Přejít na hlavní obsah
AKTUALITA: Po celý týden bez deště, vláhu přinese jen mrholení

V suchu a horku se u nás vyskytují rarášci

V posledních týdnech se často na rozpálených polích a loukách setkáváme za jasné oblohy se vzdušným vírem připomínající tornádo. Jedná se o tzv. rarášek nebo čertík. V angličtině se pro tento jev používá označení dust devil, v němčině Staubteufel, v odborné meteorologické terminologii jej označujeme jako prachový nebo písečný vítr. V letošním létě se s nimi setkáváme častěji než obvykle, na druhou stranu je nutné podotknout, že i lepší možnosti dokumentace pomocí mobilů určitě přispívají i k jejich častějšímu zachycení.

Rarášek
Dne 1.8.2018 při teplotách kolem 35 °C pozoroval Martin Petrlík raráška na poli v Černošíně u Stříbra

Rarášek nebo čertík je lidové označení pro vír s více méně vertikální (svislou) osou rotace, který může na první pohled připomínat tornádo (a občas je lidmi s tímto jevem zaměňován), nicméně na rozdíl od něj vzniká odspodu, od zemského povrchu. Jaké jsou podmínky jejich vzniku? Především je nutný silně přehřátý zemský povrch, od kterého se ohřívá přilehlý vzduch. Současně je nutné, aby vzduchu vykazoval vysoký stupeň vertikální instability atmosféry – tedy situace, kdy teplota rychle klesá s rostoucí výškou. Přehřátý (a tedy lehčí vzduch) pak rychle stoupá vzhůru a může začít rotovat, což souvisí se směrem větru a konfigurací terénu. Vhodné podmínky pro vznik rarášků nastávají zpravidla za slunečného teplého počasí, o které letos v Česku není nouze. Tedy na rozdíl od tornáda může vznikat i při zcela jasné obloze. Vytvářejí se nad otevřenými a relativně homogenními plochami náchylnými k přehřátí, jako je sklizené pole, posekaná louka, ale klidně i fotbalové hřiště. Dodejme, že prachových vírů se u nás každý rok vyskytne několik stovek, tedy výrazně více než tornád.

Průměr víru raráška je nejmenší u zemského povrchu (někdy jen půl metru), s rostoucí výškou zpravidla roste (výjimečně i na více než 100 metrů). Většinou dosahuje výšky několika desítek metrů, výjimečně přes 100 metrů – v takovém případě ho lze využít piloty bezmotorových letadel. Byly dokonce zdokumentovány i případy, kdy tyto víry dosáhly výšky kolem jednoho kilometru. Pokud jde o směr rotace, objevují se oba, tedy jak po směru, tak i proti směru hodinových ručiček.

Rychlost rotace víru může nabývat hodnot v širokém rozmezí od 30 až 50 km/h až po více než 250 km/h. Nejvyšších rychlostí dosahují víry zpravidla v pouštních a stepních oblastech, kde panují vhodné podmínky pro silné přehřátí přízemní vrstvy vzduchu. Pokud je rychlost pouze malá, nejsou čertíci nijak nebezpeční, maximálně rozhází kupky sena na louce nebo lehčí předměty. Při větších rychlostech už ale hrozí větší škody a předměty zvednuté do výšky můžou způsobit i zranění. Škody jsou ale působeny jen v úzkém pásu o šířce několika metrů, kterým víry postupují. Na rozdíl od tornád je prakticky nelze předpovídat, což souvisí jak s jejich malou velikostí, tak i krátkou dobou trvání – v našich podmínkách málokdy přesáhne 1 minutu, i když v teplejších oblastech to může až půl hodiny. Závěrem je vhodné podotknout, že rarášek nebo čertík je viditelný jen kvůli prachu, písku nebo jiným drobným předmětům, které vír zvedne z povrchu do výšky. Pokud není lehký materiál k dispozici, je vír prakticky neviditelný a pak samozřejmě může udeřit naprosto nečekaně.

Níže si můžete prohlédnout několik dalších případů výskytu raráška z posledních týdnů. Jeden z nich v červenci dokonce zřejmě poškodil střechu domu v obci Jirny (Praha-východ). Za poslední měsíc se u nás vyskytly desítky rarášků.







Encyklopedie

Encyklopedie počasí

Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.