Je Měsíc na obloze velký nebo malý?
Zdál se vám Měsíc při posledním úplňku malý nebo naopak velký? Jak je to s jeho skutečnou velikostí?
Měsíc je velký. To by o něm řekli astronomové, kteří zkoumají ostatní satelity Sluneční soustavy. V našem planetárním systému je celkem osm planet a většina z nich má měsíce, které kolem nich obíhají. Pomocí dalekohledů a kosmických sond se nám podařilo objevit už přes 160 měsíců jiných planet a náš Měsíc mezi nimi zaujímá velmi slušnou pátou příčku.
Skutečná velikost našeho Měsíce ale teď není předmětem naší úvahy. Zajímá nás velikost našeho nejbližšího kosmického souseda na pozemské obloze. A ta je ve srovnání s ostatními planetami více než slušná! Vlastně mimořádná! Pohledem na větší měsíc z jiné planety byste se totiž mohli potěšit jen na Jupiteru, který ale pevný povrch stejně nemá. Na jupiterově nebi se totiž jeho měsíc Ió jeví jen o trochu větší než náš Měsíc v úplňku. Oproti Ió viděnému z Jupiteru, je ale náš Měsíc stejně jasnější, protože v této vzdálenosti od Slunce už naše centrální hvězda nesvítí tak intenzivně jako v našem kosmickém sousedství. V plné parádě byste si výhled na Ió stejně na Jupiteru neužili. Jeho nejbližší družice se totiž při každém úplňku schová do Jupiterova stínu. Z toho vyplývá, že náš Měsíc je na pozemském nebi nejjasnějším a po Ió i největším satelitem, jakým se může kterákoli planeta naší Sluneční soustavy pochlubit!
Dobrá, srovnání s našimi kosmickými sousedy už tedy máme, jak je to ale ve skutečnosti s velikostí Měsíce na pozemské obloze? Je velký? Bohužel není. Měsíc je vlastně velmi malý. Možná tomu neuvěříte, ale když před sebe natáhnete ruku a zkusíte jej zakrýt malíčkem, pohodlně se vám za něj schová.
Ano, když je Měsíc nízko nad obzorem, může se vám zdát obrovský. Je to ale jen iluze, která vzniká pouze v našich hlavách. Velikost objektů totiž umíme na základě zkušeností odhadnout bez ohledu na jejich vzdálenost. Víme, že vzdálené objekty jsou zpravidla velké. A právě poblíž takových objektů, jakými jsou například vzrostlé stromy vídáme vycházející nebo zapadající Měsíc. Tak velká vzdálenost, jaká nás dělí od Měsíce, je však mimo naše chápání a náš mozek tuto informaci vyhodnotí jako obrovský objekt.
Skutečnou velikost Měsíce si můžeme nejlépe ověřit právě při úplném zatmění Měsíce. Disk našeho kosmického souputníka se totiž schová do zemského stínu, ztratí svůj dominantní jas a ukáže svou skutečnou velikost na pozemském nebi, která je překvapivě malá. Přesvědčily se o tom tisíce lidí, kteří si chtěli zatmělý Měsíc vyfotit jen s pomocí telefonu. S okázalých scenériích na nebi potom na mobilu zůstaly jen nudné fotografie s malou tečkou kdesi na obloze.
Srovnání velikostí pětice největších satelitů Sluneční soustavy a planety Země. Prvenství obsazuje (zleva) Jupiterův Ganymed (průměr 5 268 km), následuje Saturnův Titan (5 152 km), Jupiterův Callisto (4 820 km) a Io (3 642 km). Náš Měsíc obsazuje se svým rovníkovým průměrem 3 475 km velmi slušnou pátou příčku. Kompozice: Pavel Gabzdyl.
Průběh úplného zatmění Měsíce z 27. července 2018 při pohledu z Kraví hory v Brně. Snímek vznikl složením 25 záběrů, na kterých je zachycen nejen Měsíc, planeta Mars, hrad Špilberk, ale také blesky nedaleké bouře. Foto: Pavel Gabzdyl.
