Dinosauři zažívali velmi teplé klima s výrazným skleníkovým efektem
Do kin v těchto týdnech vstoupil nový film Jurský svět: Nadvláda. Ačkoliv děj je naprosto fiktivní, nabízí otázku, jaké vlastně v době skutečné existence dinosaurů na naší planetě panovalo klima.
Kostry různých dinosaurů v muzeích - jaké zažívali dinosauři klima na naší planetě?, zdroj: en.wikipedia.org
Ještě, než se pokusíme na tuto otázku odpovědět, je třeba si uvědomit, že dinosauři tu žili velmi dlouho, od začátku druhohor, tedy asi před 230 milióny let, až do doby před 66 milióny let. Níže uvedené je tedy nutné brát s rezervou jako typická podoba klimatu, které se ale během přítomnosti těchto velkých plazů na naší planetě i výrazněji lišila. Základním rysem atmosféry tehdejší doby byly vysoké koncentrace oxidu uhličitého. Podle dostupných rekonstrukcí dosahovaly v počátcích existence dinosaurů hodnot až kolem 2 000 ppm (částic CO2 na milión částic vzduchu), tedy zhruba pětkrát vyšších než v současnosti. Postupně se ale množství tohoto skleníkového plynu v ovzduší snižovalo.
Rekonstrukce vývoje koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře za posledních 400 miliónů let (znázorněna tmavě modrou čarou, světle modrými sloupci je znázorněn rozsah zalednění a červenou čarou je znázorněna logaritmická regrese koncentrací oxidu uhličitého), zdroj: nature.com
Každopádně se tedy dá klima dinosaurů označit jako klima skleníkové, s podstatně výraznějším skleníkovým efektem, než který známe ze současnosti. Což tedy vedlo obecně k podobě klimatu velmi teplého, s často o více než 8 °C vyšší teplotou (v globálním průměru) než panuje teď. Zajímavým rysem byly podstatně menší rozdíly mezi póly a tropickými oblastmi, ve srovnání s dneškem asi poloviční. Subtropické podnebí zasahovalo až přibližně k 45. rovnoběžce, a mírné klima měly často i polární oblasti. Ledovce se proto vyskytovaly prakticky jen ve vysokých horských polohách. Teploty povrchových vrstev oceánů v polárních oblastech se pohybovaly v průměru kolem 14 °C v zimě a kolem 17 °C v létě, zatímco v tropech měly kolem 30 °C celoročně. Takto vysoké teploty umožnily i v polárních oblastech růst stromů a mimochodem taky výskyt chladnokrevných plazů, jak plyne z fosilních nálezů. Což mimo jiné znamená, že během zimy muselo být dostatečně teplo, aby tito tvorové a rostliny byly schopny přežít polární noc.
Rekonstrukce vývoje teploty za posledních 500 miliónů let (stupnice je uvedena ve °F, přepočet na °C je 60 °F = 15,6 °C, 70 °F = 21,1 °C 80 °F = 26,7 °C, 90 °F = 32,2 °C), zdroj: climate.gov
Na podobu a vývoj klimatu v té době mělo zásadní vliv rozlomení superkontinentu Pangea. Ta byla před zhruba 250 miliony lety velmi horkou pevninou, globální teplota v té době byla asi o 15 stupňů vyšší než v současnosti. Jakmile se tento velký kontinent rozdělil a došlo ke vzniku rozsáhlých vodních oblastí kolem nových pevnin, změnilo se klima ze suchého a horkého směrem k vlhkému a teplému. Pouště se tak postupně přeměnily v oblasti s bujnou vegetací, poskytující dostatek potravy právě i pro velké býložravé dinosaury. Teploty se nejprve snížily, později, od doby cca před 150 milióny let až do konce existence dinosaurů, bylo opět výrazně tepleji, asi o 8 až 12 °C, než v současnosti.
Pangea zhruba před 250 miliony let, zdroj: en.wikipedia.org
Pokud se snažíme modelovat proudění v této době (což mimo jiné znamená uvážit i podstatně odlišné rozložení pevniny a orografie oproti dnešku), ukazuje se, že proudění bylo obecně slabší než dnes (zejména západní větry v mírných a vyšších zeměpisných šířkách). V severním Atlantiku přitom západní větry vanuly spíš jen v zimním období, zatímco v létě foukal vítr spíš od východu. Léta byla obecně horká, zimy teplé. A teplé klima samozřejmě přinášelo i potenciál pro výskyt silnějších bouří, než známe ze současnosti. Samotné detaily podoby počasí je ale velmi obtížné modelovat a získat, neboť i vstupní data známe často pouze s výrazným omezením.
