Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Ještě dnes teploty často vyšplhají nad 20 °C

Bombogeneze - když tlak v níži extrémně rychle klesá

V posledních letech se v médiích občas můžeme setkat s pojmem cyklonální bomba, bombastické prohlubování, meteorologická bomba a podobně. Tyto pojmy, jejichž primárním zdrojem je anglické slovo bombogenesis nebo cyclone bomb, jsou často používány k jistému ohromení diváka či čtenáře. Ve skutečnosti by správný překlad do češtiny zněl spíš jako bombogeneze. Jenže to zřejmě není dost bombastické. Navíc jde o pojem, který používají spíš američtí kolegové, zatímco v Evropě se setkáme častěji s označením rapidní, případně explozivní cyklogeneze.

O co přesně jde? Cyklogeneze je označení souboru procesů, které vedou k poklesu tlaku vzduchu v centru tlakové níže (cyklóny), tedy k jejímu prohlubování. Za vhodných podmínek pak může probíhat prohlubování cyklony mimořádně intenzivně, kdy tlak vzduchu za 24 hodin v centru níže klesne alespoň o 24 hPa (viz níže uvedené video). A právě v takovém případě hovoříme o rapidní nebo explozivní cyklogenezi, v USA nebo i Japonsku pak často o bombogenezi.


Obr. 1: Příklad rapidní cyklogeneze nad Atlantikem – 5. února 2017. Zatímco o půlnoci byl tlak v centru níže 995 hPa, o 24 hodin později klesl pod 945 hPa! Ventusky

Taková míra prohlubování cyklony svědčí o velmi intenzivním vývoji. Nejde však o nijak výjimečné případy, nad severním Atlantikem se obvykle objevují v počtu několika případů za rok a na celé severní polokouli bychom napočítali desítky případů. K rapidní cyklogenezi dochází nejčastěji v zimních měsících, a častěji nad mořem než nad pevninou. Uvolňování latentního tepla ve vlhkém teplém vzduchu nad mořskými oblastmi totiž napomáhá prohlubování cyklony, z čehož vyplývá, že na severní polokouli se rapidní cyklogenezi daří zejména v oblasti teplého Golfského proudu, resp. proudu Kuroshio nad severozápadním Pacifikem.

Vývoj cyklon je v těchto případech velmi rychlý, hlavně v první fázi jejich života. Na družicových snímcích bývá obvykle patrná oblačnost ve tvaru jakési oblačné hlavy na polární (severní) straně západovýchodně orientované frontální zóny, která se následně začne spirálovitě stáčet kolem středu tlakové níže (viz video). Po tomto rychlém počátečním prohloubení tlaková níže obvykle žije několik dnů a ovlivňuje počasí ve svém okolí.


Rapidní cyklogeneze nad severním Atlantikem – vývoj hluboké níže v různých podobách pohledem meteorologické družice v dubnu 2015. Tlak v centru níže klesl o 52 hPa za 24 hodin, zdroj: NWSOPC

Tyto rychle se prohlubující cyklóny přinášejí potenciálně nebezpečné počasí. S ohledem na velký tlakový gradient jde především o až extrémně silný vítr. Ten bývá nejsilnější obvykle v blízkosti středu, jižně od spirálovitě se otáčející oblačnosti, kde nárazy větru často přesáhnou 150 km/h. Výjimkou nejsou ani intenzivní srážky, které v případě sněhu vedou ke vzniku blizardu.

K opravdu extrémním případům rapidní cyklogeneze patřil například vývoj cyklony Grayson na začátku ledna 2018 (obr. 1), která zasáhla severovýchod USA, a tlak vzduchu v ní za 24 hodin klesl o 59 hPa! V Evropě zmiňme ničivou bouři Lothar, která v roce 1999 způsobila miliardové škody a zabila 140 lidí. Její extrémně rychlé prohlubování (obr. 4) bylo nejen mimořádně, ale rovněž poměrně špatně předpovězeno. A velmi působivé bylo rovněž prohlubování tlakové níže Ulmer v druhé březnové dekádě letošního roku ve Spojených státech amerických. Ta se dokonce postarala o několik absolutně nejnižších hodnot tlaku vzduchu na středoamerických pláních – například v Kansasu klesl tlak vzduchu až na 968 hPa (obr. 5).

Satelitní snímek
Obr. 1: Družicový pohled na cyklónu Grayson v plném vývoji 4. ledna 2018 - patrná je charakteristická struktura, zdroj: NOAA)


Obr. 2: Proudění v tlakové níži Ulmer nad USA v polovině března 2019, Ventusky

Encyklopedie

Encyklopedie počasí

Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.