Sucho – jev, který loni plnil stránky novin i internetových periodik velmi často. Všichni máme určitě ještě v paměti extrémně suché a taky horké léto 2015. Na podzim se sice situace se srážkami mírně zlepšila, přesto průměrný deficit roku 2015 za celou republiku činil 140 mm, tedy chybělo něco přes 20 %. A třeba na severní Moravě a ve Slezsku byl na konci loňského roku deficit přes 200 mm (obr. 1).


Obr. 1: Denní úhrn srážek (zelené sloupečky) a kumulovaný úhrn (v horní části obrázku) průměrných (tlustší a hladší čára) a skutečných (tenčí a klikatější čára) denních úhrnů srážek za 365 dní do 14. května 2016 na stanici Mošnov (letiště Ostrava). Na levé ose údaje v palcích, na pravé v mm, zdroj: NOAA

Letošní leden byl srážkově normální a únor dokonce významně nadprůměrný (o 60 %), což ale znamená jen cca 23 mm navíc vzhledem k poměrně malému měsíčnímu normálu. A co je hlavní, únor byl i mimořádně teplý, což znamenalo, že voda, která spadla, většinou hned odtékala. Opět se tedy, už třetí zimu za sebou, nevytvořila výraznější sněhová pokrývka, která by v dostatečné míře dotovala řeky i podzemní vody. Březen pak přinesl o čtvrtinu méně srážek a duben byl sušší zhruba o 15 procent. Jinými slovy, na většině území v tuto dobu máme opět mírný deficit srážek – zejména v severozápadní polovině Čech, ale i na Vysočině (chybí 20-40 % srážek, obr. 2). Na druhé straně, jsou oblasti, kde letos spadlo srážek o něco víc – na jižní Moravě to od začátku roku bylo až o 40 %.


Obr. 2: Srovnání úhrnu srážek na území ČR za období od 1. ledna do 16. května 2016 s dlouhodobým průměrem 1961–2010, zdroj: ČHMÚ

Pokud se podíváme na zemědělské sucho charakterizované například klouzavým 6měsíčním standardizovaným srážkovým evapotranspiračním indexem (využívá standardizace rozdílu úhrnu srážek a potenciální evapotranspirace travního porostu), ukazuje se, že ve většině zemědělsky významných oblastí Česka panuje už výrazné sucho (obr. 3).


Obr. 3: Klouzavý 6měsíční standardizovaný srážkový evapotranspirační index udávající kategorii sucha (0 - bez sucha, 1 – slabé sucho, 2 – mírné sucho, 3 – výrazné sucho), zdroj: ČHMÚ

Asi nejméně příznivý je hydrologický pohled na současnou situaci. Hladiny řek se pohybují většinou mezi 20 a 70 procenty obvyklých hodnot pro květen. Lužická Nisa, Smědá, Ploučnice a Kamenice se svými průtoky blíží historickým minimům pro toto období, v některých profilech už toto minimum bylo dosaženo. Ve srovnání se stejným obdobím v loňském roce jsou na většině profilů současné průtoky menší (obr. 4). Výjimku tvoří například povodí Olše, kde minulý týden vydatně pršelo.


Obr. 4: Porovnání aktuálního stavu vodnosti (horní obrázek) na tocích v ČR se situací před rokem (spodní obrázek). Procenta udávají, kolik historických pozorování je větších než aktuální průtok, zdroj: ČHMÚ

Ještě méně příznivý je stav podzemních vod (obr. 5). Zatímco před rokem byly touto dobou na většině území Česka hladiny podzemní vody v mělkých vrtech normální až mírně podnormální, letos zhruba třetina vrtů hlásí silně podnormální až mimořádně podnormální stav.


Obr. 5: Aktuální stav hladiny podzemní vody v mělkých vrtech (za období od 9. do 15. května 2016, horní obrázek) a situace před rokem (za období od 1. do 17. května 2015), zdroj: ČHMÚ

A jak by se měla situace vyvíjet v příštích dnech až týdnech? Do konce příštího týdne nejsou podle posledních modelových výpočtů žádné vydatnější srážky v dohledu, nejvíc jich slibuje pondělní zvlněná studená fronta, víc než 20 mm by ale spadnout většinou nemělo. Pokud jde o nadcházející léto, není předpověď příliš jistá – zhruba se stejnou pravděpodobností nás čeká léto srážkově normální, nad- i podnormální. I když tedy současná situace na podzemních a povrchových vodách není příliš příznivá, budoucí vývoj a případně závažnost letošního sucha bude záležet na tom, jak konkrétně budou vypadat srážky v létě.