Zítra nás čeká růžový superúplněk
V úterý 27. dubna nastane o půl šesté ráno úplněk a o 11 hodin se Měsíc na své dráze přiblíží k Zemi jen na 357 370 km. V úterý večer se tak nad obzor vyhoupne druhý největší měsíční kotouč letošního roku. Nic velkého ale nečekejte.
Letošní dubnový úplněk si vysloužil hned dvě přezdívky. Jednak půjde o tzv. růžový úplněk, což kupodivu nemá nic společného s jeho zabarvením. Podle starých ročenek amerických farmářů měl totiž každý úplněk své vlastní jméno. Ten dubnový byl nazván podle růžové barvy plamenek šídlovitých čili okrasných květin původem ze Severní Ameriky, které rozkvétají právě v dubnu. Druhá přezdívka vyplývá z toho, že půjde zároveň o tzv. superúplněk.
Proč superúplněk?
Nebeská mechanika Měsíci velí, že náš souputník kolem Země neobíhá po přesně kruhové dráze, ale po mírně výstředné elipse. A tak je někdy k Zemi blíž (přízemí) a někdy zase dál (odzemí). Vzhledem k tomu, že časy přízemí a odzemí nesouvisí s měsíčními fázemi, mohou nastávat okamžiky největšího či nejmenšího přiblížení Měsíce k Zemi při libovolných fázích. A právě o to jde. Když totiž přízemí nastane zrovna v době, kdy je Měsíc v úplňku, tak tento úplněk bude o něco větší než ty, které se s dobou přízemí neshodly. Záleží jen na tom, jak moc se doba přízemí kryje s dobou úplňku a jak blízko v daném přízemí Měsíc od Země je (vzdálenost Měsíce se při různých přízemích liší). A tak některé úplňky jsou více super a jiné méně.
Těsný souboj velikostí
Dubnový superúplněk bude podle suché řeči čísel tím druhým největším v letošním roce. Hned při následujícím úplňku, který nastane 26. května ve 13 hodin, se k nám totiž Měsíc přiblíží na 357 450 km. Tou dobou našeho souputníka ale na obloze nespatříme, protože bude pod obzorem. Jeho vůbec nejtěsnější přiblížení k Zemi nastane o něco dříve než úplněk. Konkrétně 26. května ve čtyři hodiny ráno, kdy od nás bude Měsíc vzdálený 357 300 km. Pokud si tedy chcete počíhat na největší měsíční úplněk letošního roku, počkejte si na západ Měsíce, okolo páté ráno 26. května. Tou dobou k nám bude Měsíce ještě o asi 85 kilometrů blíž, než 27. dubna večer při vycházejícím růžovém úplňku. Jde však o naprosto zanedbatelný rozdíl, a tak oba úplňky, jak dubnový, tak i ten květnový můžeme považovat za prakticky stejně velké. Pro úplnost dodejme, že v roce 2021 se k nám Měsíc nejvíc přiblíží 4. prosince krátce po 12. hodině, a to na zhruba 356 790 kilometrů. Tou dobou ale bude v novu, takže si velký Měsíc neužijeme.
Rozdíl ve velikostech Měsíce
Superúplněk bez definice
Je třeba uvést na pravou míru ještě jednu podstatnou informaci: superměsíc (ani superúplněk) není žádným oficiálním astronomickým termínem. Poprvé toto označení použil astrolog (ano, astrolog, ne astronom!) Richard Nolle v roce 1979. Superměsíc definoval jako nov nebo úplněk, který nastává ve vzdálenosti menší nebo rovnající se 90 % jeho nejmenší vzdálenosti od Země na dané oběžné dráze. Proč si však zvolil zrovna 90 procent, nikdo netuší. Tam, kde není přesná definice, nemůže být ani jednoznačný výsledek. Za referenční přízemí a odzemí si totiž můžete vybrat hned několik hodnot. Mohou to být například nejbližší přiblížení v daném roce nebo nejbližší přiblížení při aktuálním oběhu. Proto se ani astronomové neshodnou na tom, který úplněk ještě super je a který už ne.
Běžný pozorovatel si rozdílu nevšimne
Největším úplňkem letošního roku bude tedy ten, který nastane 26. května. Naopak vůbec nejmenší úplněk nás čeká 19. prosince. Mezi nejbližším a nejvzdálenějším úplňkem roku 2021 tedy bude rozdíl skoro 49 tisíc kilometrů. Na první pohled se to může zdát hodně, ale rozdíl je to pro běžného pozorovatele zcela zanedbatelný. Ostatně, nemáte někde po ruce padesátikorunovou minci? Tak někoho požádejte, aby tuto minci podržel před vašima očima ve vzdálenosti tří metrů. Právě tak velký bude na obloze největší úplněk letošního roku. Ten nejmenší se pak bude jevit zhruba jako desetikoruna sledovaná ze stejné vzdálenosti.
