V neděli 3. prosince 2017 večer ozářil jižní část Čech velmi jasný meteor – bolid. I když pozorování tohoto mimořádného jevu bylo vinou nepříznivého počasí na většině našeho území a střední Evropy znemožněno, podařilo se speciálními přístroji zaznamenat dráhu prolétajícího tělesa a určit místo jeho dopadu. Vědci z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově proto žádají veřejnost o pomoc při hledání meteoritu.

Každoročně se naše planeta střetne s asi 70 tisíci tunami kosmického materiálu. Většinou se jedná o docela drobné částice nebo prach, někdy se ale do dráhy Země připletou i skály velké jako rodinné domy. I když se velká část kosmických balvanů při cestě atmosférou rozpadne a vypaří, mohou některé jejich zbytky přeci jen dopadnout až na zemský povrch. Takový kámen potom označujeme jako meteorit.

Pokud je z pozorování meteoru možné přesně určit jeho dráhu, mohou astronomové zjistit nejen předpokládané místo jeho dopadu, ale také oblast ve Sluneční soustavě, odkud k nám meteorit přiletěl. První takový případ byl zaznamenán 7. dubna 1959 zásluhou sítě fotografických komor v Ondřejově a v Prčicích zřízených Zdeňkem Ceplechou a jeho spolupracovníky z Astronomického ústavu Akademie věd. Podobných meteoritů s rodokmenem je dnes známo jen několik desítek.

Meteority se hledají v Českých Budějovicích

Ale zpět k případu z minulého týdne: pomocí přístrojů, které jsou rozmístěny po celém našem území na stanicích tzv. Evropské bolidové sítě, jejíž centrum se nachází v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově, se podařilo přesně popsat jak atmosférickou dráhu nedělního bolidu, tak i jeho předsrážkovou dráhu ve Sluneční soustavě a koneckonců i místo dopadu. Je velmi pravděpodobné, že se jednalo původem o malou část planetky pocházející z vnitřní části hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem.

Jak uvádí tisková zpráva Astronomického ústavu, přesně v 18 hodin 15 minut a 20 sekund středoevropského času vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti přibližně 6 kilogramů a začal svítit ve výšce 78 km nad Veselím nad Lužnicí. Těleso se v té době pohybovalo rychlostí 13,4 km/s a po relativně strmé dráze pokračovalo v letu směrem prakticky přesně na JZ a postupně zjasňovalo.

Maximální jasnost bolid dosáhl v krátkém a nevýrazném zjasnění v bodě na dráze, který ležel ve výšce 37,5 km nad Ševětínem. Jeho absolutní jasnost (přepočtená na jednotkovou vzdálenost 100 km) zde dosáhla -9,4 magnitudy, což přibližně odpovídá jasnosti Měsíce v první čtvrti. V této fázi letu se již také meteoroid v atmosféře mohutně brzdil a také se rozpadal. Celou světelnou dráhu dlouhou 63 km uletěl za bezmála 5 sekund a pohasl ve výšce pouhých 21 km vysoko jihozápadně od obce Hosín u Českých Budějovic.

Z analýzy videozáznamu průletu bolidu se pracovníkům Astronomického ústavu podařilo zjistit, že kromě hlavního kusu o hmotnosti asi 1 kg, došlo k pádu ještě jednoho relativně velkého meteoritu o hmotnosti přibližně 250 gramů a několika výrazně menších gramových až desetigramových meteoritů. Zatímco dopadová oblast dvou větších kusů leží přímo v Českých Budějovicích, přesněji v oblasti sídliště Máj a Na Zavadilce (pro 1 kg meteorit) a v jižní části přírodní rezervace Vrbenské rybníky (pro 250g meteorit), tak malé meteority mohou být mnohem dál proti směru letu až u obcí Úsilné a Libníč.

V květnu minulého roku se podobně hledal meteorit u Hradce Králové. Tehdy byl nalezen v předpovězené oblasti a vážil přes 100 gramů. Jeho hledání trvalo přes 2 měsíce.


Snímek bolidu ze 3. prosince 2017 pořízeného automatickou kamerou české bolidové sítě na stanovišti Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Světlé pozadí oblohy je způsobeno měsíčním úplňkem, autor: AsÚ AV ČR


Schematické znázornění pádových oblastí pro dva největší meteority, autor: AsÚ AV ČR