Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Denní maxima jen kolem 20 °C

Nebe nad Českem brázdí meteorologické balóny se sondami

Každý den jsou pravidelně po celém světě vypouštěny meteorologické balóny se sondami a provádí se tzv. aerologická měření. Vypouštěny jsou i na našem území (již od roku 1946). V Česku vyletí do oblak minimálně 5 sond denně. Tři měření se provádí v Praze-Libuši a to v termínech 00UTC, 06UTC a 12UTC (ve výjimečných případech se provádí i měření v 18 UTC). Dvě sondy denně se vypouští také v Prostějově (zde je za ně zodpovědný Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad). Z Prostějova jsou měření prováděna pravidelně v poledním a půlnočním termínu.

Vypuštění meteorologického balonu se sondou (v tomto případě speciální sondy k měření ozonu) dne 13. března 2019 v Praze - Libuši

Dlouhá cesta do oblak
Cestu z povrchu země do výšky cca 30-35 km balón se sondou urazí zhruba za 90 minut, proto se sondy vypouští přibližně 30-45 minut před termínem měření. Pokud sonda selže nebo balón praskne příliš brzo, vypouští se většinou sonda nová.

Poskytuje informace o teplotě, větru, tlaku a vlhkosti
Vypouštěné sondy, které jsou na jedno použití, jsou zavěšené na tenkém provázku. Ten se ihned po vypuštění pomalu odvíjí z plastového držáku, na který je navinut, a dosahuje délky 50 metrů. Vše je pak pevně připevněno k latexovému balónu, jež je naplněn vodíkem a v jeho útrobách se v některých případech nachází i malý padák. Sonda obsahuje malou elektroniku, včetně čidel, antény a baterií a to v plastovém nebo polystyrenovém obalu. Během letu měří každou cca vteřinu teplotu vzduchu, atmosférický tlak a vlhkost vzduchu. Zašifrované informace nepřetržitě vysílá pomocí antény v pásmu 400 MHz. Na základě změn GPS pozice, kterou taktéž vysílá, je dopočten směr a rychlost větru v různých výškových hladinách. Nejčastěji používanými radiosondami jsou v současnosti typy RS41 od výrobce Vaisala.

Po prasknutí balonu padá sonda rychle zpět k zemi
Meteorologický balón má při vypuštění velikost přibližně 1,5 metru (u ozonového měření je balón o něco větší). Ve 35 kilometrech může balon dosahovat velikosti i kolem 10 metrů - to je způsobeno velmi nízkým okolním tlakem. Letící balón se s výškou neustále zvětšuje, až dojde k jeho prasknutí. To zpravidla nastává ve výšce nad 30 km (v extrémním případě se ovšem dostal i do výšky 43 km). Po prasknutí padá rychle k zemi. Někdy však může dojít k situaci, kdy balon nepraskne, ale v latexu se objeví pouze trhlina, část náplně balónu "uteče" a balón začne postupně pomalu klesat a může doletět poměrně daleko, záleží však na proudění vzduchu. Ve vyšších hladinách atmosféry vítr často dosahuje i rychlostí přes 200 km/h a touto rychlostí je potom balon unášen.

Sonda
Nalezená sonda s měřícími přístroji u Boskovic na Moravě, která byla vypuštěna v Praze-Libuši.

Sonda
Použitá sonda - některé obsahují také padák ke zmírnění rychlosti pádu sondy k zemi.

Nad naše území dolétají i sondy z okolních států
Pokud se nad územím, kde je balón se sondou vypouštěn, nachází rozsáhlá tlaková výše nebo je ve vyšších hladinách opačné proudění vzduchu než v nižších hladinách, může teoreticky sonda spadnout na místo vypuštění. Při větrném počasí ovšem spadne sonda většinou desítky až stovky kilometrů daleko od místa vypuštění. Na naše území tak dolétají i sondy z okolních států, dokonce se na naše území dostala sonda až z Itálie. Nejčastěji, vzhledem k proudění, se k nám dostávají sondy z Německa, konkrétně ze stanice a stejnojmenné obce Kümmersbruck, která se nachází 3km jihovýchodně od Ambergu v Bavorsku.

Sondy - mapa
Přehled cest jednotlivých sond ve střední Evropě za 3.2.2020 a 2.2.2020 - zeleně jsou označená místa vypuštění, oranžově dráha a červeně místo dopadu (žlutě je označeno místo prasknutí balonu). Sondy z Prostějova spadly nad Slovensko, naopak ty z Prahy na Moravu. Na západ Čech naopak dopadly sondy z Německa. Místo dopadu se vždy liší dle proudění v atmosféře.

Za nalezení ozonové sondy dostanete odměnu
V období od ledna do dubna jsou v pondělí, ve středu a v pátek v Praze v termínu 12UTC prováděna i ozonová měření. Ozonová sonda je použitelná opakovaně, proto je za vrácení ozonové sondy nabízena finanční odměna ve výši 1 000 Kč (vše se dozvíte na štítku při nálezu sondy). Naopak v případě, že naleznete běžnou meteorologickou sondu, není třeba to nikam hlásit (je použitelná jen jednou), je doporučeno ji ekologicky zlikvidovat, případně si ji můžete ponechat jako suvenýr. Příležitostně (asi 1x za rok) jsou prováděna i měření radioaktivity.

Za sondami se vydávají lovci
Najít sondu, zvláště tu ozonovou, je v poslední době poměrně náročné, protože kromě sběratelů známek nebo mincí existují i sběratelé meteorologických sond. Krom profesionálních přijímačů (ČHMÚ vlastní od roku 2004 přístroj Vaisala DigiCORA® MW21) si i amatéři sestavují vlastní přijímače, díky kterým mohou sondu po dekódování dat snadněji dohledat, jelikož informace obsahuje GPS pozici včetně nadmořské výšky. A pokud jsou v dosahu sondy, která je již na zemi, jsou schopni ji poměrně rychle lokalizovat. Někdy však sonda spadne třeba na soukromý pozemek nebo do korun stromů a její přivlastnění není jednoduché, někdy i prakticky nemožné.

Sondy můžete sledovat i bez speciálního vybavení
Existuje několik serverů, kde je možné trasu a pozice meteorologických sond sledovat. Jedním z nich je např. server aprs.fi, který nevyžaduje registraci a zobrazuje informace meteorologických sond za poslední hodinu a i spoustu dalších radioamatérských vysílačů a přijímačů. Další stránkou, která se však věnuje pouze meteorologickým sondám a kde je možné sledovat jejich polohu, je stránka radiosondy.info, nicméně pro sondy nad Českem má málo přijímačů a polohy sond jsou tak méně přesné. Některé další servery taktéž umožňují detailnější sledování poloh sond, nicméně přístup je podmiňován registrací a vlastním přijímačem.

Mapa sond
Aktuálně vypuštěné sondy můžete v reálném čase sledovat na radiosondy.info. Nejvíce jich na mapě je v časech kolem 06UTC a 12UTC, kdy je všechny státy vypouští.

Pro lovce sond je také důležité sledovat předpověď větru v jednotlivých výškových hladinách. Ten potom ovlivňuje to, kam sonda spadne. Výše uvedené stránky na základě dat umí i predikovat místo dopadu. Vítr v jednotlivých hladinách lze také sledovat na Ventusky.


Vítr ve výšce 12 km dosahuje 4.2.2020 vysokých hodnot. Díky silnému větru ve vyšších vrstvách atmosféry sonda spadne daleko od místa vypuštění (v případě vypuštění z Prahy spadne v tomto případě přibližně na Moravě).
Encyklopedie

Encyklopedie počasí

Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.