Minimálně do konce února ve střední Evropě bude stále převládat nadprůměrně teplé počasí. Proudit k nám totiž bude teplejší oceánský vzduch. Dnes se dokonce do střední Evropy dostal ve vyšších vrstvách atmosféry saharský písek. Pršet ovšem příliš nebude, a tak se nedostane ve větším množstvím k zemi. Mrazy zůstávají daleko od našich hranic u Uralu. Tato meteorologická zima, která s únorem skončí, se tak zapíše jako jedna z nejslabších v historii pozorování počasí. Teplotně sice nepřekoná rekordní zimu v roce 2006/2007. Tehdy ovšem i přes vysoké teploty ležel na horách sníh. V Peci pod Sněžkou nebo na Churáňově bylo v únoru kolem 30 cm sněhu. Letos obě místa hlásí jen zanedbatelnou sněhovou pokrývku, což je na konci zimy nevídané. Za sněhově chudou zimou stojí kombinace nadprůměrných teplot a podprůměrných srážkových úhrnů. Na horách panuje velmi suché počasí. Provozovatelé některých lyžařských středisek již nemají odkud brát vodu ani na výrobu umělého sněhu. Jedna z podobně sněhově chudých zim nastala naposledy v roce 1989/1990. Tehdy ovšem alespoň v polovině února na horách vydatně nasněžilo, když na Šumavě za pár dní napadlo půl metru sněhu. Březen ještě může pověst zimy napravit, ale lze očekávat jen přechodné vpády studenějšího vzduchu a navíc už březen v meteorologii nepatří mezi zimní měsíce (1. března začíná meteorologické jaro).

Přívaly sněhu na jihu Alp, mrazy v severní Americe
Sněhově chudá zima na našem území je v kontrastu s přívaly sněhu na jižní straně Alp, kde leží přes tři metry sněhu i v horských vesničkách a jedná se o jednu z nejzasněženějších zim. Nadprůměrně vysoké teploty ovšem panují také v těchto oblastech neboť jsou pozorovány v celé Evropě (nejvíce v severní a východní). Ty jsou na druhou stranu v kontrastu s jednou z nejchladnějších zim v severní Americe. Proudění v atmosféře je celkově propojeno a jednotlivé jevy spolu souvisí.


Na Šumavu letos ani pořádná zima nedorazila - po celou dobu zde převládalo spíše jaro. Takto sněhově chudá zima je zde nevídaná.