Horké vlny se vyskytují i v mořích, ovlivňují počasí a poškozují mořské ekosystémy
Když se řekne horká vlna, máme tím na mysli zpravidla vícedenní období s výrazně nadprůměrnými teplotami vzduchu. Ale velmi podobně můžeme definovat i horkou vlnu v moři, kdy delší dobu (v délce trvání alespoň 5 dnů) jsou teploty vody výrazně vyšší, než je dlouhodobý průměr. Mořské horké vlny mají výrazný dopad na mořský ekosystém. A samozřejmě ovlivňují také dění v atmosféře.
Hlavním atmosférickým činitelem vedoucím ke vzniku mořských horkých vln jsou tlakové výše, které setrvávají delší dobu nad danou oblastí oceánu nebo moře. Tyto tlakové útvary totiž zajišťují zpravidla málo větrné nebo klidné podmínky počasí. A to znamená menší vlny a promíchávání moře, čímž se k povrchu dostává méně studenější vody z větší hloubky. Důležité je samozřejmě i ohřev vody slunečními paprsků při jasném počasí v tlakové výši a samozřejmě i teplota vzduchu nad vodou, takže ke vzniku nejvýraznějších horkých vln v moři přispívají tlakové výše doprovázené prouděním teplého vzduchu, které setrvávají nebo se obnovují po řadu týdnů v dané geografické oblasti. A ke vzniku horkých vln přispívá v některých případech i velmi podstatně přesun teplé vody z jedné oblasti do druhé.
Průměrná délka trvání, intenzita a počet mořských horkých vln v průměru za rok (v období 1982-2015), zdroj: nature.com
Horké vlny se objevují kdykoliv během roku a jsou záležitostí nejen otevřených oceánů, ale i okrajových moří nebo zálivů. Mají různé délky, od už zmíněných 5 dnů po několik týdnů, výjimečně i měsíců. Nejdelší, několik měsíců dlouhé, horké vlny se vyskytují v Pacifiku, kde k nim přispívá známý fenomén El Niño. A rovněž intenzita vln se může velmi lišit, od několika málo °C až po zhruba 10 °C (což nastalo například v severozápadním Pacifiku v březnu 2012). A konečně velmi rozmanitá může být i velikost oblasti zasažené příslušnou horkou vlnou – od desítek tisíc po několik miliónů kilometrů čtverečních. A zase platí, že ty nejrozsáhlejší se vyskytují v Tichém oceánu.
Proč vlastně věnovat pozornost mořským horkým vlnám? Ze dvou důvodů. Jedním je dopad na regionální počasí. Výrazně ovlivňují tropické cyklóny, pro které teplá voda hnací silou a může tak vést ke zvýšené intenzity dané cyklóny. V mírných a vyšších zeměpisných šířkách může teplejší voda ovlivnit tvorbu oblaků a srážek zejména při pronikání studeného vzduchu, kdy roste vertikální teplotní rozdíl vedoucí k podpoře konvektivních pohybů a tvorbě mohutných kupovitých oblaků doprovázených intenzivními srážkami. Tento faktor bývá v oblasti Evropy důležitý hlavně ve Středomoří, zejména pak ve studené polovině roku.
Aktuálně můžeme o horké mořské vlně hovořit v západním Pacifiku ale i v severozápadní části tropického Atlantiku, což může podporovat vývoj tropických cyklón postupujících přes tyto oblasti. U Evropy můžeme už několik týdnů sledovat mimořádně teplé Baltské moře (s odchylkou přes 5 °C), a horké vlny jsme mohli detekovat i v částech Středozemního moře.
Aktuální výskyt míst s kladnými odchylkami teploty mořské vody (tedy probíhajícími horkými vlnami) - u Evropy je patrná výrazná horká vlna v Baltském moři, zdroj: coralreefwatch.noaa.gov
Druhým důvodem, proč věnovat pozornost mořským horkým vlnám, je dopad na mořské ekosystémy. Ty můžou vést k posunu živočišných i rostlinných druhů (například tropických druhů do vyšších zeměpisných šířek), zhroucení řasových lesů, bělení korálů a umírání bezobratlých mořských živočichů v důsledku tepelného stresu. S ohledem na potravní řetězec to následně může vést i k bezprecedentní smrtnosti mořských ptáků, kterým se zmenší množství dostupné potravy. A konečně, důsledkem bývá i masivní úbytek ryb, což negativně dopadá na rybáře a může vést ke změně rybolovných kvót. Dní s výskytem horkých vln přitom v posledních dekádách přibývá. A do budoucna je v souvislosti s dalším oteplováním planety nutné počítat s nárůstem frekvence i intenzity mořských horkých vln.
