USA sužuje tuhá zima, překonává i rekordy
Zatímco ve střední Evropě je zima 2017/2018 poměrně mírná a v nížinách na sníh často čekáme marně, na severovýchodě USA mají za sebou jeden z nejchladnějších přelomů roků od začátku pozorování. Zatímco první polovina prosince tam byla ještě poměrně teplá, v té druhé začal z Kanady na severovýchod a východ USA pronikat až extrémně studený arktický vzduch, který teploty stlačil výrazně pod hodnoty obvyklé v této roční době (obr. 1). Mnohé oblasti na středozápadě a severovýchodě USA zažily často úplně nejchladnější vánoční týden od začátku měření, ale rekordy padaly i daleko na jihu.
Tip: Počasí na mapě - aktuální teploty na severu Ameriky
Obr. 1: Odchylka průměrné denní teploty od dlouhodobého průměru pro 5denní období končící 3. 1. 2018, zdroj: NOAA
Asi pomyslným vrcholem neobvykle dlouhé vlny mrazů pak byla hluboká tlaková níže neoficiálně pojmenovaná jako Grayson, která přinesla extrémní projevy počasí na východ USA a Kanady těsně před svátkem Tří králů. Vývoj této níže byl opravdu impozantní – během 24 hodin klesl tlak v jejím centru o 59 hPa (na 951 hPa, obr. 2 a 3)! Tak intenzivní míra prohlubování je opravdu mimořádná – něco podobného se v této oblasti naposledy odehrálo v roce 1989 (shodou okolností také 4. ledna), kdy se u východních břehů USA prohloubila níže dokonce o 60 hPa. V případě tak rychlého poklesu tlaku hovoříme o tzv. rapidní, nebo též explozivní cyklogenezi – tedy procesu rychlého zesílení tlakové níže. V USA se pro tento jev někdy používá označení bomb (bomba, ale v české meteorologii nepoužívané spojení). Příčinou tak intenzivního vývoje je obrovský rozdíl teplot mezi arktickým vzduchem od severu a teplými vodami Golfského proudu východně od Floridy. Důsledky tlakové níže Grayson jsou známé z médií – šlo hlavně o blizard, vysoké vlny na pobřeží, extrémní vítr, vydatné sněžení.
Obr. 2: Tlaková níže Grayson u východních břehů USA 4. ledna 2018 (zdroj: weather.com), zdroj: NOAA
Obr. 3: Tlaku vzduchu ze čtvrtka 4. 1. 22 hodin SEČ - v centru níže Grayson tlak klesl až na 950 hPa
V týlu tlakové níže dorazila další dávka mimořádně studeného vzduchu od severu – tříkrálový víkend je tak na severovýchodě USA ve znamení často arktických dnů – tedy maximálních teplot pod -10 °C. Mrzne samozřejmě i v sousední Kanadě (sobotní maximum v Torontu kolem -17 °C, obr. 4). Minima pak klesají pod -20 °C, ojediněle i -25 °C. Dobrá zpráva pro tamní obyvatele ale je, že modely nyní počítají s opravdu citelným oteplením v následujících dvou dnech – často o 15-20 °C, nejpozději v úterý 9. 1. se tak teploty dostanou nad nulu.
Obr. 4: Předpověď minim na sobotu 6. 1. 2018
Mrazivé počasí na východě USA a teplá zima ve střední Evropě logicky nabízejí otázku o souvislosti těch dvou anomálií. Pozorovanou skutečnost lze vysvětlit následovně – studený vzduch z Arktidy pronikající přes severovýchod USA nad západní teplý (díky Golfskému proudu) Atlantik vede k prohlubování níží a jejich rychlejšímu postupu k východu nad Evropu. Sem tyto níže přinášejí poměrně teplý a vlhký vzduch z oceánu, výsledkem je pak zima v nížinách bez sněhu. Jenže hlubší zkoumání výskytu studených zim v USA a Kanadě a teplých v Evropě už tak jasné závěry neposkytne. Například americko-holandská studie z roku 2015 (Oldenborgh, Haarsma, Vries a Allen) udává, že pěti nejstudenějším zimám v Chicagu odpovídaly v Evropě tři zimy velmi studené a dvě teplotně průměrné. Jinými slovy, do dění nad Atlantikem a následně Evropou může vstoupit celá řada dalších faktorů, které vazbu na počasí v USA oslabí nebo úplně vyruší. Je ale samozřejmě rozdíl, jestli hodnotíme zimu jako celek nebo jen aktuální několikadenní charakter cirkulace. V současnosti tak ruku v ruce s oteplením v USA dorazí příští týden zřejmě určité ochlazení do střední Evropy – jenže i tak ve druhé polovině příštího týdne modely počítají spíše jen s návratem teplot k průměrným hodnotám než příchodem celodenních mrazů – navíc jde už o poměrně vzdálenou dobu.