Pokud se chystáte vyfotografovat vycházející či zapadající Měsíc, je jedno, zda daný úplněk bude „super“ či nikoli. Každý úplněk je totiž příležitostí k zajímavému úlovku. Na tomto snímku je zapadající březnový úplněk nad siluetou Brna, zdroj: Pavel Gabzdyl
Letošní dubnový úplněk si vysloužil hned dvě přezdívky. Jednak půjde o tzv. růžový úplněk, což kupodivu nemá nic společného s jeho zabarvením. Podle starých ročenek amerických farmářů měl totiž každý úplněk své vlastní jméno. Ten dubnový byl nazván podle růžové barvy plamenek šídlovitých čili okrasných květin původem ze Severní Ameriky, které rozkvétají právě v dubnu. Druhá přezdívka vyplývá z toho, že půjde zároveň o tzv. superúplněk.
Proč superúplněk?
Nebeská mechanika Měsíci velí, že náš souputník kolem Země neobíhá po přesně kruhové dráze, ale po mírně výstředné elipse. A tak je někdy k Zemi blíž (přízemí) a někdy zase dál (odzemí). Vzhledem k tomu, že časy přízemí a odzemí nesouvisí s měsíčními fázemi, mohou nastávat okamžiky největšího či nejmenšího přiblížení Měsíce k Zemi při libovolných fázích. A právě o to jde. Když totiž přízemí nastane zrovna v době, kdy je Měsíc v úplňku, tak tento úplněk bude o něco větší než ty, které se s dobou přízemí neshodly. Záleží jen na tom, jak moc se doba přízemí kryje s dobou úplňku a jak blízko v daném přízemí Měsíc od Země je (vzdálenost Měsíce se při různých přízemích liší). A tak některé úplňky jsou více super a jiné méně.
Těsný souboj velikostí
Dubnový superúplněk bude podle suché řeči čísel tím druhým největším v letošním roce. Hned při následujícím úplňku, který nastane 26. května ve 13 hodin, se k nám totiž Měsíc přiblíží na 357 450 km. Tou dobou našeho souputníka ale na obloze nespatříme, protože bude pod obzorem. Jeho vůbec nejtěsnější přiblížení k Zemi nastane o něco dříve než úplněk. Konkrétně 26. května ve čtyři hodiny ráno, kdy od nás bude Měsíc vzdálený 357 300 km. Pokud si tedy chcete počíhat na největší měsíční úplněk letošního roku, počkejte si na západ Měsíce, okolo páté ráno 26. května. Tou dobou k nám bude Měsíce ještě o asi 85 kilometrů blíž, než 27. dubna večer při vycházejícím růžovém úplňku. Jde však o naprosto zanedbatelný rozdíl, a tak oba úplňky, jak dubnový, tak i ten květnový můžeme považovat za prakticky stejně velké. Pro úplnost dodejme, že v roce 2021 se k nám Měsíc nejvíc přiblíží 4. prosince krátce po 12. hodině, a to na zhruba 356 790 kilometrů. Tou dobou ale bude v novu, takže si velký Měsíc neužijeme.
Rozdíl ve velikostech Měsíce
Superúplněk bez definice
Je třeba uvést na pravou míru ještě jednu podstatnou informaci: superměsíc (ani superúplněk) není žádným oficiálním astronomickým termínem. Poprvé toto označení použil astrolog (ano, astrolog, ne astronom!) Richard Nolle v roce 1979. Superměsíc definoval jako nov nebo úplněk, který nastává ve vzdálenosti menší nebo rovnající se 90 % jeho nejmenší vzdálenosti od Země na dané oběžné dráze. Proč si však zvolil zrovna 90 procent, nikdo netuší. Tam, kde není přesná definice, nemůže být ani jednoznačný výsledek. Za referenční přízemí a odzemí si totiž můžete vybrat hned několik hodnot. Mohou to být například nejbližší přiblížení v daném roce nebo nejbližší přiblížení při aktuálním oběhu. Proto se ani astronomové neshodnou na tom, který úplněk ještě super je a který už ne.
Běžný pozorovatel si rozdílu nevšimne
Největším úplňkem letošního roku bude tedy ten, který nastane 26. května. Naopak vůbec nejmenší úplněk nás čeká 19. prosince. Mezi nejbližším a nejvzdálenějším úplňkem roku 2021 tedy bude rozdíl skoro 49 tisíc kilometrů. Na první pohled se to může zdát hodně, ale rozdíl je to pro běžného pozorovatele zcela zanedbatelný. Ostatně, nemáte někde po ruce padesátikorunovou minci? Tak někoho požádejte, aby tuto minci podržel před vašima očima ve vzdálenosti tří metrů. Právě tak velký bude na obloze největší úplněk letošního roku. Ten nejmenší se pak bude jevit zhruba jako desetikoruna sledovaná ze stejné vzdálenosti.
Pokud se chystáte vyfotografovat vycházející či zapadající Měsíc, je jedno, zda daný úplněk bude „super“ či nikoli. Každý úplněk je totiž příležitostí k zajímavému úlovku. Na tomto snímku je zapadající březnový úplněk nad siluetou Brna, zdroj: Pavel Gabzdyl
