Letošní listopad se stal globálně nejteplejším listopadem v historii měření
Letošní listopad se stal globálně nejteplejším listopadem v historii měření. Podle agentury Copernicus byla průměrná měsíční teplota o 0,13 °C vyšší než v dosud nejteplejších listopadech 2016 a 2019. Jelikož se jedná o globální odchylku, kde každá setina hraje významnou roli, jde opravdu o výrazné překonání dosavadního rekordu. Ve srovnání s průměrem 1981 až 2010 pak odchylka činí +0,77 °C. Jak už to bývá, ne všude šlo o nejteplejší listopad vůbec.
Odchylka teploty vzduchu za listopad 2020 ve světě od dlouhodobého průměru 1981-2010, zdroj: copernicus.org
V Evropě skončil listopad 2020 na druhém místě (společně s listopadem 2009), na starém kontinentě bylo totiž ještě tepleji v listopadu 2015. Výraznou měrou k 2. místu v historii měření v Evropě přispěl hlavně sever kontinentu. Norsko, Švédko i Finsko hlásí nejteplejší listopad vůbec. Na druhou stranu, ve střední a jihovýchodní Evropě tak teplo nebylo. Platí to i o České republice, například v pražském Klementinu skončil zhruba na 27. místě z 246 listopadů (od roku 1775).
Odchylky podzimní teploty vzduchu od roku 1980 v Evropě – rok 2020 jasně vyniká, zdroj: copernicus.org
Odchylka teploty vzduchu za listopad 2020 v Evropě od dlouhodobého průměru 1981-2010, zdroj: copernicus.org
Mimořádně teplo – ostatně jako po celý tento rok – bylo nad velkou částí Sibiře a v Arktidě – místy teplotní odchylka přesáhla +5 °C, ojediněle i +10 °C. Ruku v ruce s tím jde i nadále přetrvávající rekordně nízký rozsah mořského ledu (alespoň podle údajů amerického Národního centra pro sněhová a ledovcová data), který registrujeme už od poloviny října. Rekordně teplý listopad má za sebou rovněž Austrálie (o 0,4 °C překonán dosavadní rekord z roku 2014). Rekordy padaly také místy ve střední a jižní Africe a nad střední a východní částí USA. Na druhé straně, i v rekordně teplém listopadu najdeme oblasti, které měly naopak výrazně chladněji – až o 5 °C chladnější měsíce zažili v Kazachstánu, části Pákistánu nebo v západní Antarktidě. A chladněji v souvislosti s jevem La Niña bylo i ve východní části tropického Pacifiku. Mimochodem právě fakt, že i přes probíhající fázi jevu La Niña jsme globálně zažili nejteplejší listopad, svědčí o pokračující výrazné míře oteplování v souvislosti se změnou klimatu.
Konec listopadu je také příležitost bilancovat celý letošní podzim, alespoň na území Evropy. Byl nejteplejší v historii, odchylka od průměru 1981-2010 činní +1,9 °C. A ve srovnání s dosud nejteplejším podzimem v roce 2006 byl o čtyři desetiny stupně teplejší! I tady platí, že sezónní průměr táhne nahoru především sever, ale i východ kontinentu, zatímco jihozápad zažil podzim teplotně blízký dlouhodobému průměru. Dodejme, že v pražském Klementinu skončil podzim na 10. místě z výše zmíněného počtu 246 podzimů.
Odchylka teploty vzduchu za podzim 2020 v Evropě od dlouhodobého průměru 1981-2010, zdroj: copernicus.org
Na základě dosavadního průběhu počasí na Zemi je už teď prakticky jisté, že letošní rok se stane jedním ze tří nejteplejších v historii měření – vyloučena stále není ani varianta, že půjde o rekordně teplý rok. Přitom šest nejteplejších let nastalo od roku 2014.
Dodejme, že konkrétní číselné údaje z různých světových center, která se věnují hodnocení vývoje klimatu, se mohou nepatrně lišit – souvisí to zejména s tím, vůči jakému srovnávacímu období průměry vyhodnocují, a taky jak řeší oblasti chudé na pozorování.
Odchylka teploty vzduchu za listopad 2020 ve světě od dlouhodobého průměru 1981-2010, zdroj: copernicus.org
V Evropě skončil listopad 2020 na druhém místě (společně s listopadem 2009), na starém kontinentě bylo totiž ještě tepleji v listopadu 2015. Výraznou měrou k 2. místu v historii měření v Evropě přispěl hlavně sever kontinentu. Norsko, Švédko i Finsko hlásí nejteplejší listopad vůbec. Na druhou stranu, ve střední a jihovýchodní Evropě tak teplo nebylo. Platí to i o České republice, například v pražském Klementinu skončil zhruba na 27. místě z 246 listopadů (od roku 1775).
Odchylky podzimní teploty vzduchu od roku 1980 v Evropě – rok 2020 jasně vyniká, zdroj: copernicus.org
Odchylka teploty vzduchu za listopad 2020 v Evropě od dlouhodobého průměru 1981-2010, zdroj: copernicus.org
Mimořádně teplo – ostatně jako po celý tento rok – bylo nad velkou částí Sibiře a v Arktidě – místy teplotní odchylka přesáhla +5 °C, ojediněle i +10 °C. Ruku v ruce s tím jde i nadále přetrvávající rekordně nízký rozsah mořského ledu (alespoň podle údajů amerického Národního centra pro sněhová a ledovcová data), který registrujeme už od poloviny října. Rekordně teplý listopad má za sebou rovněž Austrálie (o 0,4 °C překonán dosavadní rekord z roku 2014). Rekordy padaly také místy ve střední a jižní Africe a nad střední a východní částí USA. Na druhé straně, i v rekordně teplém listopadu najdeme oblasti, které měly naopak výrazně chladněji – až o 5 °C chladnější měsíce zažili v Kazachstánu, části Pákistánu nebo v západní Antarktidě. A chladněji v souvislosti s jevem La Niña bylo i ve východní části tropického Pacifiku. Mimochodem právě fakt, že i přes probíhající fázi jevu La Niña jsme globálně zažili nejteplejší listopad, svědčí o pokračující výrazné míře oteplování v souvislosti se změnou klimatu.
Konec listopadu je také příležitost bilancovat celý letošní podzim, alespoň na území Evropy. Byl nejteplejší v historii, odchylka od průměru 1981-2010 činní +1,9 °C. A ve srovnání s dosud nejteplejším podzimem v roce 2006 byl o čtyři desetiny stupně teplejší! I tady platí, že sezónní průměr táhne nahoru především sever, ale i východ kontinentu, zatímco jihozápad zažil podzim teplotně blízký dlouhodobému průměru. Dodejme, že v pražském Klementinu skončil podzim na 10. místě z výše zmíněného počtu 246 podzimů.
Odchylka teploty vzduchu za podzim 2020 v Evropě od dlouhodobého průměru 1981-2010, zdroj: copernicus.org
Na základě dosavadního průběhu počasí na Zemi je už teď prakticky jisté, že letošní rok se stane jedním ze tří nejteplejších v historii měření – vyloučena stále není ani varianta, že půjde o rekordně teplý rok. Přitom šest nejteplejších let nastalo od roku 2014.
Dodejme, že konkrétní číselné údaje z různých světových center, která se věnují hodnocení vývoje klimatu, se mohou nepatrně lišit – souvisí to zejména s tím, vůči jakému srovnávacímu období průměry vyhodnocují, a taky jak řeší oblasti chudé na pozorování.