Tip: Počasí na mapě - aktuální teploty na severu Ameriky
Obr. 1: Odchylka průměrné denní teploty od dlouhodobého průměru pro 5denní období končící 3. 1. 2018, zdroj: NOAA
Asi pomyslným vrcholem neobvykle dlouhé vlny mrazů pak byla hluboká tlaková níže neoficiálně pojmenovaná jako Grayson, která přinesla extrémní projevy počasí na východ USA a Kanady těsně před svátkem Tří králů. Vývoj této níže byl opravdu impozantní – během 24 hodin klesl tlak v jejím centru o 59 hPa (na 951 hPa, obr. 2 a 3)! Tak intenzivní míra prohlubování je opravdu mimořádná – něco podobného se v této oblasti naposledy odehrálo v roce 1989 (shodou okolností také 4. ledna), kdy se u východních břehů USA prohloubila níže dokonce o 60 hPa. V případě tak rychlého poklesu tlaku hovoříme o tzv. rapidní, nebo též explozivní cyklogenezi – tedy procesu rychlého zesílení tlakové níže. V USA se pro tento jev někdy používá označení bomb (bomba, ale v české meteorologii nepoužívané spojení). Příčinou tak intenzivního vývoje je obrovský rozdíl teplot mezi arktickým vzduchem od severu a teplými vodami Golfského proudu východně od Floridy. Důsledky tlakové níže Grayson jsou známé z médií – šlo hlavně o blizard, vysoké vlny na pobřeží, extrémní vítr, vydatné sněžení.
Obr. 2: Tlaková níže Grayson u východních břehů USA 4. ledna 2018 (zdroj: weather.com), zdroj: NOAA
Obr. 3: Tlaku vzduchu ze čtvrtka 4. 1. 22 hodin SEČ - v centru níže Grayson tlak klesl až na 950 hPa
V týlu tlakové níže dorazila další dávka mimořádně studeného vzduchu od severu – tříkrálový víkend je tak na severovýchodě USA ve znamení často arktických dnů – tedy maximálních teplot pod -10 °C. Mrzne samozřejmě i v sousední Kanadě (sobotní maximum v Torontu kolem -17 °C, obr. 4). Minima pak klesají pod -20 °C, ojediněle i -25 °C. Dobrá zpráva pro tamní obyvatele ale je, že modely nyní počítají s opravdu citelným oteplením v následujících dvou dnech – často o 15-20 °C, nejpozději v úterý 9. 1. se tak teploty dostanou nad nulu.
Obr. 4: Předpověď minim na sobotu 6. 1. 2018
Mrazivé počasí na východě USA a teplá zima ve střední Evropě logicky nabízejí otázku o souvislosti těch dvou anomálií. Pozorovanou skutečnost lze vysvětlit následovně – studený vzduch z Arktidy pronikající přes severovýchod USA nad západní teplý (díky Golfskému proudu) Atlantik vede k prohlubování níží a jejich rychlejšímu postupu k východu nad Evropu. Sem tyto níže přinášejí poměrně teplý a vlhký vzduch z oceánu, výsledkem je pak zima v nížinách bez sněhu. Jenže hlubší zkoumání výskytu studených zim v USA a Kanadě a teplých v Evropě už tak jasné závěry neposkytne. Například americko-holandská studie z roku 2015 (Oldenborgh, Haarsma, Vries a Allen) udává, že pěti nejstudenějším zimám v Chicagu odpovídaly v Evropě tři zimy velmi studené a dvě teplotně průměrné. Jinými slovy, do dění nad Atlantikem a následně Evropou může vstoupit celá řada dalších faktorů, které vazbu na počasí v USA oslabí nebo úplně vyruší. Je ale samozřejmě rozdíl, jestli hodnotíme zimu jako celek nebo jen aktuální několikadenní charakter cirkulace. V současnosti tak ruku v ruce s oteplením v USA dorazí příští týden zřejmě určité ochlazení do střední Evropy – jenže i tak ve druhé polovině příštího týdne modely počítají spíše jen s návratem teplot k průměrným hodnotám než příchodem celodenních mrazů – navíc jde už o poměrně vzdálenou dobu.
