Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Hlavně na Moravě zpočátku mlhy

Klima České republiky

Podnebí na celém území České republiky je mírné, přechodné mezi oceánským a kontinentálním s typickým střídáním 4 ročních období (stejně jako v celé střední Evropě). Pro podnebí České republiky je charakteristické západní proudění s převahou západních větrů, časté střídání jednotlivých frontálních systémů (ročně přes naše území přejde v průměru kolem 140 front) a poměrně hojné srážky. Dochází k mísení přímořského a kontinentálního podnebí. Přímořský vliv se projevuje hlavně v Čechách, na Moravě a ve Slezsku přibývá kontinentálních podnebních vlivů. Velký vliv na podnebí má nadmořská výška a rozmanitý reliéf.

Teploty vzduchu

Mapa znázorňuje průměrnou roční teplotu vzduchu mezi roky 1961 až 2000. Mapu vytvořil ČHMÚ.

Teplota

Průměrná roční teplota se v Česku pohybuje mezi 5,5 °C až 9 °C. Nejchladnějším měsícem roku je leden, kdy i v nížinách klesne průměrná měsíční teplota pod 0 °C. V průměru o 20 °C teplejší než leden je červenec, který je nejteplejším měsícem roku.

Tropické dny a noci

V nejteplejších oblastech Česka se v průměru vyskytne 12 tropických dnů za rok. Naopak tropická noc se v mnohých letech nevyskytne ani jednou (je vzácná). Nejčastěji se vyskytuje v Praze, kde v průběhu noci vyzařují naakumulované teplo stavby.

Ledové a arktické dny

Nejvíce ledových a arktických dnů se vyskytuje ve vyšších polohách. Arktické dny zažívají časteji na severovýchodě území, neboť takto chladný vzduch k nám nejčastěji proudí právě od severovýchodu a tyto oblasti jsou více exponované. Ročně se u nás vyskytne kolem 1 až 2 arktichých dnů, na horách v mrazových oblastech i kolem 6. Ledových dnů se v nižších polohách vyskytne kolem 30, na horách kolem 70.

Srážky

Mapa znázorňuje průměrný roční úhrn srážek v mm mezi roky 1961 až 2000. Mapu vytvořil ČHMÚ.

Srážky Nejdeštivější měsíce

Nejvíce srážek v Česku spadne v letních měsících, nejméně naopak v zimních měsících. V zimních měsících se více srážek vyskytuje především na horách. Srážkové úhrny v letních měsících zvyšují konvektivní srážky (při vydatné bouřce spadne i polovina měsíčního průměru za pár hodin). Nejvíce srážek v roce připadá na měsíc červen nebo červenec, nejméně srážek pak na leden nebo únor. Rovnoměrnější rozložení srážek během roku můžeme pozorovat ve vyšších polohách.

Závětrné oblasti

Místa ležící na závětrné straně hor jsou podstatně sušší (např. tzv. srážkový stín Krušných hor – Žatecko, Rakovnicko, Kladensko, Dolní Poohří) než návětrné svahy pohoří (Bílý Potok v Jizerských horách, Lysá hora v Moravskoslezských Beskydech).

Sluneční svit

Mapa znázorňuje průměrný roční počet hodni slunečního svitu v hodinách mezi roky 1961 až 2000. Zdroj: TOLASZ, R., at al. 2007. Atlas podnebí Česka. 1. vyd. Praha - Olomouc: Český hydrometeorologický ústav – Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. 360 s. ISBN: 978-80-86690-26-1.

Sluneční svit

Nejméně svítí Slunce během celého roku na horách. Je zde více oblačnosti, častěji prší. Statistiku si hory vylepšují jen při inverzích, kdy je naopak v nížinách zataženo. Těchto situací během roku ovšem nenastává tolik, aby se hory staly slunečnějším místem. Z dlouhodobých měření vyplývá, že v Česku svítí Slunce nejvíce hodin na jižní Moravě. Ostatní lokality mají v průměru o více než 100 hodin slunečního svitu za rok méně.