V posledních týdnech jsme opakovaně zažili situaci se zvýšenou koncentrací saharského prachu a písku v atmosféře nad naším kontinentem. Působivější byla situace z první poloviny měsíce, kdy na mnoha místech střední Evropy, ale i Alp a Pyrenejí padal oranžově až růžově zbarvený sníh. Tyto epizody si často vyžádají velkou mediální pozornost. Na druhou stranu, saharský prach není v atmosféře nic neobvyklého, naopak. Více než polovina aerosolů v troposféře je složena z částic minerálního prachu, a z nich asi polovina má svůj původ na Sahaře, zbytek pak z jiných pouštních oblastí světa. Tyto částice se do vzduchu dostávají působením větru. Především při větrných bouřích bývají do vzduchu vynesena obrovská množství prachu. Celosvětově se roční působení větru odhaduje na příspěvek 1,8 miliard tun k celkovému množství aerosolů v atmosféře. Prachové částice mají přitom v atmosféře celou řadu důležitých funkcí. Jednak působí rozptyl dopadajícího slunečního záření (při velkém množství prachu pak pozorujeme mléčné zabarvení oblohy), a částečně toto záření i pohlcují, čímž přispívají k ohřátí vzduchu ve vrstvách, kde se vyskytují. Dále se můžou podílet na kondenzaci vodní páry, a následně tedy i vzniku oblaků a srážek.

Saharský prach unáší vítr tisíce kilometrů daleko
Vzdálenost, na kterou se prach dostane, závisí na rychlosti větru. Dojde-li ke zvíření a vynesení prachu do vyšších hladin, kde fouká dostatečně silný vítr, může být transportován i na vzdálenost více tisíc kilometrů, přičemž průměr takto unášených částic bývá obvykle 0,1 až 10 mikrometrů. Prach se samozřejmě v atmosféře neudrží dlouho, jakmile vítr zeslábne, dojde k pádu prachových částic na zemský povrch. Někdy jde o pád suchých částic, jindy se stanou součástí srážek. To je pak ten zbarvený sníh, a nebo déšť, tvořící následně nepříjemnou vrstvu jemného filmu na povrchu aut a sklech.

Saharský prach přenáší minerální látky, výjimečně i odolnější bakterie
V případě pádu beze srážek dochází ke zvýšení koncentrace prachových částic u zemského povrchu, který může v extrémních případech dosáhnout i víc než 20násobku obvyklých hodnot. To může působit komplikace citlivým lidem, kteří se můžou častěji zadýchat nebo je prach nutí častěji kašlat. Dopady na zdraví ovšem nejsou tak závažné jako u jemného polétavého prachu (zejména PM 2.5), který se dostává hlouběji do plic a krevního oběhu. Ve výjimečných případech můžou být na prachových částicích přenášeny i některé odolné bakterie. Problémy může zvýšená koncentrace prachu působit také letecké dopravě, případně vést k jejímu zastavení, k čemuž dochází hlavně na Kanárských ostrovech.

Na druhé straně, deštné pralesy v jižní Americe a lesy v Karibské oblasti mají díky vpádům prachu ze Sahary k dispozici podstatně víc minerálních látek, kterých jim jinak tamní půda poskytuje jen omezené množství. Saharský prach je totiž z více než 90 procent tvořen hlinitokřemičitany (například jíl nebo kaolinit), oxidy železa a křemenem. Zbývající necelá desetina připadá pak hlavně na sádru a kalcit. Dodejme, že výskyt vrstvy vzduchu s prachem ze Sahary potlačuje vznik a vývoj hurikánů nad Atlantikem.


Složený obrázek z kombinace družicových měření satelitů Sentinel-5P a Aeolus, který umožňuje sledovat koncentraci saharského prachu včetně výšky jeho výskytu, zdroj: esa.int

Sledovat přenos prachu ze Sahary je dnes možné nejen ze země, ale i pomocí družicových měření, neboť satelity obsahují speciální přístroje citlivé na tyto částice. A navíc máme dnes i podstatně lepší možnosti předpovědi šíření prachu, a to díky transportním předpovědním modelům, které v sobě spojují dynamiku atmosféry s chemismem těchto částic.


Předpověď množství prachových částic v blízkosti zemského povrchu pro 26. února 2021 prostřednictvím modelu SKIRON Athénské univerzity, zdroj: forecast.uoa.gr

Encyklopedie počasí

Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.

Encyklopedie počasí