Měsíc je velký. To by o něm řekli astronomové, kteří zkoumají ostatní satelity Sluneční soustavy. V našem planetárním systému je celkem osm planet a většina z nich má měsíce, které kolem nich obíhají. Pomocí dalekohledů a kosmických sond se nám podařilo objevit už přes 160 měsíců jiných planet a náš Měsíc mezi nimi zaujímá velmi slušnou pátou příčku.
Skutečná velikost našeho Měsíce ale teď není předmětem naší úvahy. Zajímá nás velikost našeho nejbližšího kosmického souseda na pozemské obloze. A ta je ve srovnání s ostatními planetami více než slušná! Vlastně mimořádná! Pohledem na větší měsíc z jiné planety byste se totiž mohli potěšit jen na Jupiteru, který ale pevný povrch stejně nemá. Na jupiterově nebi se totiž jeho měsíc Ió jeví jen o trochu větší než náš Měsíc v úplňku. Oproti Ió viděnému z Jupiteru, je ale náš Měsíc stejně jasnější, protože v této vzdálenosti od Slunce už naše centrální hvězda nesvítí tak intenzivně jako v našem kosmickém sousedství. V plné parádě byste si výhled na Ió stejně na Jupiteru neužili. Jeho nejbližší družice se totiž při každém úplňku schová do Jupiterova stínu. Z toho vyplývá, že náš Měsíc je na pozemském nebi nejjasnějším a po Ió i největším satelitem, jakým se může kterákoli planeta naší Sluneční soustavy pochlubit!
Dobrá, srovnání s našimi kosmickými sousedy už tedy máme, jak je to ale ve skutečnosti s velikostí Měsíce na pozemské obloze? Je velký? Bohužel není. Měsíc je vlastně velmi malý. Možná tomu neuvěříte, ale když před sebe natáhnete ruku a zkusíte jej zakrýt malíčkem, pohodlně se vám za něj schová.
Ano, když je Měsíc nízko nad obzorem, může se vám zdát obrovský. Je to ale jen iluze, která vzniká pouze v našich hlavách. Velikost objektů totiž umíme na základě zkušeností odhadnout bez ohledu na jejich vzdálenost. Víme, že vzdálené objekty jsou zpravidla velké. A právě poblíž takových objektů, jakými jsou například vzrostlé stromy vídáme vycházející nebo zapadající Měsíc. Tak velká vzdálenost, jaká nás dělí od Měsíce, je však mimo naše chápání a náš mozek tuto informaci vyhodnotí jako obrovský objekt.
Skutečnou velikost Měsíce si můžeme nejlépe ověřit právě při úplném zatmění Měsíce. Disk našeho kosmického souputníka se totiž schová do zemského stínu, ztratí svůj dominantní jas a ukáže svou skutečnou velikost na pozemském nebi, která je překvapivě malá. Přesvědčily se o tom tisíce lidí, kteří si chtěli zatmělý Měsíc vyfotit jen s pomocí telefonu. S okázalých scenériích na nebi potom na mobilu zůstaly jen nudné fotografie s malou tečkou kdesi na obloze.
Srovnání velikostí pětice největších satelitů Sluneční soustavy a planety Země. Prvenství obsazuje (zleva) Jupiterův Ganymed (průměr 5 268 km), následuje Saturnův Titan (5 152 km), Jupiterův Callisto (4 820 km) a Io (3 642 km). Náš Měsíc obsazuje se svým rovníkovým průměrem 3 475 km velmi slušnou pátou příčku. Kompozice: Pavel Gabzdyl.
Průběh úplného zatmění Měsíce z 27. července 2018 při pohledu z Kraví hory v Brně. Snímek vznikl složením 25 záběrů, na kterých je zachycen nejen Měsíc, planeta Mars, hrad Špilberk, ale také blesky nedaleké bouře. Foto: Pavel Gabzdyl.
