Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Ještě dnes teploty často vyšplhají nad 20 °C

Barvy podzimního listí ovlivňuje počasí

Podzim je pro někoho obdobím milovaným, pro jiné trochu depresivním. Pro všechny ale vždy nabízí pestrou paletu barevného listí stromů – na stromech tou dobou můžeme spatřit barvy od zelené přes jasně žlutou a oranžovou až po tmavě červenou. Jev, který se každoročně opakuje, co je ale jeho příčinou? Za všechno může pokles teplot pod nulu, tedy mráz. V listech stromů, resp. v jejich buňkách není nouze o vodu, ta má ale tu známou vlastnost, že při zmrznutí zvětší svůj objem. Což znamená, že buňky listů jsou při poklesu teploty pod nulu poškozovány ledovými krystaly, které se v nich zmrznutím vody tvoří. Toto poškození vede ve finále k opadávání listů ze stromů. Jenže stromy se snaží, aby listy, které z nich padají, nebyly zelené. Nechtějí se totiž jen tak zbavit zeleného barviva v chloroplastech, chlorofylu, který způsobuje zelené zabarvení listů a za pomoci světla v něm probíhá fotosyntéza.

Produkce chlorofylu je pro stromy poměrně náročná a navíc spotřebovává důležité živiny. Z tohoto důvodu se na podzim snaží stromy „zachránit“ tolik chlorofylu, co se dá, a stahují ho do větví a kmene. V nich pak bezpečně přečká zimu a na jaře se opět využije při růstu nových listů. Když chlorofyl mizí, listy se zbarvují podle doplňkových barviv, které v listech zůstávají - a to jsou právě barevné odstíny od žluté po tmavě červenou. Za žlutou a oranžovou barvu můžou karotenoidní barviva, za červenou až fialovou pak antokyany. Tyto barevné pigmenty přitom v listech plní i několik důležitých rolí – jednak působí jako ochrana před slunečním UV zářením, jednak chrání před vznikem volných radikálů v listech. Ten hrozí zejména na podzim, kdy je strom vystaven stresu z chladu a světla v ranních hodinách. Chrání tedy pletivo listů a umožňují tak v určité míře pokračování fotosyntézy i během období zbarvených listů.

Pestré barvy podzimu
Obr. 1: Pestré barvy podzimu – od zelené přes žlutou až po červenou

To, jak rychle a jak brzy se listy začnou barvit, záleží na několika faktorech. Vedle zkracující se délky dne je to hlavně teplota, respektive její pokles během nočních hodin. Pro optimální vývoj zbarvení je vhodné počasí tlakových výší – přes den s relativně bohatým slunečním svitem, který podporuje vznik už zmíněných antokyanů, na druhou stranu je žádoucí, aby se noci ještě obešly bez mrazu. Mráz totiž naruší produkci antokyanů, které dávají vyniknout červeným odstínům, a nastupují karotenoidní barviva se svým žlutým až oranžovým odstínem. Samozřejmě důležité je množství vody v půdě – čím větší je sucho, tím dříve se listy začnou barvit a opadávat z větví, někdy i rychleji, než se stačí náležitě zabarvit. A obecně taky platí, že čím déle trvá teplé počasí na podzim, tím déle vydrží listy na stromech. Někdy nám ale barevnou podívanou může zkazit deštivé a větrné počasí, které strhne listy k zemi dřív, než se dostatečně vybarví.

Pestré barvy podzimu
Obr. 2: Čím silnější je ranní mráz, tím méně listů na stromech zůstává

Pokud jde o letošní podzim, situace je regionálně odlišná, zatímco v některých oblastech a u některých stromů a keřů začalo žloutnutí listů s více než týdenním předstihem (třeba u bezu černého), u jiných stromů nastalo o víc než týden později (bříza) ve srovnání s dlouhodobým průměrem. V těchto dnech jsou v Česku regiony, kde už listí téměř opadalo, a pak oblasti, kde ještě většina drží na stromech. V příštích dnech se opět dočkáme nočních mrazů (teploty v příštích dnech budou většinou podprůměrné), zřejmě ale ještě ne natolik silných, aby listí opadalo úplně.

Pestré barvy podzimu
Obr. 3: Barevnost letošního podzimu je regionálně odlišná

Encyklopedie

Encyklopedie počasí

Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.