Hlavním atmosférickým činitelem vedoucím ke vzniku mořských horkých vln jsou tlakové výše, které setrvávají delší dobu nad danou oblastí oceánu nebo moře. Tyto tlakové útvary totiž zajišťují zpravidla málo větrné nebo klidné podmínky počasí. A to znamená menší vlny a promíchávání moře, čímž se k povrchu dostává méně studenější vody z větší hloubky. Důležité je samozřejmě i ohřev vody slunečními paprsků při jasném počasí v tlakové výši a samozřejmě i teplota vzduchu nad vodou, takže ke vzniku nejvýraznějších horkých vln v moři přispívají tlakové výše doprovázené prouděním teplého vzduchu, které setrvávají nebo se obnovují po řadu týdnů v dané geografické oblasti. A ke vzniku horkých vln přispívá v některých případech i velmi podstatně přesun teplé vody z jedné oblasti do druhé.
Průměrná délka trvání, intenzita a počet mořských horkých vln v průměru za rok (v období 1982-2015), zdroj: nature.com
Horké vlny se objevují kdykoliv během roku a jsou záležitostí nejen otevřených oceánů, ale i okrajových moří nebo zálivů. Mají různé délky, od už zmíněných 5 dnů po několik týdnů, výjimečně i měsíců. Nejdelší, několik měsíců dlouhé, horké vlny se vyskytují v Pacifiku, kde k nim přispívá známý fenomén El Niño. A rovněž intenzita vln se může velmi lišit, od několika málo °C až po zhruba 10 °C (což nastalo například v severozápadním Pacifiku v březnu 2012). A konečně velmi rozmanitá může být i velikost oblasti zasažené příslušnou horkou vlnou – od desítek tisíc po několik miliónů kilometrů čtverečních. A zase platí, že ty nejrozsáhlejší se vyskytují v Tichém oceánu.
Proč vlastně věnovat pozornost mořským horkým vlnám? Ze dvou důvodů. Jedním je dopad na regionální počasí. Výrazně ovlivňují tropické cyklóny, pro které teplá voda hnací silou a může tak vést ke zvýšené intenzity dané cyklóny. V mírných a vyšších zeměpisných šířkách může teplejší voda ovlivnit tvorbu oblaků a srážek zejména při pronikání studeného vzduchu, kdy roste vertikální teplotní rozdíl vedoucí k podpoře konvektivních pohybů a tvorbě mohutných kupovitých oblaků doprovázených intenzivními srážkami. Tento faktor bývá v oblasti Evropy důležitý hlavně ve Středomoří, zejména pak ve studené polovině roku.
Aktuálně můžeme o horké mořské vlně hovořit v západním Pacifiku ale i v severozápadní části tropického Atlantiku, což může podporovat vývoj tropických cyklón postupujících přes tyto oblasti. U Evropy můžeme už několik týdnů sledovat mimořádně teplé Baltské moře (s odchylkou přes 5 °C), a horké vlny jsme mohli detekovat i v částech Středozemního moře.
Aktuální výskyt míst s kladnými odchylkami teploty mořské vody (tedy probíhajícími horkými vlnami) - u Evropy je patrná výrazná horká vlna v Baltském moři, zdroj: coralreefwatch.noaa.gov
Druhým důvodem, proč věnovat pozornost mořským horkým vlnám, je dopad na mořské ekosystémy. Ty můžou vést k posunu živočišných i rostlinných druhů (například tropických druhů do vyšších zeměpisných šířek), zhroucení řasových lesů, bělení korálů a umírání bezobratlých mořských živočichů v důsledku tepelného stresu. S ohledem na potravní řetězec to následně může vést i k bezprecedentní smrtnosti mořských ptáků, kterým se zmenší množství dostupné potravy. A konečně, důsledkem bývá i masivní úbytek ryb, což negativně dopadá na rybáře a může vést ke změně rybolovných kvót. Dní s výskytem horkých vln přitom v posledních dekádách přibývá. A do budoucna je v souvislosti s dalším oteplováním planety nutné počítat s nárůstem frekvence i intenzity mořských horkých vln.
Encyklopedie počasí
Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.
