cm) v Turecku a okolí, zdroj: Snow-forecast.com
A sněžení nekončí, místy může do pátku připadnout ještě dalšího půl metru, ojediněle i víc. V pobřežních oblastech se navíc uplatní tzv. jezerní efekt – nad teplým mořem se při něm studený vzduch sytí vlhkostí z teplého moře, vznikají intenzivní sněhové přeháňky, které pak vypadávají v pobřežních oblastech. Nejvíc to zřejmě pocítí obyvatelé severních oblastí Turecka.
Možná se Vám informace o sněhu na řeckých ostrovech, v Aténách nebo Blízkém východě zdají překvapivé, ale není to jev úplně neobvyklý. Třeba v Aténách se sněžení vyskytuje v průměru jednou za dva roky, přičemž nejčastěji to bývá v únoru. Sníh ale nevydrží dlouho, obvykle za den až dva roztaje, jen výjimečně vydrží tři nebo čtyři dny. S ohledem na změnu klimatu a rostoucí sklon k extrémnějším výkyvům počasí nelze vyloučit, že těchto případů bude navzdory celkovém oteplování přibývat, zatím je na potvrzení takovéhoto závěru ale brzy.
Obr. 4: Celkový počet dní se sněžením v Aténách (období 1958–2001, zdroj: adv-geosci.net
Současné i o víc než 10 stupňů chladnější počasí v této části světa skončí koncem týdne, kdy se do východního Středomoří dostane podstatně teplejší vzduch od západu (obr. 6), na zmiňovaném Rhodosu se tak už v neděli teploty dostanou k 16 °C.
Obr. 1: Teplota v hladině 850 hPa ve středu ve 12 h světového času. Dobře patrný je velmi studený vzduch v oblasti Ruska, který se dostává nad oblast Černého moře a východní Středomoří.
Výsledkem jsou velmi nízké teploty v oblasti táhnoucí se z východního Balkánu, přes Řecko, Turecko až na Blízký východ. Třeba na ostrově Rhodos se ve čtvrtek teploty přes den jen sotva přehoupnou přes 5 °C. Podobné teploty až do konce týdne vydrží třeba taky v Jeruzalémě.
Tip: Teploty v Evropě - aktuální teplotní mapa Evropy
Velmi studený vzduch se při své cestě na jih dostává nad poměrně teplé vody Černého (kolem 10 °C), Egejského (16 °C) ale i východního Středozemního moře (18 °C), a v důsledku velkého rozdílu teplot ve výšce a u povrchu se nad mořem vytváří mohutná oblačnost doprovázená intenzivními srážkami – i v nižších polohách často sněhovými. Za poslední 3 dny spadlo nejvíc sněhu v horských oblastech v Turecku, ale i v Libanonu – místy přes půl metru (obr. 3). Sněžilo ale i na ostrovech v Egejském moři (obr. 2) nebo na předměstí řeckých Atén.
Obr. 2: Množství spadlého sněhu za poslední 3 dny (do úterního večera, údaje v cm) v Řecku, zdroj: Snow-forecast.com
Obr. 3: Množství spadlého sněhu za poslední 3 dny (do úterního večera, údaje v cm) v Turecku a okolí, zdroj: Snow-forecast.com
A sněžení nekončí, místy může do pátku připadnout ještě dalšího půl metru, ojediněle i víc. V pobřežních oblastech se navíc uplatní tzv. jezerní efekt – nad teplým mořem se při něm studený vzduch sytí vlhkostí z teplého moře, vznikají intenzivní sněhové přeháňky, které pak vypadávají v pobřežních oblastech. Nejvíc to zřejmě pocítí obyvatelé severních oblastí Turecka.
Možná se Vám informace o sněhu na řeckých ostrovech, v Aténách nebo Blízkém východě zdají překvapivé, ale není to jev úplně neobvyklý. Třeba v Aténách se sněžení vyskytuje v průměru jednou za dva roky, přičemž nejčastěji to bývá v únoru. Sníh ale nevydrží dlouho, obvykle za den až dva roztaje, jen výjimečně vydrží tři nebo čtyři dny. S ohledem na změnu klimatu a rostoucí sklon k extrémnějším výkyvům počasí nelze vyloučit, že těchto případů bude navzdory celkovém oteplování přibývat, zatím je na potvrzení takovéhoto závěru ale brzy.
Obr. 4: Celkový počet dní se sněžením v Aténách (období 1958–2001, zdroj: adv-geosci.net
Současné i o víc než 10 stupňů chladnější počasí v této části světa skončí koncem týdne, kdy se do východního Středomoří dostane podstatně teplejší vzduch od západu (obr. 6), na zmiňovaném Rhodosu se tak už v neděli teploty dostanou k 16 °C.
