Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Ještě dnes teploty často vyšplhají nad 20 °C

Jak spatřit odvrácenou stranu Měsíce?

V pátek 18. října tomu bude rovných 60 let, kdy lidé díky sondě Luna 3 poprvé spatřili odvrácenou stranu Měsíce. V pátek 4. října tohoto roku se nám ovšem naskytne příležitost nahlédnout alespoň na kousek odvrácené strany i bez kosmických sond!

Měsíc
Jeden z prvních záběrů odvrácené strany Měsíce, který pořídila sonda Luna 3, Foto: RSP

Náš kosmický souputník k nám přivrací stále stejnou polokouli nejspíš už od počátku své existence. Způsobuje to synchronní neboli vázaná rotace, při které se náš satelit otočí kolem své rotační osy za stejnou dobu, za jakou oběhne svou mateřskou planetu. První záběr neznámé části měsíčního světa pořídila sovětská sonda Luna 3 ráno 7. října 1959, kdy ji od měsíčního povrchu dělilo 63 500 km, poslední záběr pak získala o 40 minut později ze vzdálenosti 66 700 km. Pro představu tehdejší technologie se sluší dodat, že na této kosmické sondě se ještě využívala technika klasické fotografie automaticky vyvolané a ustálené na palubě sondy a předávané do pozemního střediska systémem telefota. Teprve při průletu sondy kolem Země, 18. října 1959, se podařilo odvysílat z paluby celkem 17 snímků, na kterých lidé mohli poprvé spatřit odvrácenou stranu našeho odvěkého souputníka.

Od té doby jsme samozřejmě získali mnohem detailnější záběry odvrácené strany. Ty dosud nejdokonalejší pořídila americká sonda Lunar Reconnaissance Orbiter. Krásné mapy zhotovené na základě dlouhodobého pozorování této sondy si můžete prohlédnout například na stránkách NASA

Pokud ale chceme nahlédnout na odvrácenou stranu (samozřejmě jen na její část), nejsme odkázáni jen kosmické sondy. Náš kosmický souputník totiž vůči pozorovateli na Zemi vykonává zvláštní kývavé pohyby, zásluhou kterých můžeme střídavě pozorovat až 59 % měsíčního povrchu. Astronomové tyto kývavé pohyby Měsíce označují jako librace a jejich příčin je hned několik. Ta první souvisí se skutečností, že oběžná dráha Měsíce kolem Země není přesně kruhová, ale mírně eliptická. Měsíc se díky tomu pohybuje v přízemí kolem Země o něco rychleji než v odzemí. Rychlost rotace Měsíce ovšem zůstává stejná! Rotace se tedy někdy oproti oběhu trochu opozdí nebo naopak předběhne a my můžeme střídavě nahlédnout až o 6,3 stupňů za východní nebo západní okraj přivrácené strany. Díky tomu, že k této libraci přispívá i tzv. evekce (změny v přitažlivosti Slunce způsobené měnící se vzdáleností Měsíc–Slunce) a další poruchy, dosahuje librace v délce hodnoty až 7,9°.

Druhá příčina významného natáčení našeho kosmického souseda spočívá v tom, že oběžná rovina Měsíce kolem Země svírá s ekliptikou (oběžnou rovinou Země kolem Slunce) úhel 5,1°. Následkem toho k nám Měsíc střídavě natáčí jeho severní nebo jižní pól.

Nyní se konečně dostáváme k tomu, jak nahlédnout na odvrácenou stranu. V pátek 4. října totiž librace v šířce dosáhne své největší hodnoty (7,9 stupňů) a nám se tak naskytne pohled za východní okraj Měsíce. Při pohledu očima si toho nevšimneme, ale při pohledu dalekohledem už bude změna patrná na první pohled! Pokud nám nebude přát počasí, nezoufejte. Slušné natočení směrem za východní okraj vydrží i během sobotního večera, kdy už bude v noci o něco méně oblačnosti. Měsíc se k nám navíc v následujících týdnech natočí znovu, stačí jen sledovat hodnoty jeho librací například pomocí programu Virtual Moon Atlas nebo ve Hvězdářské ročence.

Posun Měsíce
V pátek 4. října se k nám díky kývavým pohybům Měsíce natočí jeho východní okraj o nejvyšší možnou hodnotu. Budeme tak mít možnost nahlédnout za jeho přivrácenou stranu.

Posun Měsíce
Srovnání východního okraje Měsíce 4. října a 12. října 2019. Všimněte si větší mezery mezi Mořem nepokojů (označeno šipkou) a okrajem měsíčního disku.