Fénový efekt a jeho silný vliv na teploty
V klasickém pojetí, se kterým přišli v 19. století němečtí meteorologové, je fén chápán jako teplý, silný nárazový vítr vanoucí z vysokých hor do údolí. Vzniká, když vlhký vzduch z moře musí překonat vysokou horskou překážku. Při jejím překonávání je nucen tento vzduch stoupat, čímž se ochlazuje o 1 °C na každých 100 m. Při nasycení brzy kondenzuje – vytvoří se bohatá oblačnost a začne pršet nebo sněžit. Nasycená vzduchová hmota se ochlazuje přibližně jen o 0,6 °C na každých 100 m. Na druhé straně vrcholu (tzv. závětrná strana) naopak klesá do údolí. Vlhkost již ztratil při svém vzestupu (oblačnost se rychle rozpouští). Jedná se tedy o suchý vzduch, který se rychle otepluje a to po celou dobu o 1 °C na každých 100 m.
Oteplení o 10 °C
Pokud například přes alpský masiv o výšce 3000 m proudí vlhká vzduchová hmota o původní teplotě 10 °C, tak po sestupu při působení fénového efektu již bude mít ve stejné nadmořské výšce kolem 20 °C. Fénový efekt je tím větší, čím vlhčí byl původní vzduch (kondenzační hladina, od které se vzduch ochlazuje jen 0,6 °C na 100 m, potom leží níže) a také tím větší, čím vyšší jsou hory. O fénovém efektu lze hovořit i v případě překonávání menších horských překážek. Používá se potom obecnější označení teplé padavé větry.
Anticyklonální fén
Výše popsaný fénový efekt by ovšem byl vždy spjat s vypadáváním srážek nebo alespoň zvětšenou oblačností na návětrné straně hor (nazývá se orografický nebo cyklonální fén). Existuje ovšem ještě anticyklonální fén, který nastává při zahřívání vzduchu při sestupných pohybech (v tlakové výši). K zahřívání vzduchu pak dochází na závětrné straně, kde vzduch sestupuje, bez ohledu na podmínky na návětrné straně hor. Charakteristické jsou pro něho inverze v nižších polohách. Vysoké teploty se navíc vyskytují i na horských vrcholech a svazích (nejen na závětrné straně jako u orografického fénu). Vítr při něm nedosahuje vysokých hodnot a vlhkost výrazně klesá (na hodnoty kolem 15%).
Anticyklonální fén 19.10.2012
Výrazný anticyklonální fén se v přílivu teplého vzduchu ze severní Afriky ve střední Evropě vyskytuje v těchto dnech. Díky němu vystoupila včera teplota v jižním Německu na 27 °C (stanice Hohenpeißenberg). V Lichtenštejnsku ve Vaduzu bylo dokonce naměřeno 29 °C. Na našem území je nejtepleji na Šumavě, kde teplota na Modravě vystoupila na 24 °C. V nížinách se vytváří nízká oblačnost.
Kde se vyskytuje
Fénový efekt se v Evropě nejvíce projevuje na severní straně Alp (v Německu). V Česku je nejvýraznější na Šumavě.
Teploty 19.10.2012 - na Šumavě je díky anticyklonálnímu fénovému efektu až 24 °C, ostatní pohoří zůstávají chladnější. V západních Čechách se navíc vytvořila nízká oblačnost (teploty jen kolem 11 °C). Zdroj: ČHMÚ
Oteplení o 10 °C
Pokud například přes alpský masiv o výšce 3000 m proudí vlhká vzduchová hmota o původní teplotě 10 °C, tak po sestupu při působení fénového efektu již bude mít ve stejné nadmořské výšce kolem 20 °C. Fénový efekt je tím větší, čím vlhčí byl původní vzduch (kondenzační hladina, od které se vzduch ochlazuje jen 0,6 °C na 100 m, potom leží níže) a také tím větší, čím vyšší jsou hory. O fénovém efektu lze hovořit i v případě překonávání menších horských překážek. Používá se potom obecnější označení teplé padavé větry.
Anticyklonální fén
Výše popsaný fénový efekt by ovšem byl vždy spjat s vypadáváním srážek nebo alespoň zvětšenou oblačností na návětrné straně hor (nazývá se orografický nebo cyklonální fén). Existuje ovšem ještě anticyklonální fén, který nastává při zahřívání vzduchu při sestupných pohybech (v tlakové výši). K zahřívání vzduchu pak dochází na závětrné straně, kde vzduch sestupuje, bez ohledu na podmínky na návětrné straně hor. Charakteristické jsou pro něho inverze v nižších polohách. Vysoké teploty se navíc vyskytují i na horských vrcholech a svazích (nejen na závětrné straně jako u orografického fénu). Vítr při něm nedosahuje vysokých hodnot a vlhkost výrazně klesá (na hodnoty kolem 15%).
Anticyklonální fén 19.10.2012
Výrazný anticyklonální fén se v přílivu teplého vzduchu ze severní Afriky ve střední Evropě vyskytuje v těchto dnech. Díky němu vystoupila včera teplota v jižním Německu na 27 °C (stanice Hohenpeißenberg). V Lichtenštejnsku ve Vaduzu bylo dokonce naměřeno 29 °C. Na našem území je nejtepleji na Šumavě, kde teplota na Modravě vystoupila na 24 °C. V nížinách se vytváří nízká oblačnost.
Kde se vyskytuje
Fénový efekt se v Evropě nejvíce projevuje na severní straně Alp (v Německu). V Česku je nejvýraznější na Šumavě.
Teploty 19.10.2012 - na Šumavě je díky anticyklonálnímu fénovému efektu až 24 °C, ostatní pohoří zůstávají chladnější. V západních Čechách se navíc vytvořila nízká oblačnost (teploty jen kolem 11 °C). Zdroj: ČHMÚ
Encyklopedie počasí
Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.
