Tisíce blesků uhodí přímo do vodní plochy - jak moc jsou nebezpečné?
K letnímu počasí patří nejen slunce a vysoké teploty, ale samozřejmě taky bouřky. Ty můžou být sice mírné svými projevy (slabší intenzita deště, bez krup, nepříliš silné nárazy větru), jedno riziko s sebou ale nesou vždy – blesky. Přitom od začátku měsíce v Evropě uhodily stovky tisíc blesků. Před úderem blesku je tak dobré se mít na pozoru, detaily lze nalézt v článku Jak se chránit před bleskem, který se věnuje bouřkám na souši.
V létě ale tráví řada lidí dovolenou u vody nebo na vodě, ať už na přehradách a rybnících, nebo na moři. V takovém případě je někdy časově nemožné vyhledat bezpečné místo na pevnině a je nutné strávit dobu bouřky na otevřené vodní ploše. Pravděpodobnost přímého zásahu bleskem je sice malá, ale nikoliv nulová. Údery blesku do vody jsou totiž velmi časté a v posledních letech se je díky mobilní technice daří natočit na videa nebo zachytit na kvalitních fotografiích.
Zásah bleskem do vodní hladiny kolem letadlové lodi USS Abraham Lincoln, zdroj: Wikipedia
V případě, že nás bouřka zastihne na lodi (máme teď na mysli malá plavidla pro několik lidí), je nutné snížit výšku nad hladinou moře na minimum – podobně jako třeba při pobytu v horách se tedy snažíme „vyčnívat“ co nejméně. Pokud má loď uzavřenou kabinu, je vhodné strávit bouřku uvnitř ní a současně se vyvarovat dotyku nebo blízkosti kovových předmětů, elektrických zásuvek a spotřebičů. Samozřejmě je vhodné co nejvíc snížit výšku antén, stěžňů a třeba i vesel, pokud je to možné (resp. pokud nejsou součástí už zabudované ochrany před blesky). A pokud to jde, všechny přístroje odpojit od zdroje elektřiny. Zvýšení elektrického pole při blesku může poškodit i drobnou elektroniku jako jsou mobily nebo laptopy, snížení rizika lze zajistit například jejich zabalením do alobalu, případně vložením do mikrovlnné trouby (je-li přítomna), která se chová jako Faradayova klec.
V případě, že loď nemá k dispozici uzavřenou kabinu, jsou lidé na její palubě za bouřky ve velkém nebezpečí. V takovém případě se doporučuje ukotvit loď, případné rybářské pruty vytáhnout z vody, odstranit kovové předměty z těla (prsteny, náramky, řetízky,) nasadit si záchranné vesty a ulehnout na dno lodě. V této poloze pak počkat dostatečně dlouhou dobu, až přejde bouřka a pomine hrozba úderu bleskem na větší vzdálenost.
Otevřená loď na moři při bouřce znamená pro své pasažéry velké nebezpečí, zdroj: Wikipedia
A jaké nebezpečí představují blesky pro plavce? Velké. Za prvé, i když jen o málo, přeci jen představuje nadvodní část člověka vyvýšený objekt v jinak poměrně rovné ploše vody, což znamená i zvýšené riziko přímého zásahu bleskem. Mimo to je voda samozřejmě velmi dobrým vodičem elektrického proudu, takže i když blesk neudeří přímo do plavce, proud se šíří zejména v povrchové vrstvě rychle do šířky od místa úderu a může tak zranit nebo i zabít člověka. Přitom platí, že slaná voda je lepší vodič než sladká, tudíž na moři můžou být následky dramatičtější než na souši. Blesk se potom ve vodě šíří desítky až několik málo stovek metrů od místa úderu, v závislosti na velikosti proudu blesku (od místa úderu intenzita proudu klesá exponenciálně se zvětšující se vzdáleností).
Celosvětově mají blesky na svědomí více obětí na palubách lodí než plavců (je nutné ale zdůraznit, že přesná čísla není úplně jednoduché získat). Plavců zahyne poměrně málo (nejvýše několik desítek lidí za rok na celé planetě) – což pravděpodobně souvisí s tím, že většině z nich se podaří dosáhnout včas souše, případně na běžných rybnících je vzhledem k jejich velikosti a přítomnosti stromů v okolí přeci jen pravděpodobnost úderu blesku přímo do vodní plochy poměrně malá.
