Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Po studeném ránu odpoledne citelně tepleji, další oteplení přinese víkend

Největší řeky na Zemi mají koryta v oblacích

Když se řekne řeka, každému se nejspíš vybaví vodní tok z jeho okolí, třeba Labe, Morava nebo Vltava. Nicméně o řekách můžeme – poněkud překvapivě – mluvit i v atmosféře, kde se jim říká atmosférické řeky. Samotný pojem je poměrně nový a třeba na českém internetu o něm najdete jen pár zmínek. Přesto má veliký dopad na počasí a klima různých oblastí po světě. Atmosférické řeky jsou samozřejmě odlišné od těch na zemském povrchu. Jde o poměrné dlouhé (tisíce km), ale současně úzké (typická šířka 400 až 600 kilometrů) pásy s vysokým obsahem vodní páry, které zajišťují přenos většiny vlhkosti z tropů do vyšších zeměpisných šířek, kde se často vážou na polární frontu a tlakové níže mírných šířek. Běžná atmosférická řeka obsahuje tolik vody (po zkondenzování vodní páry), kolik protéká řekou Mississippi při jejím ústí do Mexického zálivu (necelých 17 tisíc metrů krychlových za sekundu). Na jedné polokouli (severní či jižní) se typicky vyskytují vždy 3 až 5 atmosférických řek současně.

Podobně, jako kolísá podoba řek na zemi, kolísá i průběh a tvar, případně obsah vlhkosti v řekách atmosférických. Ty nejintenzivnější z nich ale můžou obsahovat až 15násobek výše zmíněného průměrného průtoku Mississippi, tedy čtvrt miliónu metrů krychlových za sekundu! V takovém případě už má atmosférická řeka potenciál přinést extrémní úhrny deště, případně sněhu, a následně samozřejmě i vést k rozsáhlým povodním až katastrofálního rozsahu.


Obr. 2: Množství srážkové vody v atmosféře na Zemi v roce 2016, model sestavený na základě mikrovlnných družicových sledování atmosféry - od rovníku se směrem na jih a sever vylévají atmosférické řeky

Asi nejznámějším případem atmosférické řeky je tzv. ananasový expres, který se vyskytuje nad východním Pacifikem a míří z oblasti Havajských ostrovů k západnímu pobřeží severní Ameriky. Na své jižní straně přitom přináší i poměrně teplý vzduch, který zkomplikoval například práci organizátorům zimních olympijských her ve Vancouveru a Whistleru v roce 2010 – srážek tehdy sice bylo dost, ale kvůli severnímu průběhu ananasového expresu byly i ve vysokých polohách často dešťové. Samozřejmě, že zdaleka ne všechny atmosférické řeky přinášejí povodně, většinou jsou srážky s nimi související spíš mírné intenzity a poskytují spíš kýženou vláhu do oblastí na pomezí subtropů a mírného pásma. Jsou součástí celoplanetárního koloběhu vody.

Pro sledování atmosférických řek jsou ideální meteorologické družice, hlavně jejich mikrovlnná pozorování. Ta jsou totiž schopna určit množství srážkové vody v atmosféře ve vertikálním vzduchovém sloupci. Jako hranice pro vymezení atmosférické řeky se pak používá zpravidla integrovaný obsah vodní páry odpovídající po kondenzaci alespoň 20 mm vody. Existuje dokonce stupnice, která definuje intenzitu atmosférických řek podle obsahu vlhkosti, který transportují. Rozlišuje atmosférické řeky slabé (vesměs prospěšné), mírné, silné, extrémní až výjimečné (které mohou způsobit katastrofální povodně). Pro představu, západoamerické pobřeží Oregonu zažívá extrémní atmosférickou řeku v průměru jednou za rok. V Evropě jsou atmosférické řeky většinou slabší, přesto ale můžou dosahovat kategorie tři (silné) a způsobit povodně hlavně na Britských ostrovech nebo třeba v Norsku. Dodejme, že v souvislosti se změnou klimatu se očekává nárůst intenzity (tedy množství přenášené vody) atmosférických řek v následujících dekádách.

Atmosférická řeka
Obr. 1: Množství srážkové vody v atmosféře v listopadu 2009, kdy zasáhly Britské ostrovy povodně spojené s výraznou atmosférickou řekou (modře označená) hmt.noaa.gov
Encyklopedie

Encyklopedie počasí

Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.