Alpy hlásí nejvíce sněhu za 19 let, hrozí katastrofální laviny
Zatímco v českých nížinách je letošní zima na sníh více než skoupá, hory jsou na tom podstatně lépe. Na hřebenech už dokonce leží ojediněle přes 2 metry (Šumava a Krkonoše). Může za to příliv oceánského vzduchu, který se v posledních týdnech udržuje víceméně s kratšími pauzami nad střední Evropou. Ten sice do nížin přináší většinou déšť, ale na hory sníh. Velice výrazně se to projevuje v Alpách, které díky své podstatně větší nadmořské výšce registrují v polohách nad 1500 metrů až enormní množství sněhu (obr. 1).
Obr. 1: Výška sněhu v Alpách v pondělí ráno, zdroj: Wetteronline.de
Například v rakouském Arlbergu leží až přes 4 metry sněhu (Ulmer Hütte ve výšce 2288 m), ale i na Loferer Almu (výška 1600 m) už mají přes 2,5 metru. Také centrální části švýcarských Alp hlásí často 200-350 cm, ojediněle i přes 400 cm (obr. 2)! Úctyhodná je také intenzita sněžení – jen za víkend spadlo často kolem metru sněhu (obr. 3). Výsledkem jsou pro tuto roční vysoce nadprůměrné výšky sněhu (až třikrát). V některých oblastech Švýcarska i Rakouska dosáhly extrémních hodnot, které byly naposledy naměřeny koncem února 1999.
Obr. 2: Výška sněhu v pondělí ráno ve Švýcarsku, zdroj: slf.ch
Obr. 3: Nový sníh za 3 dny (do pondělního rána) ve Švýcarsku, zdroj: slf.ch
S ohledem na to, že v posledních týdnech se střídají chladnější období s teplejšími, kdy sníh částečně taje nebo sesedá, je sněhová vrstva velmi nestabilní. Proto na mnoha místech platí pátý, tedy nejvyšší stupeň lavinového nebezpečí (obr. 4). Jde o velmi vysoký stupeň, který znamená potenciálně katastrofickou situaci. Dodejme, že k destabilizaci sněhu pomohl občas i bouřlivý vítr posledních dnů. Pátý stupeň znamená riziko pádu i více samovolných lavin velkých rozměrů, které dosáhnou až dna údolí. Hrozí velká poškození lesních porostů a navíc laviny můžou vybočit z obvykle zasaženého území. O výjimečnosti situace svědčí i fakt, že tento nejvyšší stupeň lavinového nebezpečí platí také v oblasti Gargellen (Vorarlbersko) a to poprvé od katastrofické laviny, která před 19 lety zavalila část obce Galtür a vyžádala si 38 obětí. Kvůli přívalům sněhu a lavinovému nebezpečí jsou od okolí odříznuta některá horská střediska, včetně vyhlášených míst jako je švýcarských Zermatt nebo rakouský Lech a St. Anton, přerušena byla i doprava na železnici spojující Innsbruck s Bludenzem na západě Rakouska.
Obr. 4: Stupně lavinového nebezpečí ve Švýcarsku v pondělí večer (červeno-černou je značen pátý stupeň), zdroj: slf.ch
Dobrá zpráva je, že v nejbližších dnech už podobně vydatné sněžení nehrozí. Jinými slovy, sněhová pokrývka by se měla stabilizovat a riziko pádu velkých lavin klesat. V pátek a v sobotu pak dorazí zvlněná studená fronta, která přinese sníh hlavně na jižní stranu Alp (tam může napadnout 50-100 cm sněhu, obr. 5), severní strana hor dostane sněhu podstatně méně.
Poněkud odlišné starosti ale může přinést masivní obleva, která zasáhne polohy pod 1500 metrů, zejména v Německu. V kombinaci s deštěm lze očekávat rychlé tání sněhu a vzhledem k nasycenosti půdy i rychlý vzestup potoků a řek. Postižena je nyní hlavně oblast Allgäu v Bavorsku, situace se bude v nejbližších dnech zhoršovat – kulminace nastanou až ve čtvrtek nebo v pátek.
Obr. 1: Výška sněhu v Alpách v pondělí ráno, zdroj: Wetteronline.de
Například v rakouském Arlbergu leží až přes 4 metry sněhu (Ulmer Hütte ve výšce 2288 m), ale i na Loferer Almu (výška 1600 m) už mají přes 2,5 metru. Také centrální části švýcarských Alp hlásí často 200-350 cm, ojediněle i přes 400 cm (obr. 2)! Úctyhodná je také intenzita sněžení – jen za víkend spadlo často kolem metru sněhu (obr. 3). Výsledkem jsou pro tuto roční vysoce nadprůměrné výšky sněhu (až třikrát). V některých oblastech Švýcarska i Rakouska dosáhly extrémních hodnot, které byly naposledy naměřeny koncem února 1999.
Obr. 2: Výška sněhu v pondělí ráno ve Švýcarsku, zdroj: slf.ch
Obr. 3: Nový sníh za 3 dny (do pondělního rána) ve Švýcarsku, zdroj: slf.ch
S ohledem na to, že v posledních týdnech se střídají chladnější období s teplejšími, kdy sníh částečně taje nebo sesedá, je sněhová vrstva velmi nestabilní. Proto na mnoha místech platí pátý, tedy nejvyšší stupeň lavinového nebezpečí (obr. 4). Jde o velmi vysoký stupeň, který znamená potenciálně katastrofickou situaci. Dodejme, že k destabilizaci sněhu pomohl občas i bouřlivý vítr posledních dnů. Pátý stupeň znamená riziko pádu i více samovolných lavin velkých rozměrů, které dosáhnou až dna údolí. Hrozí velká poškození lesních porostů a navíc laviny můžou vybočit z obvykle zasaženého území. O výjimečnosti situace svědčí i fakt, že tento nejvyšší stupeň lavinového nebezpečí platí také v oblasti Gargellen (Vorarlbersko) a to poprvé od katastrofické laviny, která před 19 lety zavalila část obce Galtür a vyžádala si 38 obětí. Kvůli přívalům sněhu a lavinovému nebezpečí jsou od okolí odříznuta některá horská střediska, včetně vyhlášených míst jako je švýcarských Zermatt nebo rakouský Lech a St. Anton, přerušena byla i doprava na železnici spojující Innsbruck s Bludenzem na západě Rakouska.
Obr. 4: Stupně lavinového nebezpečí ve Švýcarsku v pondělí večer (červeno-černou je značen pátý stupeň), zdroj: slf.ch
Dobrá zpráva je, že v nejbližších dnech už podobně vydatné sněžení nehrozí. Jinými slovy, sněhová pokrývka by se měla stabilizovat a riziko pádu velkých lavin klesat. V pátek a v sobotu pak dorazí zvlněná studená fronta, která přinese sníh hlavně na jižní stranu Alp (tam může napadnout 50-100 cm sněhu, obr. 5), severní strana hor dostane sněhu podstatně méně.
Poněkud odlišné starosti ale může přinést masivní obleva, která zasáhne polohy pod 1500 metrů, zejména v Německu. V kombinaci s deštěm lze očekávat rychlé tání sněhu a vzhledem k nasycenosti půdy i rychlý vzestup potoků a řek. Postižena je nyní hlavně oblast Allgäu v Bavorsku, situace se bude v nejbližších dnech zhoršovat – kulminace nastanou až ve čtvrtek nebo v pátek.
