Hodinu po půlnoci, v neděli 9. 8. 2015, se na obloze odehraje zajímavá a poměrně vzácná podívaná. Zpoza disku Měsíce vystoupí jasná hvězda Aldebaran ze souhvězdí Býka. Úkaz bude obtížně pozorovatelný, ale určitě stojí za to si kvůli němu přivstat.

Množství skutečně jasných a nápadných hvězd, které může náš soused na pozemské obloze navštívit, je bohužel velmi malé. Sklon roviny měsíční dráhy k rovině ekliptiky (dráha Slunce na obloze) je přibližně 5° 8´. To znamená, že se Měsíc pohybuje po obloze v pásu o šířce přibližně 12°(je třeba přičíst i úhlový průměr Měsíce). V tomto pásu se nachází zhruba 2 330 hvězd, které lze spatřit pouhýma očima za vynikajících pozorovacích podmínek (jasnějších +7,5 mag). Jen hrstka z nich je však tak nápadných, aby byly zřetelné i blízko jasného měsíčního disku. Zvláště v době kolem úplňku je totiž Měsíc natolik jasný, že i ty nejjasnější stálice se v jeho blízkosti ztrácejí. Vybranou společnost hvězd vhodných ke sledování v blízkosti Měsíce tedy zastupují jen čtyři jasné stálice: Spica z Panny, Regulus ze Lva, Aldebaran z Býka a Antares ze Štíra. A jak jsou na tom ostatní objekty hvězdného nebe? Ještě hůř než hvězdy. Málokterý objekt je totiž dostatečně nápadný na to, aby svým jasem obstál při setkání s mnohdy oslnivým Měsícem. V úvahu tedy připadají pouze dvě otevřené hvězdokupy: M-44 (Jesličky) ze souhvězdí Raka a M-45 (Plejády) ze souhvězdí Býka.

Setkání Měsíce s jasnou hvězdou je sice pěknou podívanou, přesto jí chybí nádech napětí a dramatičnosti. Právě takové pocity však můžeme zažít v případě, že měsíční disk některou z jasných hvězd zakryje. Zákryt hvězdy našim nejbližším vesmírným sousedem je vlastně obdobou zatmění Slunce, s tím rozdílem, že v tomto případě je zdroj světla (hvězda) nekonečně daleko, takže světlo hvězdy nevytváří za Měsícem žádný polostín. Paprsky přicházející ze vzdálené hvězdy můžeme tedy v systému Země - Měsíc považovat za rovnoběžný svazek.

A jak bude srpnový zákryt Aldebaranu probíhat? Počátek úkazu, samotný zákryt, nebude bohužel z našeho území viditelný. Nastane totiž v době, kdy bude Měsíc ještě pod obzorem. Uvidíme tedy až samotný závěr úkazu, čili moment, kdy jasný Aldebaran vykoukne zpoza neosvětlené strany měsíčního disku. Úkaz proběhne bohužel velmi nízko nad východním obzorem. Měsíc se totiž dostane nad obzor v neděli v jednu hodinu nad ránem a už o zhruba pět minut později nastane samotný jev! Chce to tedy především ničím nerušený výhled k obzoru a nemalou dávku štěstí. Zákryty vždy probíhají v sériích. Poslední série zákrytů Aldebaranu u nás proběhla před 15 lety. Zítřejší je první z řady a následující úkazy nastanou letos ještě 5. září, 9. října a 23. prosince.


Simulace srpnového zákrytu Aldebaranu Měsícem. Zdroj: Stellarium


Setkání Měsíce a Aldebaranu v březnu 2014. Foto: Pavel Gabzdyl