Sonda u Marsu zachytila rozsáhlý orografický oblak
Už přes dva měsíce se nad jednou z marsovských sopek vznáší dlouhý světlý oblak. Jedná se snad o signál probouzejícího se vulkánu nebo jen o meteorologický jev?
Minulý týden se díky úspěšnému přistání americké automatické sondy InSight mluvilo o Marsu prakticky po celém světě. Mezi astronomickými nadšenci se ale červená planeta hlásí o pozornost už od 13. září 2018, kdy evropská sonda Mars Express, která tuto planetu zkoumá už patnáctým rokem, pozorovala vývoj zvláštního oblaku nad sopkou Arsia Mons.
Sopka Arsia Mons tvoří spolu se svými sousedkami Ascraeus Mons a Pavonis Mons nápadnou trojici marsovských vulkánů, které jsou poslušně seřazeny v jedné linii a mají téměř shodné rozměry. Nejde přitom o žádné drobečky: Samotná sopka Arsia se vypíná nad okolní terén do výšky 9 kilometrů a má průměr 435 kilometrů. Vulkán by tedy na Zemi překryl téměř celé území České republiky nebo skoro polovinu Německa!
Ačkoliv vulkanismus sehrál při utváření povrchu červené planety opravdu zásadní roli, dnes už zde sopky aktivní nejsou. Geologové totiž předpokládají, že jejich aktivita ustala před více než několika desítkami miliony roků. O to větší překvapení proto u některých laiků vzbudily letošní snímky sopky Arsia Mons, nad kterou se vznášela vlečka světlé oblačnosti. Na první pohled to totiž vypadalo, jako by se sopka probudila a začala chrlit oblaka kouře.
Nejspíš tušíte, že se o žádnou geologickou senzaci nejedná, ale že jde o známý, ale přesto spektakulární meteorologický jev. Na závětrné straně sopky Arsia Mons totiž vznikl dlouhý orografický oblak tvořený krystalky vodního ledu. Svou roli při tvorbě tohoto oblaku sehrálo jistě i množství prachu po rozsáhlé prachové bouři, která Mars zachvátila letos v létě. Prachové částečky totiž fungují jako kondenzační jádra pro tvorbu ledových krystalků.
Ostatně, díky oblakům, které se občas vznášejí nad marsovskými vrcholy, se astronomům prozradil i vulkán Olympus Mons. A to ještě před příletem prvních kosmických sond. Italský astronom Giovanni Schiaparelli jej totiž do svých map zanesl jako světlý bod s názvem Nix Olympica už v roce 1879. Teprve záběry ze sondy Mariner 9 na počátku 70. let minulého století ukázaly, že jde o gigantický štítový vulkán, jaký nemá ve Sluneční soustavě obdoby.
Počasí na Marsu ostatně vědci zkoumají již dlouhou dobu. V současné době dokonce počítají modely pro jeho předpověď, které využívají stejných principů jako při tvorbě předpovědi počasí na Zemi.
Na snímku z 10. října 2018 pořízeném sondou Mars Express dosahoval světlý oblak za sopkou Arsia Mons délky 1500 kilometrů. Foto: ESA / GCP / UPV / EHU Bilbao
Výrazné oblačné útvary nad sopkou Arsia Mons letos zdaleka nebyly pozorovány poprvé. Takto ji v lednu roku 2015 zachytila indická sonda Mars Orbiter Mission. Foto: ISRO / ISSDC / Justin Cowart
Minulý týden se díky úspěšnému přistání americké automatické sondy InSight mluvilo o Marsu prakticky po celém světě. Mezi astronomickými nadšenci se ale červená planeta hlásí o pozornost už od 13. září 2018, kdy evropská sonda Mars Express, která tuto planetu zkoumá už patnáctým rokem, pozorovala vývoj zvláštního oblaku nad sopkou Arsia Mons.
Sopka Arsia Mons tvoří spolu se svými sousedkami Ascraeus Mons a Pavonis Mons nápadnou trojici marsovských vulkánů, které jsou poslušně seřazeny v jedné linii a mají téměř shodné rozměry. Nejde přitom o žádné drobečky: Samotná sopka Arsia se vypíná nad okolní terén do výšky 9 kilometrů a má průměr 435 kilometrů. Vulkán by tedy na Zemi překryl téměř celé území České republiky nebo skoro polovinu Německa!
Ačkoliv vulkanismus sehrál při utváření povrchu červené planety opravdu zásadní roli, dnes už zde sopky aktivní nejsou. Geologové totiž předpokládají, že jejich aktivita ustala před více než několika desítkami miliony roků. O to větší překvapení proto u některých laiků vzbudily letošní snímky sopky Arsia Mons, nad kterou se vznášela vlečka světlé oblačnosti. Na první pohled to totiž vypadalo, jako by se sopka probudila a začala chrlit oblaka kouře.
Nejspíš tušíte, že se o žádnou geologickou senzaci nejedná, ale že jde o známý, ale přesto spektakulární meteorologický jev. Na závětrné straně sopky Arsia Mons totiž vznikl dlouhý orografický oblak tvořený krystalky vodního ledu. Svou roli při tvorbě tohoto oblaku sehrálo jistě i množství prachu po rozsáhlé prachové bouři, která Mars zachvátila letos v létě. Prachové částečky totiž fungují jako kondenzační jádra pro tvorbu ledových krystalků.
Ostatně, díky oblakům, které se občas vznášejí nad marsovskými vrcholy, se astronomům prozradil i vulkán Olympus Mons. A to ještě před příletem prvních kosmických sond. Italský astronom Giovanni Schiaparelli jej totiž do svých map zanesl jako světlý bod s názvem Nix Olympica už v roce 1879. Teprve záběry ze sondy Mariner 9 na počátku 70. let minulého století ukázaly, že jde o gigantický štítový vulkán, jaký nemá ve Sluneční soustavě obdoby.
Počasí na Marsu ostatně vědci zkoumají již dlouhou dobu. V současné době dokonce počítají modely pro jeho předpověď, které využívají stejných principů jako při tvorbě předpovědi počasí na Zemi.
Na snímku z 10. října 2018 pořízeném sondou Mars Express dosahoval světlý oblak za sopkou Arsia Mons délky 1500 kilometrů. Foto: ESA / GCP / UPV / EHU Bilbao
Výrazné oblačné útvary nad sopkou Arsia Mons letos zdaleka nebyly pozorovány poprvé. Takto ji v lednu roku 2015 zachytila indická sonda Mars Orbiter Mission. Foto: ISRO / ISSDC / Justin Cowart