Kostry různých dinosaurů v muzeích - jaké zažívali dinosauři klima na naší planetě?, zdroj: en.wikipedia.org
Ještě, než se pokusíme na tuto otázku odpovědět, je třeba si uvědomit, že dinosauři tu žili velmi dlouho, od začátku druhohor, tedy asi před 230 milióny let, až do doby před 66 milióny let. Níže uvedené je tedy nutné brát s rezervou jako typická podoba klimatu, které se ale během přítomnosti těchto velkých plazů na naší planetě i výrazněji lišila. Základním rysem atmosféry tehdejší doby byly vysoké koncentrace oxidu uhličitého. Podle dostupných rekonstrukcí dosahovaly v počátcích existence dinosaurů hodnot až kolem 2 000 ppm (částic CO2 na milión částic vzduchu), tedy zhruba pětkrát vyšších než v současnosti. Postupně se ale množství tohoto skleníkového plynu v ovzduší snižovalo.
Rekonstrukce vývoje koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře za posledních 400 miliónů let (znázorněna tmavě modrou čarou, světle modrými sloupci je znázorněn rozsah zalednění a červenou čarou je znázorněna logaritmická regrese koncentrací oxidu uhličitého), zdroj: nature.com
Každopádně se tedy dá klima dinosaurů označit jako klima skleníkové, s podstatně výraznějším skleníkovým efektem, než který známe ze současnosti. Což tedy vedlo obecně k podobě klimatu velmi teplého, s často o více než 8 °C vyšší teplotou (v globálním průměru) než panuje teď. Zajímavým rysem byly podstatně menší rozdíly mezi póly a tropickými oblastmi, ve srovnání s dneškem asi poloviční. Subtropické podnebí zasahovalo až přibližně k 45. rovnoběžce, a mírné klima měly často i polární oblasti. Ledovce se proto vyskytovaly prakticky jen ve vysokých horských polohách. Teploty povrchových vrstev oceánů v polárních oblastech se pohybovaly v průměru kolem 14 °C v zimě a kolem 17 °C v létě, zatímco v tropech měly kolem 30 °C celoročně. Takto vysoké teploty umožnily i v polárních oblastech růst stromů a mimochodem taky výskyt chladnokrevných plazů, jak plyne z fosilních nálezů. Což mimo jiné znamená, že během zimy muselo být dostatečně teplo, aby tito tvorové a rostliny byly schopny přežít polární noc.
Rekonstrukce vývoje teploty za posledních 500 miliónů let (stupnice je uvedena ve °F, přepočet na °C je 60 °F = 15,6 °C, 70 °F = 21,1 °C 80 °F = 26,7 °C, 90 °F = 32,2 °C), zdroj: climate.gov
Na podobu a vývoj klimatu v té době mělo zásadní vliv rozlomení superkontinentu Pangea. Ta byla před zhruba 250 miliony lety velmi horkou pevninou, globální teplota v té době byla asi o 15 stupňů vyšší než v současnosti. Jakmile se tento velký kontinent rozdělil a došlo ke vzniku rozsáhlých vodních oblastí kolem nových pevnin, změnilo se klima ze suchého a horkého směrem k vlhkému a teplému. Pouště se tak postupně přeměnily v oblasti s bujnou vegetací, poskytující dostatek potravy právě i pro velké býložravé dinosaury. Teploty se nejprve snížily, později, od doby cca před 150 milióny let až do konce existence dinosaurů, bylo opět výrazně tepleji, asi o 8 až 12 °C, než v současnosti.
Pangea zhruba před 250 miliony let, zdroj: en.wikipedia.org
Pokud se snažíme modelovat proudění v této době (což mimo jiné znamená uvážit i podstatně odlišné rozložení pevniny a orografie oproti dnešku), ukazuje se, že proudění bylo obecně slabší než dnes (zejména západní větry v mírných a vyšších zeměpisných šířkách). V severním Atlantiku přitom západní větry vanuly spíš jen v zimním období, zatímco v létě foukal vítr spíš od východu. Léta byla obecně horká, zimy teplé. A teplé klima samozřejmě přinášelo i potenciál pro výskyt silnějších bouří, než známe ze současnosti. Samotné detaily podoby počasí je ale velmi obtížné modelovat a získat, neboť i vstupní data známe často pouze s výrazným omezením.
