Množství pylu ve vzduchu je významně ovlivněno počasím
Po dlouhé zimě se většina obyvatel Česka zpravidla velice těší na jaro. Zhruba pětině z nich ale radost z jara kazí výrazná pylová alergie. Pro zdravého jedince nepředstavuje pyl žádný problém, ale alergický organismus, respektive jeho imunitní systém, na něj reaguje nepřiměřeně, což vede ke snížení kvality života daného jedince. Nejčastěji se projevuje vodnatou rýmou, svěděním a kýcháním, ucpáním nosu, zarudlýma a slzícíma očima, případně potížemi s dýcháním. Pro lidi s pylovou alergií je proto velice důležité vědět, kdy bude daná potenciálně alergenní rostlina kvést a kolik pylu ve vzduchu bude obsaženo.
Alergologové sledují zhruba dvacítku dřevin a necelou desítku bylin, které jsou schopny způsobit významnější potíže. Už ve druhé polovině zimy se při teplých epizodách můžou objevit pylová zrna agresivní lísky a olše. V březnu se přidávají další dřeviny jako je topol a hlavně bříza, která představuje nejvýznamnější jarní alergen. V dubnu a květnu nastupují mimo jiné nepříjemný dub nebo platan, z jehličnatých stromů je zastoupena hlavně borovice. Na přelomu jara a léta pak období dřevin ukončuje černý bez, pajasan a lípa. Štafetu významných alergenů už v květnu přebírají trávy – velmi významný a bohužel i dlouhokvetoucí alergen (mimo jiné i díky opakovanému sekání) – její sezóna v podstatě pokrývá celé léto. Vyloženě letními alergeny jsou plevele kopřiva a merlíkovité, a hlavně o prázdninách kvetoucí silně agresivní pelyněk. Pylovou sezónu pak ukončuje ambrozie, která bývá hojnější hlavně při jihovýchodním větru, a taky spory plísní (zejména rody Alternaria a Cladosporium), které můžou přetrvávat až do října (viz obr. 1).
Obr. 1: Pylový kalendář hlavních alergenů , zdroj: Pylovasluzba.cz
Z výše uvedeného je patrné, že v našich zeměpisných šířkách se ve vzduchu pyl nevyskytuje v podstatě jen dva měsíce, v listopadu a prosinci. Na druhou stranu, množství pylu ve vzduchu je samozřejmě úzce spjato s průběhem počasí. Proto už při lednových oblevách je možné zachytit ve vzduchu pyl lísky, naopak při trvajících mrazech může sezóna tohoto alergenu začít až v březnu. Obecně nejvíc pylu ve vzduchu bývá zaznamenáváno během jarních měsíců, kdy kvetou stromy, druhý vrchol pak představuje období kvetení trav, zpravidla červen.
Celkově pylovým alergenům nejvíce vyhovuje teplé a suché počasí – v takovém období jednak dobře vegetují rostliny a jejich květy, jednak se ve vzduchu může vznášet velké množství pylu. Naopak trvalý déšť dokáže ze vzduchu vymýt většinu prachových zrn. Doba těsně po trvalejším dešti je tak pro alergiky nejlepší k vycházkám do přírody. Srážky typu přeháněk sice můžou přinést lokální vymytí pylu a úlevu, ale zpravidla jde o záležitost krátkodobou a místní, jinými slovy, velké zlepšení není možné čekat. Nárůstu množství pylu ve vzduchu také pomáhá malá vlhkost vzduchu a mírný vítr, který ho roznáší z květů do okolí.
Obr. 3: Při teplém, suchém počasí s mírným větrem je pylů ve vzduchu nejvíce.
Pokud jde o množství pylu během dne, může poněkud kolísat i díky meteorologickým faktorům. Ranní rosa a minimu větru vedou ke snížení koncentrací. Jakmile ale rosa oschne, dochází k uvolňování pylu a následně jeho množství napomáhá zvýšit i vítr, který během dne zpravidla sílí. K večeru pak se slábnoucím větrem opět množství pylu většinou klesá. Samozřejmě že některé rostliny uvolňují pyl ve specifických obdobích během dne. Podotkněme, že lokální prudké zesílení větru před bouřkou dokáže do vzduchu uvolnit obrovské množství pylu z květů rostlin – výsledkem pak může i tzv. pylová bouře. Dešťové kapky pyl ze vzduchu ukládají na zemský povrch a předměty v jeho blízkosti. Po uschnutí se tak vytváří nažloutlý povlak autech, oknech a dalších plochách. Oproti prachu ze Sahary se liší svojí jemnější strukturou a taky barvou, neboť ten mívá poněkud šedivější nebo nahnědlý odstín. Na rozdíl od pylu se ale saharský prach zpravidla vyskytuje jen výjimečně, zatímco intenzivní pylová sezóna dokáže někdy trvat týdny a majitele aut i všechny, kteří umývají okna, taková situace dokáže značně rozčílit.
Obr. 2: Usazený pyl na okraji přehrady, zdroj: Wikipedia
Pokud jde o dosavadní průběh letošní pylové sezóny, ta začala kvůli studenému březnu později. Nicméně zpoždění bylo díky mimořádně teplému dubnu eliminováno. A nejen to, navíc se přidal pyl dalších dřevin, které zpravidla kvetou později, třeba až v první polovině května. Připočteme-li k tomu převážně suché počasí jen s občasnými přeháňkami a taky často mírným až čerstvým větrem, je výsledkem velké množství pylu ve vzduchu. Mimochodem, v souvislosti s globálním oteplováním a nárůstem oxidu uhličitého ve vzduchu lze očekávat, že množství pylu bude v budoucnu stoupat. Odhady se sice různí, ale do poloviny století by alergologicky významných pylů mohlo přibýt až o několik desítek procent za rok.