Na závěr lze konstatovat, že pobyt na otevřené vodní hladině za bouřky je potenciálně velmi nebezpečná věc. Je tudíž nutné sledovat předpověď počasí a vývoj oblohy, případně se držet blízko břehů, abychom měli dostatek času dosáhnout souše a úkrytu dříve, než dorazí první blesky. A hlavně na moři představuje potenciálně větší riziko rozbouřené moře než úder blesku.
V létě ale tráví řada lidí dovolenou u vody nebo na vodě, ať už na přehradách a rybnících, nebo na moři. V takovém případě je někdy časově nemožné vyhledat bezpečné místo na pevnině a je nutné strávit dobu bouřky na otevřené vodní ploše. Pravděpodobnost přímého zásahu bleskem je sice malá, ale nikoliv nulová. Údery blesku do vody jsou totiž velmi časté a v posledních letech se je díky mobilní technice daří natočit na videa nebo zachytit na kvalitních fotografiích.
Zásah bleskem do vodní hladiny kolem letadlové lodi USS Abraham Lincoln, zdroj: Wikipedia
V případě, že nás bouřka zastihne na lodi (máme teď na mysli malá plavidla pro několik lidí), je nutné snížit výšku nad hladinou moře na minimum – podobně jako třeba při pobytu v horách se tedy snažíme „vyčnívat“ co nejméně. Pokud má loď uzavřenou kabinu, je vhodné strávit bouřku uvnitř ní a současně se vyvarovat dotyku nebo blízkosti kovových předmětů, elektrických zásuvek a spotřebičů. Samozřejmě je vhodné co nejvíc snížit výšku antén, stěžňů a třeba i vesel, pokud je to možné (resp. pokud nejsou součástí už zabudované ochrany před blesky). A pokud to jde, všechny přístroje odpojit od zdroje elektřiny. Zvýšení elektrického pole při blesku může poškodit i drobnou elektroniku jako jsou mobily nebo laptopy, snížení rizika lze zajistit například jejich zabalením do alobalu, případně vložením do mikrovlnné trouby (je-li přítomna), která se chová jako Faradayova klec.
V případě, že loď nemá k dispozici uzavřenou kabinu, jsou lidé na její palubě za bouřky ve velkém nebezpečí. V takovém případě se doporučuje ukotvit loď, případné rybářské pruty vytáhnout z vody, odstranit kovové předměty z těla (prsteny, náramky, řetízky,) nasadit si záchranné vesty a ulehnout na dno lodě. V této poloze pak počkat dostatečně dlouhou dobu, až přejde bouřka a pomine hrozba úderu bleskem na větší vzdálenost.
Otevřená loď na moři při bouřce znamená pro své pasažéry velké nebezpečí, zdroj: Wikipedia
A jaké nebezpečí představují blesky pro plavce? Velké. Za prvé, i když jen o málo, přeci jen představuje nadvodní část člověka vyvýšený objekt v jinak poměrně rovné ploše vody, což znamená i zvýšené riziko přímého zásahu bleskem. Mimo to je voda samozřejmě velmi dobrým vodičem elektrického proudu, takže i když blesk neudeří přímo do plavce, proud se šíří zejména v povrchové vrstvě rychle do šířky od místa úderu a může tak zranit nebo i zabít člověka. Přitom platí, že slaná voda je lepší vodič než sladká, tudíž na moři můžou být následky dramatičtější než na souši. Blesk se potom ve vodě šíří desítky až několik málo stovek metrů od místa úderu, v závislosti na velikosti proudu blesku (od místa úderu intenzita proudu klesá exponenciálně se zvětšující se vzdáleností).
Celosvětově mají blesky na svědomí více obětí na palubách lodí než plavců (je nutné ale zdůraznit, že přesná čísla není úplně jednoduché získat). Plavců zahyne poměrně málo (nejvýše několik desítek lidí za rok na celé planetě) – což pravděpodobně souvisí s tím, že většině z nich se podaří dosáhnout včas souše, případně na běžných rybnících je vzhledem k jejich velikosti a přítomnosti stromů v okolí přeci jen pravděpodobnost úderu blesku přímo do vodní plochy poměrně malá.
Na závěr lze konstatovat, že pobyt na otevřené vodní hladině za bouřky je potenciálně velmi nebezpečná věc. Je tudíž nutné sledovat předpověď počasí a vývoj oblohy, případně se držet blízko břehů, abychom měli dostatek času dosáhnout souše a úkrytu dříve, než dorazí první blesky. A hlavně na moři představuje potenciálně větší riziko rozbouřené moře než úder blesku.
Encyklopedie počasí
Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.
_transits_the_Strait_of_Malacca.jpg){kind=link}
