Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Stále většinou zataženo a chladno

Aktivní sopka Fagradalsfjall na Islandu stále láká davy turistů

Island je z geologického hlediska velice zajímavý. Leží na divergentním rozhraní dvou litosférických desek, a to Eurasijské a Severoamerické (Obr. 1). Také je situován nad horkou skvrnou (místo v astenosféře v zemském plášti, kde se shromažďuje magma, které následně stoupá vzhůru k povrchu a projevuje se vulkanismem). Kombinace divergentního rozhraní a horké skvrny je poplatná za vulkanismus a geotermální jevy na Islandu.

Island
Obr. 1: Poloha Islandu na Středoatlantském hřbetu, šipkou je znázorněna přibližná poloha Fagradalsfjall na poloostrově Reykjanes, zdroj: en.wikipedia.org

A právě dne 19. 3. 2021 ve večerních hodinách došlo na poloostrově Reykjanes (jihovýchodní Island) v oblasti Fagradalsfjall k vulkanické erupci, které zde pokračují dodnes (viz obrázek níže z 12. září). Od prosince 2020 se v těchto místech vyskytovala četná zemětřesení a erupce tak byla předpokládatelná. Jedná se o poklidný výlev magmatu a vzhledem ke snadné dostupnosti (asi 90 min chůze od silnice) jde o turisty vyhledávanou a hojně navštěvovanou lokalitu, o čemž svědčí také zřízené a zpoplatněné parkoviště pod sopkou. Je to jedinečný úkaz a také možnost, kdy lze vidět vulkanickou erupci a být vzdálen vzdušnou čarou pár stovek metrů. Turisté mohou pozorovat vytékající lávu, lávové proudy a lávová pole. V článku uvedeme základní informace o daném typu erupce.


Hora Fagradalsfjall je sopkou na islandském poloostrově Reykjanes. Poslední vulkanická aktivita na tomto poloostrově proběhla před 780–750 lety. V březnu 2021 se po četných zemětřeseních otevřela trhlina nedaleko hory Fagradalsfjall v údolí Geldingadalir. Jedná se o efuzivní typ erupce, která je typická klidným vytékáním relativně fluidního a méně viskózního magmatu. Toto magma je především silikátového složení (s obsahem 45 – 52 %) a označujeme jej jako mafické (též čedičové). Díky svému chemickému složení (mafické minerály jako slídy, amfiboly, pyroxeny, olivín) získává láva (magma na povrchu se označuje jako láva) černou barvu (Obr. 2).

Lávové pole
Obr. 2: Lávové pole vzniklé letos v létě nedaleko Fagradalsfjall, zdroj: David Tichopád

Dne 19. 3. 2021 večer se v údolí Geldingadalir otevřela trhlina a začala efuzivní erupce
(Obr. 3), která následně přilákala davy diváků. Ovšem 5. 4. se otevřela nová trhlina vzdálená asi 1 km od již probíhající efuze v Geldingadalir. Turisté museli být díky této události evakuováni, nikomu se však nic nestalo, protože nová trhlina byla vzdálená od turistů a také mimo turistické trasy.

Efuzivní erupce
Obr. 3: Efuzivní erupce v údolí Geldingadalir, zdroj: en.wikipedia.org


Erupce sopky Fagradalsfjall dne 21.03.2021

Následně během dubna se otevřelo několik dalších trhlin, ovšem od začátku května zůstává aktivní pouze jedna. Magma pravděpodobně vytéká z velkého rezervoáru, který se nachází zhruba 17 km pod poloostrovem Reykjanes. Do konce dubna byl výtok magmatu kontinuální, ale během května se změnil na pulzující, kdy se erupce vyskytovaly zhruba s 10–30 min periodou. Některé erupce vytvářely lávové fontány (Obr. 4), které dosahovaly výšky až přes 400 m a bylo je možno pozorovat z asi 40 km vzdáleného Reykjavíku. Vznik fontán je přisuzován styku magmatu s podzemní vodou. V létě pak byla pozorována delší období (několik hodin až dní) nečinnosti, což je pravděpodobně způsobeno ucpáním přívodního kanálu magmatu v horních stovkách metrů.

Erupce
Obr. 5: Vlevo: nová trhlina, která se otevřela 5. 4. 2021, vpravo: lávové fontány viditelné až z Reykjavíku a kupovitý oblak nad sopkou, zdroj: en.wikipedia.org

Za vhodných podmínek (při slabším větru, dostatečné vlhkosti vzduchu a oblohou s minimem oblačnosti) šlo nad sopkou pozorovat kupovitý oblak (Obr. 4 pravá část). V okolí sopky, tedy nad lávou, která má teplotu zhruba 1000–1200 °C se silně prohřívá také přilehlý vzduch. Tento teplejší vzduch má nižší hustotu než okolí a tedy může samovolně stoupat. Vzniká zde konvekční proud. Při vzestupu se vzduch postupně rozpíná, neboť se snižuje okolní tlak, čímž dochází k jeho ochlazování, a rovněž je do konvekčního proudu vtahován okolní chladnější vzduch. Při poklesu teploty vzestupujícího vzduchu stoupá jeho relativní vlhkost. Jakmile konvekční proud dosáhne hladiny kondenzace (hladiny, kde bude relativní vlhkost 100 %), dojde ke kondenzaci a vzniku oblaku.

Na závěr uveďme, že erupce sopky může trvat i několik let, což by mohlo vést ke vzniku nové štítové sopky. To je sopka, která svým tvarem připomíná štít položený na zem. Tyto sopky vznikají právě při efuzivních erupcích s fluidní lávou, která proudí i do větších vzdáleností od sopky. Tento typ sopek můžeme najít mimo jiné také na Havaji. Aktuální stav sopky Fagradalsfjall na Islandu můžete sledovat v živém vysílání na YouTube.
Encyklopedie

Encyklopedie počasí

Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.