Alergologové sledují zhruba dvacítku dřevin a necelou desítku bylin, které jsou schopny způsobit významnější potíže. Už ve druhé polovině zimy se při teplých epizodách můžou objevit pylová zrna agresivní lísky a olše. V březnu se přidávají další dřeviny jako je topol a hlavně bříza, která představuje nejvýznamnější jarní alergen. V dubnu a květnu nastupují mimo jiné nepříjemný dub nebo platan, z jehličnatých stromů je zastoupena hlavně borovice. Na přelomu jara a léta pak období dřevin ukončuje černý bez, pajasan a lípa. Štafetu významných alergenů už v květnu přebírají trávy – velmi významný a bohužel i dlouhokvetoucí alergen (mimo jiné i díky opakovanému sekání) – její sezóna v podstatě pokrývá celé léto. Vyloženě letními alergeny jsou plevele kopřiva a merlíkovité, a hlavně o prázdninách kvetoucí silně agresivní pelyněk. Pylovou sezónu pak ukončuje ambrozie, která bývá hojnější hlavně při jihovýchodním větru, a taky spory plísní (zejména rody Alternaria a Cladosporium), které můžou přetrvávat až do října (viz obr. 1).
Obr. 1: Pylový kalendář hlavních alergenů , zdroj: Pylovasluzba.cz
Z výše uvedeného je patrné, že v našich zeměpisných šířkách se ve vzduchu pyl nevyskytuje v podstatě jen dva měsíce, v listopadu a prosinci. Na druhou stranu, množství pylu ve vzduchu je samozřejmě úzce spjato s průběhem počasí. Proto už při lednových oblevách je možné zachytit ve vzduchu pyl lísky, naopak při trvajících mrazech může sezóna tohoto alergenu začít až v březnu. Obecně nejvíc pylu ve vzduchu bývá zaznamenáváno během jarních měsíců, kdy kvetou stromy, druhý vrchol pak představuje období kvetení trav, zpravidla červen.
Celkově pylovým alergenům nejvíce vyhovuje teplé a suché počasí – v takovém období jednak dobře vegetují rostliny a jejich květy, jednak se ve vzduchu může vznášet velké množství pylu. Naopak trvalý déšť dokáže ze vzduchu vymýt většinu prachových zrn. Doba těsně po trvalejším dešti je tak pro alergiky nejlepší k vycházkám do přírody. Srážky typu přeháněk sice můžou přinést lokální vymytí pylu a úlevu, ale zpravidla jde o záležitost krátkodobou a místní, jinými slovy, velké zlepšení není možné čekat. Nárůstu množství pylu ve vzduchu také pomáhá malá vlhkost vzduchu a mírný vítr, který ho roznáší z květů do okolí.
Obr. 3: Při teplém, suchém počasí s mírným větrem je pylů ve vzduchu nejvíce.
Pokud jde o množství pylu během dne, může poněkud kolísat i díky meteorologickým faktorům. Ranní rosa a minimu větru vedou ke snížení koncentrací. Jakmile ale rosa oschne, dochází k uvolňování pylu a následně jeho množství napomáhá zvýšit i vítr, který během dne zpravidla sílí. K večeru pak se slábnoucím větrem opět množství pylu většinou klesá. Samozřejmě že některé rostliny uvolňují pyl ve specifických obdobích během dne. Podotkněme, že lokální prudké zesílení větru před bouřkou dokáže do vzduchu uvolnit obrovské množství pylu z květů rostlin – výsledkem pak může i tzv. pylová bouře. Dešťové kapky pyl ze vzduchu ukládají na zemský povrch a předměty v jeho blízkosti. Po uschnutí se tak vytváří nažloutlý povlak autech, oknech a dalších plochách. Oproti prachu ze Sahary se liší svojí jemnější strukturou a taky barvou, neboť ten mívá poněkud šedivější nebo nahnědlý odstín. Na rozdíl od pylu se ale saharský prach zpravidla vyskytuje jen výjimečně, zatímco intenzivní pylová sezóna dokáže někdy trvat týdny a majitele aut i všechny, kteří umývají okna, taková situace dokáže značně rozčílit.
Obr. 2: Usazený pyl na okraji přehrady, zdroj: Wikipedia
Pokud jde o dosavadní průběh letošní pylové sezóny, ta začala kvůli studenému březnu později. Nicméně zpoždění bylo díky mimořádně teplému dubnu eliminováno. A nejen to, navíc se přidal pyl dalších dřevin, které zpravidla kvetou později, třeba až v první polovině května. Připočteme-li k tomu převážně suché počasí jen s občasnými přeháňkami a taky často mírným až čerstvým větrem, je výsledkem velké množství pylu ve vzduchu. Mimochodem, v souvislosti s globálním oteplováním a nárůstem oxidu uhličitého ve vzduchu lze očekávat, že množství pylu bude v budoucnu stoupat. Odhady se sice různí, ale do poloviny století by alergologicky významných pylů mohlo přibýt až o několik desítek procent za rok.
Encyklopedie počasí
Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.
