Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Podmračená sobota, někde i zaprší

Světově unikátní záběr stuhového blesku se podařilo zachytit nad Brnem

Letošní léto je opravdu bohaté na bouřky, které jsou často doprovázené intenzivní bleskovou aktivitou. Obloha tak nabízí příležitost k zajímavým fotografickým úlovkům. Blesky totiž nabývají mnoha podob, které jsou kromě vlastního elektrického výboje způsobeny i atmosférickými podmínkami v jejich okolí (viz článek Pohyb blesku zahrnuje několik fází). Asi každý zná klasický čárový blesk mezi oblakem a zemí, jehož viditelná část kanálu není rozvětvena (pokud naopak je, hovoříme o rozvětveném blesku).

Blesky
V posledních týdnech jsme u nás zaznamenali veliký počet blesků, tyto byly zachyceny během několika minut (záběr je složený ze 64 snímků) nad Brnem dne 9. července, zdroj: Pavel Gabzdyl

Jakýmsi poddruhem čárového blesku je potom vzácný blesk stuhový (v anglické literatuře ho najdeme pod pojmem ribbon ligthning). V tomto případě jde o blesk, který má podstatně větší šířku kanálu, než má typický čárový blesk, v ideálním případě můžeme sledovat dokonce drobné mezery mezi jednotlivými sousedními „kanálky“ daného blesku. Jde o poměrně vzácnou událost, kterou se hlavně v dřívější době podařilo fotograficky zachytit jen velmi výjimečně. To vedlo určitou skupinu odborníků i k názoru, že ve skutečnosti jde o chybný fotografický záznam, který je způsobený pohybem fotografického přístroje.

Pomineme-li tento způsob zdůvodnění fotek stuhových blesků, lze najít meteorologické příčiny jejich vzniku. Nutné jsou ale dva předpoklady – jednak silný boční vítr a dále více zpětných výbojů (což jsou dílčí výboje, které vznikají po spojení vodivého kanálu blesku se zemí). Přitom je důležité, aby se úhel mezi větrem a spojnicí blesk – pozorovatel blížil co nejvíce úhlu pravému. Tento silný boční vítr totiž vede k určitému posunu každého dalšího zpětného výboje ve srovnání s předcházejícím výbojem, čímž se vytváří onen efekt stuhy. Přičemž platí, že šance ke vzniku stuhového blesku roste s rostoucí rychlostí větru a stoupajícím počtem zpětných výbojů.

Současné fotografické přístroje s vysokým rozlišením jsou schopny zachytit tento efekt mnohem lépe než přístroje před deseti a více lety. Unikátní příklad stuhového blesku dokonce se čtyřmi souběžnými a navzájem posunutými kanály dílčích výbojů se podařilo zachytit Pavlovi Gabzdylovi v Brně večer 25. července 2021. Při podrobném zkoumání je patrné, že se všechny čtyři kanály sbíhají v jednom bodě u zemského povrchu. Navíc autor přikládá i záběr z druhého fotoaparátu, což vylučuje zachycení stuhového blesku jako důsledek chybného záběru nebo drobného pohybu fotografického přístroje. A konečně, reálnost zachyceného jevu potvrzuje i meteorologické pozorování – při této bouřce byl na nedaleké meteorologické stanici v Brně-Tuřanech naměřen náraz větru dosahující až 90 km/h, což je rychlost, při které už může docházet k bočnímu posunutí bleskového kanálu při jednotlivých zpětných výbojích. Jde tak o vzácný snímek stuhového blesku a to nejen v kontextu České republiky. O pozorování z Brna dokonce projevila zájem americká výzkumná agentura Universities Space Research Association. Snímek totiž více přibližuje doposud poměrně málo vyzkoumanou problematiku stuhových blesků. Ostatně bouřky stále skrývají dost neuspokojivě vysvětlených jevů (nejznámější je kulový blesk).

Stuhový blesk
Stuhový blesk nad Brnem, 25. 7. 2021 (detaily k pořízení snímku: Fuji X-T3 + XF35mmF2 R WR, 2 x 20,0 sec at f / 8,0, ISO 160), zdroj: Pavel Gabzdyl

Stuhový blesk
Detail stuhového blesku nad Brnem, 25. 7. 2021, zdroj: Pavel Gabzdyl